Z pamětí krevních písařů bazar

Josef Braun, rodák kutnohorský a přítel V. B. Tžebízského, tvoří svými historickými povídkami přechod od klecanského kaplana k mistru našeho historického románu, Aloisu Jiráskovi. Ačkoli i jeho zkosila smrt v nejmužnějším věku, snažil se rozsáhlými studiemi archivními proniknouti ducha doby, kterou líčí. Nejzdařilejší a nejčtenější knihou jeho jsou právě "Z pamětí krevních písařů". Kreslí tu pevné a rázovité české postavy z doby okolo roku 1547, kdy se odvážil král okleštiti privilegia měst pro domnělou rebelii. To se mu také zdařilo, když dovedl vyšší stavy, které se také zúčastnily odboje, od měst odtrhnouti, slibuje jim beztrestnost, když se zase přihlásí k jeho poslušnosti. Braun ukazuje, jak záhubná se stala tato nesvornost celému království, kdy se panstvo ze sobeckých důvodů odvrátilo od stavu městského. Jen vzácní jednotlivci panští pochopili, že jsou v sázce svobody celého národa, a postavili se mužně proti choutkám krále z cizího rodu. Tím jasněji mohl na pozadí historických událostí vyzvednouti hrdinství a sebeobětování svobodymilovných měšťanů, kteří se odvážili postaviti na odpor panovníkovi. V době, kdy psal Braun své historické obrázky, úpěli jsme pod jhem rakousko-uherské monarchie a spisovatel chtěl současníkům ukázati vzory pevných charakterů, mužů pevných zásad, kteří se nerozpakovali obětovati své životy a jmění na oltář vlasti, kde šlo o prospěch celonárodní. Neboť jen takoví lidé mohli klásti základy k příštímu svobodnému, zase českému státu. Braun se ho sice už nedožil, zemřel předčasně, ale dožili se ho nejedni jeho současníci. Jeho květnatý sloh a vlastenecký žár získaly mu řadu oddaných čtenářů, kteří se dodnes s oblivou kochají jeho nezapomenutelným vyprávěčským uměním.... celý text