Na zdi psáno ... (krátké úryvky)

Pavlinka77723.07.2018 v 20:56

Kočky nemají smysl pro humor, přemrštěně si váží vlastní osobnosti a jsou hrozně nedůtklivé. Kdyby se mě někdo zeptal, proč vlastně mařit čas a starat se o ně, byl bych nucen mu odpovědět, že žádný logický důvod neexistuje. Raději bych vysvětloval někomu, komu se protiví štiplavé sýry, proč "by měl mít rád" syrečky. Přesto ale plně sympatizuji s mandarínem, který si odstřihl drahocenný vyšívaný rukáv, protože na něm spalo kotě.

Dveře do léta - Robert A. Heinlein

Pavlinka77723.07.2018 v 21:05

"Takže žádné -žili šťastně až do smrti-," poznamenala.
Kathleen se usmála. "Ale copak by to nebyla nuda, kdyby to -šťastně až do smrti- bylo vždycky jen šťastné, bez těžkostí nebo problémů k řešení? -Až do smrti- je daleko zajímavější."

Ďábel na jaře - Lisa Kleypas

Medunkavera27.07.2018 v 13:40

Oči měla posazené, jako rozinky z nevykynutého těsta.

Pat Conroy

Dudu30.07.2018 v 22:53

Jakmile zpozoruji, že svírám rty, jakmile má duše prožívá svůj teskně mživý listopad; jakmile si všimnu, že se nevědomky zastavuji před obchody
s rakvemi a připojuji se ke každému pohřebnímu průvodu, který potkám; ale zvlášť jakmile těžkomyslnost nabude nade mnou takové moci, že musím
volat na pomoc všecky své mravní zásady, abych se úmyslně nevyřítil na ulici a soustavně lidem nesrážel klobouky z hlavy - tehdy vím, že je
svrchovaný čas, abych se co nejrychleji dostal na moře.
(Hermann Melville, BÍLÁ VELRYBA)

intelektuálka02.08.2018 v 19:24

Chyba je, když věříš každému,
ale chyba je i to, když nevěříš nikomu.

L. A. Seneca

R.E.M.09.08.2018 v 17:40

I ten nejskromnější člověk si o sobě myslí víc, než si o něm myslí jeho nejlepší přítel.

Marie von Ebner - Estelbach


intelektuálka11.08.2018 v 08:32

Nejde o to, co na tebe ve světě čeká, ale o to, co do něj přinášíš.

Anna ze Zeleného domu - Montgomery

siena11.08.2018 v 11:56

...esencí spravedlnosti je autorita zákonodárce...Všechna spravedlnost spočívá v obyčeji, a to z toho prostého důvodu, že je uznáván. To je tajemný základ její autority. Michel de Montaigne (Tyranizovaná spravedlnost, J. Přibáň - Rozhovor s K. Hvížďalou; Portál 2013)

Text příspěvku byl upraven 11.08.2018 v 12:06

siena11.08.2018 v 12:06

Spravedlnost má budoucnost a spravedlnost je pouze potud, pokud je možná událost, kterážto událost přesahuje kalkul, pravidla, programy, anticipace atd. Toto přesahování spravedlnosti přes právo a kalkul, přesahování neprezentovatelného přes to, co lze vymezovat, nemůže a nesmí sloužit jako výmluva případného vyhýbání se právně-politickým zápasům v rámci instituce a státu...Je-li nekalkulovatelná a darující idea spravedlnosti ponechána sama sobě, ocitá se příliš blízko zlu, dokonce ještě něčemu horšímu, neboť se jí vždy může zmocnit zcela zvrácené kalkulace. Jacques Derrida. (Tyranizovaná spravedlnost, J. Přibáň - Rozhovor s K. Hvížďalou; Portál 2013)

hannah200031.08.2018 v 21:30

Naskočila do Land Roveru a jen mírně se podivila, že je tam
i pes. Olízl jí ruku.
„Jak se jmenuje váš pejsek?“
Lennox na ni pohlédl zhnuseně. „Je to pes, ne pejsek. Pastevecký
pes. Má velkou cenu.“
„A má jméno, nebo jen čárkový kód?“
Lennox se natáhl, aby psa pohladil, jak to dělal často, jakoby
bezmyšlenkovitě.
„Rozárka.“

Pojízdný krámek snů - od Jenny Colgan

Koka31.08.2018 v 21:46

Přečtěte si někde v kavárně pojednání o smrti a potom si na ně vzpomeňte, až budete ležet na smrtelné posteli s posledním pomazáním na čele, a uvidíte ten rozdíl.

Jaroslav Kolman-Cassius: Povídky pro Faiéky, povídka Krásná válka
https://www.databazeknih.cz/knihy/povidky-pro-faieky-81006?show=binfo

Text příspěvku byl upraven 31.08.2018 v 21:47

R.E.M.31.08.2018 v 22:32

Muži z románu jsou v pořádku. Vědí, kde je jejich místo. Člověk si může vybrat knihu, otevřít na té správné stránce, dát si dávku svého oblíbeného hrdiny - a pak ji zase vrátit do knihovny. Hotovo.

Víkend s panem Darcym

intelektuálka16.09.2018 v 21:00

Nemusíme navštívit léčebnu pro choromyslné, abychom se setkali s duševně narušenými lidmi.
Vesmírným blázincem je celá naše planeta.

GOETHE / citováno v knize Znovuzrození vraha /

pavlinda18.09.2018 v 20:33

intelektuálka-řekla bych:nadčasové:-)

TakySimona19.09.2018 v 09:01

Každý může mít svou diagnózu Dg.3XX.
Je to vždy&pořád otázka náhledu a interpretace resp. vůle a nevůle!

hannah200003.11.2018 v 23:00

Pustím tě do svého srdce,
ale očisti si boty, než vejdeš.

(Láskou ji nespoutáš - Atticus)
https://www.databazeknih.cz/knihy/laskou-ji-nespoutas-371901

Text příspěvku byl upraven 03.11.2018 v 23:03

Koka06.11.2018 v 08:58

Rozkošná ukázka dobové konverzace a literatury 30.let minulého století (i když je vysoce pravděpodobné, že takováto motivace ke spisovatelství trvá dodnes):

"A jak jste se stal spisovatelem?" vyptávala se cestující dáma.
"Tak, jako se někdo stane kokotou. Nejprve to děláme pro vlastní požitek, potom pro požitek ostatních; jednoho dne nalezneme někoho, kdo platí za toto obtěžování, a pak se pokračuje již jen za plat."

https://www.databazeknih.cz/knihy/urazka-mravopocestnosti-288579

intelektuálka09.11.2018 v 19:18

Hudba nezná hranic.
Hudba jsou dveře a duše dokáže prostřednictvím hudby utéct daleko.
I kdyby jen na pár minut.

A každý, kdo poslouchá, je svobodný.
Každý, kdo poslouchá, je někde vysoko.

Amy Harmonová - Z písku a popela
Když hraješ, slyším, jak se z tvých strun zvedá můj život ...

Jass21.11.2018 v 22:26

Uprostřed halasu na konci roku vyplněného úspěšnou prací jsem si trpce uvědomovala prázdnotu svého srdce. Vášnivě jsem i nadále toužila po tom ostatním, co jsem nedovedla definovat, protože jsem odmítala dát tomu jediné správné jméno: štěstí.
*
Moje ruce zůstávaly prázdné a já se pokoušela obelstit své zklamání namlouvajíc sama sobě, že jednou budu mít všechno i že nic nestojí za to.
*
A pak, potkalo mne znenadání veliké štěstí. Tváří v tvá téhle budoucnosti jsem najednou už nebyla sama. Muži, na nichž jsem až dosud lpěla - Jacques, a v menší míře Herbaud - byli lidé jiného druhu než já: trochu lehkomyslní, přelétaví, poněkud nesoustavní, poznamenaní jakýmsi smutným půvabem. Bylo vyloučeno komunikovat s nimi naprosto bez výhrad. Sartre odpovídal přesně tužbám mých patnácti let: byl to dvojník, v němž jsem nalézala i všechny své mánie, rozžhavené do běla. S ním se dokáži vždycky dělit o všechno. Když jsem ho začátkem srpna opouštěla, věděla jsem, že už nikdy nevypadne z mého života.

Simone de Beauvoir - Paměti spořádané dívky
(https://www.databazeknih.cz/knihy/pameti-sporadane-divky-25986 )

intelektuálka27.11.2018 v 20:11

Sladké jsou tóny, které k uším znějí
však sladší ty, jenž vnímáme jen v duchu...

John Keats - Obrys krásy

Koka27.11.2018 v 20:26

V životě každého chlapce nadejde okamžik, kdy se poprvé ohlédne do minulosti. Snad právě to je mezník mezi chlapectvím a mužstvím. Chlapec kráčí po ulici svého městečka. Myslí na budoucnost a na to, co jednou v životě dokáže. Probudí se v něm ctižádost a lítost. A pak se něco přihodí: stane pod stromem a vyčkává, jako by měl nějaký hlas zavolat jeho jméno. Stíny dávných věcí mu vyvstanou ve vědomí; hlasy zvenčí mu našeptávají, jak omezené jsou lidské možnosti. Jeho důvěra v budoucnost i sebedůvěra ustoupí nejistotě. Je-li to chlapec s citlivou představivostí, otevřely se mu dveře do světa a poprvé spatřil dlouhé procesí těch, kteří před ním vyvstali z nicoty, prožili své životy a v nicotě se rozplynuli. Chlapec prožije smutek zrání. S bolestným zatrnutím vidí, že je jen lístek hnaný ve větru ulicemi rodného městečka. Ví, že přes sebevědomé řeči svých druhů bude muset žít a zemřít v nejistotě, hříčka větrů, a že mu je stejně jako kukuřici předurčeno, aby zvadl na slunci. Zachvěje se a dychtivě se rozhlédne, Osmnáct let, které dosud prožil, se zdají jako okamžik, jako nepatrná zastávka na dlouhém pochodu lidstva.

Odjezd - příběh George Willarda
z knihy Sherwooda Andersona Městečko v Ohiu
https://www.databazeknih.cz/knihy/mestecko-v-ohiu-21183

intelektuálka10.12.2018 v 17:56

Život mě těší ze své samotné podstaty.

Život pro mě není svící, která zakrátko dohoří. Je pro mě nádhernou pochodní, kterou můžu na okamžik nést.
Chci, aby zaplála tím nejjasnějším plamenem, než ji předám budoucím generacím.

Robin S. Sharma - Kdo bude plakat, až tady nebudeš ?

Koka10.12.2018 v 19:02

Knihkupci si ze všech lidí zaslouží největší politování, protože na nich jako na nikom jiném leží celá odpornost a ohavnost lidských dějin a celá bezradnost a ubohost umění a musí se ustavičně strachovat, že je toto nelidské břemeno zavalí. Knihkupec, který bere svou živnost vážně, je ten nejpolitováníhodnější člověk celého lidského rodu, protože je dennodenně a ustavičně konfrontován s absolutní nesmyslností toho, co bylo kdy sepsáno, a zažívá jako nikdo jiný svět coby peklo …

Thomas Bernhard: Konzumenti levných jídel
https://www.databazeknih.cz/knihy/konzumenti-levnych-jidel-23048

Pavlinka77710.12.2018 v 19:27

Boží svět nebyl jednoduchý, ale jiný po ruce nebyl. Mnohokrát si Oldřich z Chlumu vzpomněl na myšlenku, kterou se dočetl v mládí v jednom z rukopisů magdeburské školy, že je lepší zapálit malou svíci než proklínat temnotu.

Prokletí brněnských řeholníků - Vlastimil Vondruška

Pavlinka77710.12.2018 v 19:30

"Ani ty nejkrásnější diamanty nemusí být úplně dokonalý. Na chybách není nic špatnýho. Dělají z nás lidi."

Řekni něco legračního - Penelope Ward



Vložit příspěvek
6