Vězeň
František Lazecký
Dvacetistrofická skladba vězeň se řadí jako doznění k řadě sbírek vytvořených našimi básníky v roce máchovského výročí (1940). Autor si zde vzal za základ strofy v podstatě strofický útvar Poeova Havrana (bez refrénu) a formou parafráze druhého zpěvu Máchova Máje rozvíjí monolog vězně, člověka zapuzeného, v pojetí básníkově uvrženého vinou a hříchem až na pokraj propasti. Autor nechává projít svého opuštěného hrdinu mukami, kterými se trápí i Máchův hrdina, ale Lazeckého vězeň ví, že si vše zavinil svým nezkrotným a marnivým životem. Zjevuje se mu ďábel jako plaz a v obrazech, jež si v ničem nezadají s barokní představivostí výtvarných tvůrců, mu ukazuje, co jej čeká.... celý text
5 | 0 | |
4 | 0 | |
3 | 1 | |
2 | 0 | |
1 | 0 | |
odpad | 0 |
Každý uživatel musí ohodnotit alespoň 20 knih, aby se jeho hodnocení začalo započítávat do výsledného hodnocení. Z toho důvodu se může lišit počet započítaných hodnocení ve statistice nahoře, se všemi hodnotícími níže.
Autorovy další knížky
1987 | Hořící kámen |
1983 | Dukátová stařenka |
1979 | Malinový chodníček |
1960 | Kaliny a maliny |
1977 | Sedm Janků a drak Sedmihlavec |