Děti mrtvol
Igor Indruch
"Narodili jsme se jako ztracená a zbitá generace. Nikdo se nikdy pořádně nestaral, kdo jsme a jak žijeme. My, kluci, jsme zajímali alespoň vojenskou správu. Holky nezajímaly nikoho (snad kromě obchodníků s bílým masem)." Tato slova z autorovy předmluvy, jako by byla mottem celé knihy. Autor nám předkládá příběh mladistvého vystřízlivění z okolního světa. S hrdiny tohoto příběhu, studenty valašsko-meziříčského gymnázia, se seznamujeme na sklonku osmdesátých let.... celý text
5  |
8 | |
| 4 |
7 | |
| 3 |
1 | |
| 2 |
0 | |
| 1 |
2 | |
| odpad | 0 |
Každý uživatel musí ohodnotit alespoň 20 knih, aby se jeho hodnocení začalo započítávat do výsledného hodnocení. Z toho důvodu se může lišit počet započítaných hodnocení ve statistice nahoře, se všemi hodnotícími níže.
Autorovy další knížky
| 1994 |  Děti mrtvol |
| 1999 |  Mozkodlab: Fifíkovská variace |
| 2021 | Buď rád, že nic nemáš |
| 2021 | Ježek až sem a průběžně… |
| 2023 | Když si prdne myš... |