Broučci - výbor z díla

Broučky, jediné umělecké literární dílo Jana Karafiáta (1846–1929), potkaly nejednoduché osudy. Roku 1876 anonymně vyšel skromný, neilustrovaný svazek – tehdy s názvem Broučci pro malé i velké děti – a zapadl vcelku bez povšimnutí. Až teprve po sedmnácti letech knížku objevil a zpopularizoval novinář Gustav Jaroš, který ji označil jako „snad nejkrásnější květ naší české literatury dětské“ a jejího autora nazval „českým Andersenem“. Poetická obraznost Broučků, citlivý přírodní lyrismus a ušlechtilý humanismus si dále uchovávají nepomíjející platnost. I jazykově, svým jadrným básnickým slohem šťastně spojujícím hovorovost lidové řeči s vytříbenými biblismy, je dílo Jana Karafiáta pozoruhodné. Čtenářsky i posluchačsky stále přitažlivé zůstávají postavičky malých hrdinů, broučků a berušek, které při všech svých světlých stránkách nejsou zbaveny pravdivých lidských vlastností. Spolehlivým průvodcem Broučků jsou ilustrace národního umělce Jiřího Trnky, které přes časový odstup od svého vzniku na počátku čtyřicátých let nic nepozbyly ze svého půvabu. "Optáte-li se mne, v čem si Jana Karafiáta vážím nejvíc, prozradím to bez rozpaků. On jediný dokázal dětem říci, že na světě je smrt, a nevylekal je ... Jsem rád, že jsem se tuto pravdu dozvěděl ponejprv od Jana Karafiáta a že mi na tu jednoduchou a velkou pravdu svítila lucernička svatojanského broučka, který byl často neposlušný." Těmito slovy uvádí Jan Skácel nové vydání jedné z nejhezčích dětských knih na světě, prvé naše vydání po osmnácti letech, kdy se tato kniha pro "omyly a opomenutí" nesměla tisknout. Vydání doplňují úryvky z knihy "Paměti spisovatele Broučků" a dvě pohádky (Pohádka o tom, co se dvěma mladým žabám přihodilo na výletě, Pohádka o černém brouku) z knihy "Broučkova pozůstalost".... celý text