800 let farnosti sv. Václava v Tišnově

Tišnovská farnost si v těchto letech připomíná osm set let od svého založení. Přesný rok sice není znám, ale na základě některých historických dokumentů je možno předpokládat, že tišnovský chrám sv. Václava byl postaven již v první nebo druhé dekádě 13. století, ještě před založením cisterciáckého kláštera Porta coeli. Historie farnosti úzce souvisí s historií církevní správy na Moravě a samozřejmě je kromě kláštera Porta coeli také spojena s historií města Tišnova. Týkaly se jí všechny důležité a významné dějinné zvraty a události těch dlouhých staletí, což se projevovalo i na proměnách jejího významu v rámci moravské církevní správy. Od počátku 14. století až do událostí Bílé hory bylo v Tišnově sídlo děkanství, které na konci své existence pokrývalo oblast od Bystřice n. P. až po Blansko. V pobělohorské době patřila tišnovská farnost postupně do děkanství se sídlem v Doubravníku, Lomnici a v Kuřimi, aby se po více než 300 letech opět stala v roce 1952 děkanským sídlem, kterým je až doposud. Kniha přináší z hlediska poznání historie farnosti i některé nové poznatky, získané mj. také lepší dostupnosti historických pramenů, což se týká jednak období katolické obnovy v prvních letech 17. století, dále doby pobělohorské, kde posloupnost duchovních správců farnosti byla doplněna o několik z nich, doposud víceméně neznámých, a také stavu farnosti na konci století 18. nebo časového upřesnění rozsáhlých oprav farního chrámu a dalšího farního majetku v polovině století 19. vč. nalezení listiny o posledním posvěcení kostela. Úvodní kapitola knihy věnovaná právě popisu historie farnosti je rozčleněna na několik časových úseků, které vždy začínají popisem stavu či vývoje církevní správy, případně i politických souvislostí. V další kapitole je uveden přehled sakrálních památek farnosti včetně těch, které již v současnosti neexistují a jsou známy pouze z historických dokumentů. Je zde také popsán vznik a historie těchto památek ve všech obcích příslušejících do tišnovské farnosti, vč. křížů a Božích muk. Následuje soupis všech známých kněží působících postupně v tišnovské farnosti od počátku 17. století. Další kapitola se zabývá historií života farnosti a je věnovaná jak chrámovému zpěvu, poutím, procesím či katolickým spolkům a organizacím, které zde působily, tak také těm, kteří ve farnosti vykonávali nějakou službu, jako byli kostelní hospodáři, ministranti, farní hospodyně a pomocnice. Následující část knihy se zabývá osudy kněží vyšlých z tišnovské farnosti a také dalších významných kněží, kteří svůj život a kněžské působení spojili s Tišnovem. Závěrečná část pak obsahuje vzpomínky pamětníků na osoby a nejrůznější události z historie farnosti ve 20. století. V příloze knihy je možno nalézt přepis farních kronik a zápisů ze starých ohláškových knih, zajímavé historické listiny a dokumenty, výběr z korespondence a pozůstalostních spisů kněží.... celý text