Nová hra - zeměpisné a místopisné údaje v literatuře
Já jsem to neuhodla, správnou odpověď dokončil encyklopedie. Další evidentní nápověda o poměru už byla zbytečná. Odpovědět a dodávat, že zadávat nebudu, to mi hlávka nebere. Je mi líto, ale na této vlně se nevezu.
Není nic jednoduššího než se podívat na začátek této hry, co je předmětem hádání. Pak to ani milion vykřičníků nezmění.
Takhle to dopadá, když se nedodržuje ani těch pár pravidel zdejšího hádaní, mezi něž také patří, že kdo uhodne hádanku, zadává další. Když někdo předem oznámí, že zadávat nehodlá, odpověď nezbývá než ignorovat. Proto se vše vrátilo jako bumerang k Ulrišce, která uhodla hledané místo a dál už nebylo co. Teď už ovšem nechce zadávat ani ona.
Takže nezbývá než otevřít hádání všem. A aby se to hnulo, zadám sama, a to tak jednoduchou hádanku, že se jistě někdo najde, kdo odpoví a zadá dál svoji vlastní.
HÁDANKA
Kde najdeme domov ukecaného černého chlupáče, který baví děti přes 80 let?
To jsem sama ráda. :-))
Hledá se ulice, kterou se jednou ( ale zcela jistě i nejednou) potácel domů muž, jenž zde viděl cosi, co po svém následně zachytil a nevědomky tak pomohl spravedlnosti učiniti zadost.
Tipovala jsem Čapkovy Povídky z jedné kapsy, ale musela jsem si ji vyhledat: Básník, Žitná ulice. Krásná povídka, s chutí jsem si ji pročetla.
Osobnost, která měla co říci, svůj celý život i myšlenky věnovala svému městu. To ale bylo nevděčné, nechtělo slyšet kritiku a dobré rady a nakonec se své hlásné trouby násilně zbavilo. Tato osobnost ovšem nikdy nechtěla své myšlenky svěřit papyru, pergamenu nebo papíru, cokoli z toho by měl býval k dispozici k jejich zanamenání. Udělali to ale naštěstí jiní, především jeho žáci - jednak zaznamenali disputace, jednak šli ještě dál v jeho stopách.
Abychom svázali město s nejznámějším dílem o jeho největším synovi, hledáme dílo jeho žáka, který se v něm bije za svého učitele, ve skutečnosti především tlumočí jeho řeč před soudem.
Výborně, ach, ty Athéňané..., ale časy se ani po dvou a půl tisícitelích nemění.
Tohle mi hned secvaklo, protože si pamatuju, že Kristus a Sokrates mají společné to, že po sobě sami nezanechali žádné písemné dílo. Tak já jdu něco vymyslet.
Nuže tedy, hledáme dům. V tomto domě žije statečný voják, který u sebe ochotně ubytuje hlavního hrdinu. Záhy však padne v boji (ten majitel domu, nikoli hlavní hrdina).
Jak se jmenuje dům a ve kterém městě (a knize) ho najdeme?
Hun: tys mě předchozím komentářem vážně rozesmál - v druhém plánu by se mohlo pokračovat roky sepsat seznam těch, co "po sobě sami nezanechali žádné písemné dílo", a v třetím plánu takový seznam těch, u nichž bychom si nic jiného nepřáli, ale naše přání želbohu splněno nebylo, by byl rovněž velice dlouhý...
Tak samozřejmě miliardy lidí (a mnohé slavné osobnosti) po sobě nezanechaly dílo, ale u myslitelů je myslím dost běžné, že něco sepíšou. :-)
Hun: Zanechme smíchu i filosofických úvah, pokračujme v hádání. Možná bys mohl přihodit indicii, nebo alespoň hádanku zopakovat - aby na každého jasně vykoukla jako poslední dosud nezdolaná ;-)
Dobrý nápad. Opakuji tedy hádanku a rozšiřuju ji, abychom s tím pohnuli:
Hledáme dům. V tomto domě žije statečný voják, který u sebe ochotně ubytuje hlavního hrdinu. Záhy však padne v boji (ten majitel domu, nikoli hlavní hrdina), když vyrazí bránit obležené město před nájezdníky z ciziny. Knihu zde všichni dobře znáte.
Jak se jmenuje dům a ve kterém městě (a knize) ho najdeme?
Notoricky známá česká kniha, přátelé... Majitel domu má jako křestní jméno jedno z nejčastějších u nás a někdy mu dávají přídomek související právě s domem, kde bydlí
Tak nevím, že by tuhle: „... na rohu Bojiště a Kateřinský ulice" z knihy Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
(podle https://www.citarny.cz/index.php/knihy-lide/autori-a-knihy/spisovatele-a-knihy/hasek-dobry-vojak-svejk "Švejk pravděpodobně žil přímo vedle pražské hospody U kalicha, v ulici Na Bojišti č. 12.")
Hledaná kniha je přece jen trochu méně slavná. A o pár desetiletí starší.
Do jedné bitvy se zapojil i hlavní hrdina. Zbaběle z ní však prchal, načež se hájil lží, že chtěl nepřátele napadnout z boku.
Já už ze zoufalství začala studovat bitvu u Náchoda (tam šli taky z boku) a Jiráska, ale červíček hlodal, ne - brouček to byl, přesně Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století:
(wikipedie napomohla najít správný pražský staroměstský dům) "Janek Domšík, zvaný též Janek od Zvonu, protože je měšťanem vlastnícím dům „U Bílého zvonu“ v sousedství Týnského chrámu na Staroměstském náměstí".
Přesně tak, hledali jsme dům U Bílého zvonu a výlet pana Broučka.
Soukroma si usilovným pátráním vysloužila právo zadávat.
Hun: Nepřeháněj, tentokrát to žádné usilovné pátrání nebylo (to bývá u tvých fantasy) - od Švejka maličko přes Jiráska rovnou k Broučkovi - přímá cesta k cíli :-) Ale ten brouček, jak je mu ostatně vlastní, tam vrtal kupodivu od začátku. A důležité bylo, že se jedná o výlet do XV. století, nikoli někam na Měsíc.
Vložit příspěvek