Filosofování pod starým mohutným dubem
AD: Naias
Toto nám v hojnom počte lieta do bytu vždy večer, keď svietime pri otvorených oknách. Je to neodbytné, drzé a mimoriadne rýchle.
AD: alekis
Veľmi pekné...
Text příspěvku byl upraven 26.07.19 v 11:03
Hmyz je na tom sice bledě, hlavně chudáci motýli, které vídám po silnicích masakrovat po tuctech, ale u nás na zahradě mají klid. Dokonce jsem běláskům velkomyslně přenechala i záhon s květákem a kedlubnama (stejně to kromě lupení neroste). Ostatní krasavci u nás mají barovou nabídku v podobě levandule, afrikánů a echinacey - hlavně ta je tak oblíbená, že se na ni všichni hmyzí zájemci skoro nevejdou.
R.E.M. třeba takhle?
https://www.treking.cz/priroda/patericek-tmavy.htm
R.E.M.: Ten hmyzáček mi nic neříká. :-)
braunerova: Pro mě? Vždyť já tu skoro nic nepíšu. ;-)
Ty si autor vlákna, ty za "všetko" môžeš...
Text příspěvku byl upraven 26.07.19 v 20:10
Karel Kryl je fenomén. Není to poprvé co ho tady probíráme. :-) Je zajímavé jak široký je rozsah jeho posluchačstva. Mě s ním "seznámila" jedna má "zlobivá" sestřenice, když jsem byl ještě malej kluk. Spolužačka, která uměla hrát na kytaru ho často hrála a se spolužáky cestou ze školy jsme si ho často zpívali. Nejčastěji Anděla. Daniel Landa nazpíval celé album jeho coverů. I česká blackmetalová legenda Törr nahrála jeden jeho cover.
Karel Kryl byl sympaťák, který dělal pěkné písničky. :-)
Ja si ho pamätám zo SŠ internátu.
Každý kto to s gitarou čo len trochu "vedel" ho mal v svojom spevníku aj s akordmi.
reader.007 - perfektní. Je to on. Díky moc. Jen jsem neviděla žluté orámování - ve vlaku při jízdě lesem bylo málo světla, hmyzák se mi zdál celý černý.
Všiml jsem si, že někteří z vás máte v "Právě čtených" docela velké množství knih. Nepletou se vám? :-)
Eicherik: Za sebe můžu říct, že nepletou. Mám různé žánry, různé obory. Teď se mi rozečtené trochu naklonovaly víc než obvykle.
Na dovolenou jsem tentokrát nebrala žádnou knižní papírovou zátěž, takže jsem byla nucena rozečíst další knihy, pro změnu v e-formátu. Ostatní mají jiný osud. Dvě, tři
knihy mě přestaly bavit, zatím jsou odloženy bokem. Na další jsem neměla momentálně tu správnou náladu a ani čas, tak jsem je poslala odpočinout si do podzimu do regálu knihovny, pak si je zas půjčím... Co kniha to jiný příběh čtení :)
Text příspěvku byl upraven 27.07.19 v 08:21
R.E.M. páteříčci, to jsou mazlíci... a pokud nejsi plž nebo drobný hmyz, nemusíš se jich bát. Jedovaté kousance udělují jen své kořisti a podle moudrých knih jen sněhoví:
http://www.chovzvirat.cz/zvire/1228-patericek-snehovy/
Eicherik: nepletou, mám namíchané různé žánry
Text příspěvku byl upraven 26.07.19 v 23:09
Tieto chrobáčiky si pamätám z detstva. Neviem prečo ich nazývali deti v mojom okolí: "doktoriky" (zdrobnelina lékaře). Chytali sme ich do ruky a zase púšťali. Na rozdiel od chrústov, ktorých sme sa chudákov snažili "vycvičiť", čo väčšina z nich neprežila bez úhony...
P.S. Neviete čo robiť ak máte blok na reklamy, ale neustále vám vyskakuje nejaká reklama na boku ?
Já si je taky pamatuji z dětství. Taky jsme je chytali a pouštěli. V mém okolí jsme je zase nazývali "kovaříky". :-)
Eicherik, nepletie, lebo to nečítam súčasne. Keď prídem domov s náručou požičaných kníh, nahádžem ich tam, aby som mala prehľad, čo mám doma cudzieho. Naraz čítavam tri knihy a to tak, že jedna je beletria, druhá populárno-náučná a tretia učebnica angličtiny. To sa mi fakt nepletie. (Teda tá anglická gramatika sa mi pletie, ale samoučenie sa má tú výhodu, že sa človek môže jedným očkom mrknúť do riešenia bez rizika, že ho pri tom načapajú.) V horúčavách sa mi nepletie už vôbec nič, lebo čítam rýchlosťou čo deň, to poviedka. Ale už sa blýska na časy. Doslova. A tak sa zotmelo, že som si musela zažať, aby som videla.
Eicherik: Neplete. Jedna kniha je obvykle poezie a jedna "faktická", což je obojí na delší dobu. A k tomu beletrie - obvykle dvě knížky. Jednu čtu očima a druhou ušima :-)
Co se mi ale plete, to jsou postavy a místa v knize Taiko. Musela jsem to zatím odložit a zkusím to znovu, až se budu líp soustředit. Není to ale chyba knihy - prostě si nějak nejsem schopná zapamatovat japonská jména.
alekis: Až jednou budu tou modrou vážkou, tak Ti dám vědět jak to je. :-)
Velké množství postav v knize a těžko zapamatovatelná jména. Myslím si, že velké množství postav v knize není na škodu, ale dobrý autor by je měl umět čtenáři vhodnou formou připomínat. Například pokud se nějaká postava po delší době v příběhu opět vynoří, měl by autor čtenáři napovědět o koho jde.
Co se týče jmen, neměl by autor v jednom románu používat podobná příjmení. Někteří autoři používají starověký systém nomen omen, kdy se třeba fotbalový trenér jmenuje Lavička a nebo zahradník Větvička. Mě se tenhle "systém" líbí. :-)
V Taiko většina samurajů poměrně rychle spáchá seppuku nebo zemřou v souboji, takže není třeba si jejich jména pamatovat.
v jednom nemenovanom románe si hrdinovia menili pohlavie - pondelok streda piatok - vystupoval hrdina ako muž a zvyšné dni ako žena.
V Orlandovi od Virginie Woolf hlavný hrdina zmení pohlavie, ale žije cca 400 rokov,takže tá zmena nie je taká rýchla. Dnes pri fluidnom pohlaví stačí pocit a ste "nový" človek (?).
Text příspěvku byl upraven 27.07.19 v 14:20
Eicherik: Jak jsem psala, není to chyba knihy. Určitě se k ní ještě vrátím. Navíc tam jsou skutečné historické postavy, u kterých si autor jména nevymýšlí :-)
braunerova: Při příštím pokusu k tomu tak zkusím přistupovat :-)
Vložit příspěvek