Filosofování pod starým mohutným dubem
Děkuju :) Zítra máme češtinu, ale to bude oproti dnešku doufám pohoda... No ale pak nás v týdnu od dvaadvacátého čeká školní (ústní) maturita - a to bude teprve sranda, tam už se člověk ztrapňuje osobně, ne jenom písemně. To mě čeká ještě další matika (ale máme super učitele, kterého mám ráda - už se těším na ty jeho výrazy, až tam budu stát a nic nebudu vědět...) a literatura - doufám, že si vytáhnu nějaké dobré téma a hezky si popovídáme o knihách :D
Ústní je lepší, tam se toho dá okecat ... i když u matiky asi ne. Já jsem si u ústní češtiny vytáhla téma Národní obrození. A celou dobu jsem jim vyprávěla Babičku :-) Vždycky se mě snažili od toho odvést, ale já se nedala. Třeba chtěli, abych jim pověděla víc autorů z toho období a já jich pár vyjmenovala s tím, že ale pro mě je velmi důležitá právě Němcová, vždyť její Babička .... :-)) Dokonce i ekonomika šla okecat. Tam jsem si vytáhla otázku Živnosti a jako pomůcku mi dali živnostenský list. Takže půlku doby jsem jim vyprávěla, jaké údaje na živnostenském listě jsou povinné ... :-)
Jo, u toho psaní se vždycky bojím, že něco špatně zaškrtnu, že to po mně nikdo nepřečte... To se mi u ústní nestane, takže v tom je to určitě lepší. Národní obrození nechci :D Doufám v renesanci, antiku, realismus, případně nějaké dvacáté století... A u povinné četby bych si fakt chtěla vytáhnout Plechový bubínek - češtinářka říkala, že je to hrozná kniha a ať se opovážím dát si ji k maturitě. Tak jsem si to tam dala a teď doufám, že si právě tohle vytáhnu a budu se tam rozplývat, jaká to byla nádhera, ten jazyk, metafory a vůbec...
Mě národní obrození taky nebavilo, ale Babičku jsem viděla v televizi ... Z povinné četby mě tehdy opravdu hodně bavil Remarque. Já jsem na střední byla hrozný flákač, furt za školou. Divím se, že jsem vůbec prolezla. Nebo že jsem vůbec přežila :-) No a pak už byl (a dosud je) zase klid. Prostě divoké období :-) Ale myslím, že tehdy byla maturita lehčí. Pamatuju si, že když jsem maturovala z francouzštiny, tak v komisi nikdo francouzsky neuměl - jenom naše učitelka a ta nám naštěstí fandila :-) Jejda, to jsem se rozpovídala, pardon :-)
Já byla ve škole tak nějak pořád - ale duchem teda moc ne, většinou jsem si četla pod lavicí... Povinná četba je super, máme tam dobré knihy. Vida, já vždycky myslela, že my máme maturitu jednodušší, než byla dřív... Aspoň podle toho, co slýchám od všech v rodině :D
Hraboshka, asi máte maturitu lehčí, protože testy jsou lehčí než co jiného. Aspoň mi to tak připadá. Asi tak před šesti lety na internetu vylezly testy z češtiny a matiky, tak jsem si to zkusila. A bez problémů jsem prošla z češtiny (na 95%) a kupodivu i z matiky - tam jsem měla pod padesát, ale k úspěchu stačilo i 33%. A musela jsem věnovat pietní vzpomínku naší děsné babě matikářce, která mě považovala za matematickou poloblbku (a měla pravdu) - kdyby nebyla už leta mrtvá, tohle by jí stačilo k infarktu. A to vše po padesáti letech od matury, bez jediného nahlédnutí do čehokoliv!
Takže se ničeho neboj a hrdinně do toho!
Maturity, léta dávno minulá...
moje byla fraška. Byť pololetní vysvědčení bylo plné trojek a čtyřek, maturitu samotnou mám za 4. S hrdostí si vybavuji, že jsem byl poslední rok klasických maturit, nikoli státních.
V češtině jsem si vytáhl meziválečnou českou literaturu a jediný problém byl, že mne učitelky neustále tlačily pryč od mých oblíbených rudých literátů ( od Haška, přes Nezvala až po Olbrachta ).
Jo, státní maturita je lehká, čeština obzvlášť, ani ta matika není těžká - tam je snad jediný problém čas. Ale ono je taky na dvě věci, že stejný test píšou lidi z úplně jinak zaměřených škol... Lepší je ta část školní, tam si každý vezme to, na co je zaměřen, co ho baví, čemu se bude věnovat... A zkouší ho učitel, kterého zná.
Čtyřku jsem u maturity měla z účetnictví a to po mně chtěli slib, že se tím nebudu živit :-) Ostatní předměty byly lepší ...
Text příspěvku byl upraven 02.05.17 v 21:57
Hraboshka: Tak koukám, že dojmy z didakťáku máme podobné, taky bych brala delší časový limit. No, já ale nejsem žádný matematik, takže mým cílem bylo to zvládnout na těch 33%, což se snad povedlo :D - přišlo mi to výrazně jednodušší než ta angličtina. Velký seznam maturitní literatury závidím, mi tam máme jen 75 knih - o Plechovém bubínku si můžu nechat leda tak zdát - ne, že by si člověk nevybral, ale radši bych nějaké jiné literární skvosty :).
Jass: Zdravím, spolutrpiteli! Ta matika mi přijde lepší už v tom, že je to prostě jeden test a nazdar, angličtináři mají test, slohovku, mluvení,...
My máme knih něco přes sto; napadá mě pár, co bych doplnila, ale máme tam většinu fakt dobrých, i mých oblíbených... Kámoška na jiné škole to má ale teprve parádní - ti si tam mohou přidávat knihy, co sami navrhnou, takže mají v seznamu Pratchetta, Kinga, Zaklínače,... A zas třeba mého bráchu na průmyslovce nutěj číst Nerudu a Mrštíky - nic proti, ale tím jim čtení akorát navždycky znechutěj.
Hraboshka: To byl přesně ten důvod, proč jsem si vybrala matiku :D a musím říct, že jsem za to vážně ráda. Jaké jsou dojmy z didakťáku z češtiny? Já byla vážně zklamaná, že tam nebylo přiřazování autora k životopisu :) . Nebyl to nejlehčí didikťák, co jsem kdy psala, ale vcelku se to dalo zvládnout.
My máme v seznamu asi 70 knih, takže vážně málo, ale tak, alespoň člověk objeví netušené poklady :). Zatím jsem se svým výběrem relativně spokojená, i když musím říct, že Anna Karenina mi dala vážně zabrat (nesnáším tu ženskou - a většinu ostatních postav taky), kam se na ní hrabe Markéta Lazarová :). Nerudu a Mrštíky tam máme taky, ale ještě jsem neztratila pud sebezáchovy, takže ty jsem si nevybrala... (Nic proti Nerudovi a Mrštíkům, ale nepatří mezi mé favority.)
Jass: Autory bych tam brala; celkově tam nebylo moc literárních otázek, na ty jsem se zrovna těšila... Pobavil mě anakolut a zeugma, protože to jsme řešili ještě deset minut před testem, jestli to tam dají a že to neumíme :D Tak to tam dali, ale i s definicemi a příklady, takže pohoda. Celkově mi to přišlo o něco horší než jiné didakťáky, co jsme předtím dělali ve škole, ale pořád to bylo lehké.
Do četby jsem si taky nedala takové ty věci z české literatury 19. století, i když proti nim třeba nic nemám. Takový Máj je fajn, ale už ho mám tak spojený s povinnou četbou a školou, že k němu mám skoro odpor :D
Text příspěvku byl upraven 03.05.17 v 13:21
Hraboshka: Musím se přiznat, že ač si o sobě myslím, že mám přehled celkem slušný, tak pojem zeugma jsem předtím neslyšela, což by ani tak nebyl problém, kdybych už nebyla jak přejetá čtením některých ukázek dokola a dokola. Souhlasím s tím, že to pořád bylo lehké, i když si myslím, že to dost možná na jedničku mít nebudu.
Z tohodle okruhu jsem si tam dala jen Kytici, mám ji ráda a krásně se rozebírá, oproti tomu Máj vážně nemusím, je to na mě takové moc.... romantické. Nevím, z nějakého důvodu ho vážně nemám ráda. Naštěstí jinak škola v znechucování knih v mém případě příliš neuspěla, ba naopak, díky povinné četbě na literárním semináři jsem objevila skvosty o které bych jinak ani okem nezavadila, například Černé světlo, škoda, že ho nemáme v kánonu, to by si něco poslechli :D.
Jass: Ukázek tam bylo hodně, to jo... U češtiny jsem teda problém s časem neměla, zato u matiky jo. Celkově by na všechno mohli dávat delší dobu, myslím, že by to pak zvládlo mnohem víc lidí, kdybychom měli čas se nad tím pořádně zamyslet a pročíst si to.
Kytici tam vlastně mám taky :) Hodiny literatury mě moc nebavily (kromě prváku a druháku, to jsme ještě měli bezva učitelku), takže mě pak otravovalo učit se třeba i o mých oblíbených autorech. Ale na literární seminář jsem chodila taky a ten byl super, i takové národní obrození mi tam připadalo celkem zajímavé.
Hraboshka: U matiky jsem taky měla problém s časem, nějak moc jsem se s tím piplala a ani jsem nestihla náhodně dozaškrtat to, co jsem nestihla :D. U češtiny jsem taky problém s časem neměla, spíš jsem měla zkraty u některých "nedůležitých" oblastí, jako třeba, jak se jmenují ty dva vidy :D . No, ale vzhledem k tomu, že veškerá moje příprava spočívala v tom, že jsem si přečetla cestou do školy tropy a figury - na které tam vlastně nakonec taky nic nebylo, jestli si správně pamatuju - tak, jsem se sebou dost spokojená :).
My jsme na literárním semináři naštěstí brali spíš jen jednotlivé knihy/autory, takže to bylo naprosto skvělé. Měsíc jsme brali Oscara Wilda - musím přiznat, že už mi pak trochu lezl na nervy :D. Ale pořád žádné národní obrození :D.
Já zase u slovesa přemýšlela nad rodem, furt si říkám mužský, střední,... Pak mi to naštěstí došlo :D Tropy a figury jsem si přečíst chtěla, ale nakonec nějak nebyla chuť... Ale k ústní už bych se na to podívat měla, tam to nejspíš potřebovat budu :D
Také kniha Z neznámých důvodů má názvy kapitol, stejně jako před pár dny dočtený Hyperprostor.
Já čtu historický román (to tvrdí autorka, mně připadá, že je to jen ženský román v historických reáliích) a tam je místo názvu kapitoly jednak číslo a hlavně kdy a kde se to odehrává. Třeba: "Hrad Chester, květen 1230". To mi připadá fajn.
Dnes večer na čt24/ivysílání díl z cyklu Historie CS, tentokráte o osudech litavantgardy ( Nezval, Seifert a další )
denib - není zač, tohle téma má toho v sobě tolik, že nemůže nezaujmout. Těším se
Vložit příspěvek