Knihy vs. zvířata


Skeeve 16.03.2018 v 01:53:24

Spousta z nás má nějaká ta zvířata. Zvířátka "domácí" - pro naše potěšení, či ta "hospodářská", která žijí venku na zahradách, loukách, v ohradách... Mnozí z nás mezi nimi vyrůstají, žijí s nimi, stejně jako s knihami. Jenže, naše zvířátka si s knihami moc nerozumí. Ba naopak, v některých případech, si rozumí, "svým pohledem", až moc. Máte nějaký zážitek, vzpomínku na své zvířectvo, i to nejmilovanější, kdy v pohledu na svou rozházenou knihovnu, či zničenou knihu, jste měli chuť z nich udělat vycpané plyšáky, pečínku, či pečenou paštiku k večeři?

Text příspěvku byl upraven 16.03.2018 v 16:10:31

Marylaa 16.03.2018 v 07:04:50

Mně se vybavuje vzpomínka z druhé ruky, sestřenice mojí maminky se prý ve škole vymlouvala, že se nemohla učit protože ji koza sežrala učebnici.

Sarah01 16.03.2018 v 07:10:13

Štěně mi loni okousalo knížku, kterou jsem chtěla původně koupit až ve výprodeji, ale nevydržela jsem čekat a koupila ji za plnou cenu. Takže dobře mi tak, měla jsem počkat :-)

intelektuálka 16.03.2018 v 08:08:24

To je pěkné téma...
Náš pejsek nic nekouše, ale když čtu, leží vedle mne a protože je závislák, když má pocit, že si ho dlouho nevšímám, strčí do mne čumákem a lehne si mně přes knihu...

VladiKlaisner 16.03.2018 v 09:00:53

To já mám výhodu, morčinky běhají po podlaze a knihovna je na ně moc vysoko, zato občas přestane fungovat nějaký ten spotřebič, když přehryznou kabel.
Zato knížky z knihovny (té veřejné) nesou občas stopy domácích mazlíčků.

Text příspěvku byl upraven 16.03.2018 v 09:16:14

Baushka 16.03.2018 v 09:27:02

Kdysi dávno mi pejsek, v té době ještě štěně, pár knížek rozkousal, ale co si vzpomínám, byly to jen učebnice, tak mi to nějak zvlášť nevadilo. To rozkousaná stovka mě tížila víc. Teď máme kočičky, ty zatím nezničily nic, jen u čtení zásadně překáží :) . A rybičky. Ty jsou hodné :)

Skeeve 16.03.2018 v 10:17:22

Před sedmi, či osmi lety mě přítelkyně poprosila, abych jí v knihovně vypůjčil jednu knihu, než odjede na dovolenou. Takové to holčičí počteníčko, kterých jsou tuny a všechny jsou si podobná jako vejce vejci ((https://www.databazeknih.cz/knihy/bez-masky-4829 - tuto)). Neměla kartičku do městské knihovny a tak jsem to pro ní rád udělal. I tak jsem jí kladl na srdce, že doufám, že se kniha vrátí celá, abych se nemusel stydět ještě do knihovny někdy přijít. Chlácholila mě, že se přece nemusím bát. "..za koho mě máš? Myslíš, že budu tu knihu tahat na provázku se psy, až je budu venčit?" smála se. Samozřejmě její pes, či přesněji pes její sestry si z knihy udělal žvýkačku. Nepomohla ani lepenka, ani můj nejprovinilejší výraz v knihovně a příslib finanční náhrady. Nene, paní knihovnice si mě vychutnala. Chtěla přesně tu stejnou knihu. Novou. A jak na potvoru, ta nikde v tu dobu nebyla skladem, ani k sehnání.

Skeeve 16.03.2018 v 12:22:10

Ale spíše mě toto téma napadlo kvůli jiné věci. Přišel jsem z práce, výjimečně v jednu ráno, a když jsem otevřel dveře do obýváku, začal jsem přemýšlet, co si vyrobím z kožichu mého zvířete.... Knihy z polic vyházené, do toho všude hlína z kytky - i na mém stole, počítači a v jeho součástkách, které mám externě připojené a položené na stole, vyházené skříně... Kdo jiný, než můj tchoř (fretka) by toto mohl mít na svědomí (žebrovník asi těžko). Utekl ze své klece a začal se řádně po kuním způsobu bavit. Když jsem uviděl na zemi i "Muže z vysokého zámku", bylo mi zcela jasné, kam až vysoko na police a v knihovně se dostal. Úklid mi zabral dvě hodiny. Má to u mě spočítané. Bâtard jeden tchoří.

Raksa.A 16.03.2018 v 13:12:41

Zajímavé je, že když jsme měli štěně ČV, tak milovala knihy pokud možno starší, klihem lepené. Nejlépe vázané, a oblíbené. Např. Zrzavý Orm to taky odnesl. Pak celá léta nic neprovedla, ale když jí bylo asi pět, tak jsem si koupila celokožené boty, poměrně drahé. A načapala jsem ji, jak je žvejká. a neudělala jsem jí nic, protože jak tam stála, botu v hubě, hleděla na mne s výrazem - já za to nemůžu, to ta bota. Pak jsem jí teda vynadala, ale...

Text příspěvku byl upraven 16.03.2018 v 13:12:58

bamba 16.03.2018 v 13:17:28

jednu mačku som mala, pri ktorej bolo riziko nechať otvorenú knihu, alebo pre starších telefónny zoznam. Všade sa podpisovala svojimi pazúrmi. Ale ani to jej nebránilo vo vrúcnom vzťahu k perzským kobercom. Ohryzovala aj silonové šaty bábike - mala potom čipkované šaty.

Terezita 16.03.2018 v 15:32:30

Jednou jsem kamarádce půjčila knížku, kterou jsem měla docela ráda. Vrátila mi ji po 2 letech, chyběly rohy, vypadávaly listy (takže nějaké stránky chyběly) a kamarádka mi s úsměvem oznámila, že pejsek žárlil když si četla, tak si s ní začal hrát. Už to není moje kamarádka a z ratlíka jsem měla chuť udělat králíka na smetaně.

denib 16.03.2018 v 16:14:16

Mojí želvě jsou knížky úplně jedno :-)

fojtikjirik 16.03.2018 v 17:03:37

Naše kočka mi občas zalézá do knihovny, ochutnat nějakou knihu ji ještě naštěstí nenapadlo. Snad ví, že celulóza je pro ni nestravitelná. :)

Text příspěvku byl upraven 16.03.2018 v 17:04:27

margox 16.03.2018 v 21:35:30

Papírové přebaly mích dětských knížek mají hezké vlnkované okraje, to je památka na moji andulku, kterou jsem mívala jako dítě. A pak jsem si ještě vzpomněla na jednoho z našich jezevčíků, který nikdy, žádnou knihu nezničil, ale zato důsledně "studoval" předvolební letáky, které nám přistály ve schránce. Musím mu přičíst k dobru, že politicky byl absolutně nestraný a všechny letáky po jeho prozkoumání dopadly úplně stejně....

Marylaa 17.03.2018 v 07:36:43

Kočkám většinou nevadí když jejich člověk čte, spíš jim vadí pokud se pokouší o psaní. Hlavně na počítači, to se tam snaží přidat něco svého.

dia.riedl 17.03.2018 v 11:54:39

Kamarádčin králík je učiněná pohroma pro knihy! :-D
Naštěstí mu asi nejvíc chutná vazba, takže stránky zůstávají neponičené..

Kitty 18.03.2018 v 09:02:12

Knihy si ke koním neberu, zato jsem už přišla o 3 mobily. První mi kůň vyrazil z ruky a spadl rovnou do louže, jeden mobil byl považován za pamlsek a byl rozkousán včetně baterky a jeden jeden zašlápnut. Co se týče knížky, tak když mi přišla poštou dlouho očekávaná publikace, měla jsem špinavé ruce (dělala jsem na zahradě), tak jsem nerozbalený balíček opatrně položila na parapet, že si ji vezmu pak a naše tehdy štěně ji rozložilo na prvočinitele.

Skeeve 22.03.2018 v 16:11:28

O morčatech a jejich pažravosti jsem slyšel. Vlastně jsem na základní škole půjčil svému kamarádovi čítanku, či učebnici českého jazyka. Měsíce ji nemohl najít, až někdy v létě, ke konci školního roku ji prý našel za skříní, na které byla morčecí klec. Samozřejmě, odhadem tak deset procent knihy chybělo a na zbytku byly morčecí... bobky. Inu, nikdy to nebyla má oblíbená zvířata.

Text příspěvku byl upraven 22.03.2018 v 16:11:47

Vložit příspěvek