Zápisky z Tibetu

Zápisky z Tibetu navazují na silnou čínskou tradici subjektivně laděných cestopisných esejí, které spojují osobní zážitky, vzpomínky a úvahy, zaznamenávají historii popisovaných míst i mýty a legendy, které se k nim váží. Özer cituje rozličné zdroje, tibetské i západní, a vypráví příběhy míst i lidí, s nimiž se potkala během zhruba deseti let života ve Lhase i na svých početných cestách po Tibetu. Její dílo sleduje dvě hlavní linie. Na jedné straně se pokouší zaznamenat pohnutý osud Tibetu a Tibeťanů během druhé poloviny 20. století, lidské příběhy a proměnu míst, která jsou silně spjata s náboženskou tradicí tibetského buddhismu. Na druhé straně pak popisuje svoji vlastní duchovní pouť, cestu, kterou prošla během poznávání své vlasti, která se pro ni vlivem vnějších okolností stala v období dětství a dospívání cizí exotickou krajinou, které se musela postupně naučit znovu rozumět. Zápisky z Tibetu jsou tak především knihou o hledání sebe sama, prostředkem k pochopení duchovních tradic vlastního národa a znovunalezení vlastního místa v komplikované čínsko-tibetské současnosti. Její příběh je jedním z bezpočtu příběhů moderního Tibetu, který za posledního půl století prošel radikální duchovní, kulturní i společenskou proměnou, jež z velké části nebyla v rukou jeho obyvatel. Özer zachycuje dilemata i rozpolcenost několika generací Tibeťanů, kteří se dnes a denně musí vyrovnávat se složitou situací, v níž se jejich země nachází.... celý text