Marcikáj aneb Čajová báseň
Alena Vávrová
Alena Vávrová. V roce 1986 se pokusila „zmást“ veřejnost, neboť své prvotině dala název Druhotina. Její skutečná druhotina, sbírka Nahatma, pak v roce 1989 získala Cenu Pražské imaginace z nadace Bohumila Hrabala. Hrabalovi věnovala Alena Vávrová roku 1998 svá Soukromá Hrabaliana. Ale jak sama říká: viděla se v Janu Skácelovi, který byl v dobách totality párkrát v Chebu. Opisovala jeho texty přes průklepové papíry a tyto samizdaty má od něj podepsané. Ludvík Kundera zase vybral do své antologie Piju čaj její báseň Marcikáj aneb Čajová báseň – která o čtyři léta dříve vyšla také samostatně, nákladem vydavatelství Veslo a péčí Karla Frona.... celý text
5 | 0 | |
4 | 0 | |
3 | 0 | |
2 | 0 | |
1 | 1 | |
odpad | 1 |
Každý uživatel musí ohodnotit alespoň 20 knih, aby se jeho hodnocení začalo započítávat do výsledného hodnocení. Z toho důvodu se může lišit počet započítaných hodnocení ve statistice nahoře, se všemi hodnotícími níže.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2012 | Café Illusion |
2019 | Tři čtvrtě na smrt |
1989 | Nahatma |
2016 | Sojka z nebe utržená |
2007 | Síť plná rybářů |