Filosofování pod starým mohutným dubem
U nás furt nic. Ale pravda, je na to ještě čas, stačí pár dní před Vánoci, ať jsou konečně bílé.
Práve si čítam, ako doktor Thorndyke urobil fotografiu odtlačkov prstov. Expozícia mu trvala len tri minúty a ďalšie tri minúty vyvolanie. To je rýchlosť, čo? Fotka len za šesť minút! Tieto staré detektívky nemajú chybu.
Blíží se Vánoce. Češi se rádi o Vánocích dívají v TV na pohádky. Takže otázka zní. Máte taky rádi filmové pohádky? Já léta tyto pohádky přehlížel, ale teď už se jim tolik nebráním. Nejraději mám Byl jednou jeden král... (1954).
naopak ja si myslím, že tí v mestách by mali mať bonus - už napríklad za dážď. Nie je umenie snežiť na českom ľadovci!
Eicherik, mně se líbí O statečném kováři a Panna a netvor. Obě jsou ladně pohádkově hororové.
Dudu: Film Panna a netvor (1978) mám dokonce na DVD. Souhlasím, pohádkově hororové.
Teď jsem dokoukal na druhý díl Rédla. A je to naprostá bomba. A Ondřej Sokol je v tom vynikající.
Vánoce mám moc ráda a těším se na ně, vždycky se sejdeme celá rodina, přijedou všechny děti. A letos už mám i všechny dárky, můžu si v klidu užívat předvánoční atmosféru. Z pohádek mám ráda Tři oříšky pro Popelku a s Čerty nejsou žerty, z těch novějších Šťastný smolař a Korunní princ.
Taky už jsem pohádkově naladěná, protože na keramice už jsme vyráběly vánoční ozdoby, svícny, andělíčky ... schnutí, vypálení, glazování, zase vypálení - trvá to, než to je hotové, takže to děláme s velkým předstihem.
Byl jednou jeden král je skvělá, vtipná pohádka. Jedna z mých nejmilejších, ale mám jich ráda hodně. Třeba Princ a Večernice, Jak se budí princezny, Tři veteráni, samozřejmě Tři oříšky pro Popelku a další a další ...
Já si myslím, že čtenář - po všech těch prečtených detektivkách, historických románech, kterých se i přes různé příchutě přejí - musí jednou skončit tak nebo tak u poezie. Myslíte si to také?
Dudu ....určitě já si to nemyslím..... s básničkami jsem skončil v šesté třídě dvěma koulemi.... mlčel jsem jak partyzán u výslechu u básně Štefan Žáry Kotva a krídla a Máchův Máj... pak byla soužka učitelka tak hodná, že mě do konce deváté třídy na básničku nevyvolala.... aby mi nekazila jinak samé jedničky z diktátů, čtení, vyvolání atd...
Text příspěvku byl upraven 19.11.18 v 14:53
Básně jsem hodně čítávala v nácti, z té doby mám v knihovně různé sbírky poezie. Možná na ně ještě někdy dojde, ale z prózy je toho tolik, co bych si chtěla přečíst...
Mne poezie provází od nácti dosud - můj vztah začal už v recitačních soutěžích...
Při každé návštěvě knihovny se snažím odnést aspoň jednu sbírku a prokládám jimi četbu beletrie...
Včera jsme oslavovali kamarádčiny 40 tiny, tak jsem se tu nestihla objevit. Tady v Písku začalo sněžit včera, mám dojem kolem šesté. A pohádky mám ráda, z těch starých Pyšná princezna, Princezna se zlatou hvězdou na čele, Tři oříšky pro popelku, Princ a večernice a z novějších Kouzla králů, Čertova nevěsta, Nejkrásnější hádanka a Koruní princ, kde se nám moc líbí opakované "A dobrý den", poté co se napijí vody zapomnění.
A zase to tak strašně utíká a blíží se ty Vánoce. Připadám si jako naši silničáři, každý rok mě to překvapí.
Dudu: Já si to taky nemyslím, přestože zrovna teď procházím procesem vracení s k poezii, ale určitě se k ní nebudou vracet všichni čtenáři detektivek a historických románů. Zdá se mi, že na čtení básniček musí mít člověk zrovna chuť a náladu a že k ní hlavně musí mít vůbec nějaký vztah třeba už z mládí. Mně se ten návrat tedy přihodil a mám teď pořád na stolku nějakou rozečtenou sbírku a občas si básničku či několik přečtu a dělá mi to radost.
Ano, letí to neuvěřitelně a člověk je každým rokem překvapen, že už je to tady zas...zimu jsem měla už od dětství vždycky moc ráda... čím jsem starší, tím už méně. Kupodivu nejraději mám na zimě to odhazování sněhu, pokud nějaký napadne :-)
Sarah01-proč zrovna to odhazování?
Text příspěvku byl upraven 19.11.18 v 16:23
Vložit příspěvek