Filosofování pod starým mohutným dubem
Eicherik: No když MUSÍM, tak teda jo :-) Ale mám pocit, že mi tu někdo loupe perníček v naší knihovně. V poslední době, když si chci něco půjčit z toho, o čem se tu mluví, tak je to už půjčené ... :-)
pavlinda - v podkroví v ložnici mám teď 28 a pres noc to vyvětrám maximálně na 26, předevčirem to bylo ve dne 30, ale nebyla tropická noc, takže jsem vyvětrala na pouhých 20. Ale mám dočteno a začnu další :-)
My sa ani v noci nedostaneme pod 27 a to máme celú noc všetky okná dokorán.
Ráno o 6.15 zatvárame všetky okná a sťahujeme antireflexné rolety.
Keď zapadne slnko a otvárame okná, tak máme v byte tesne pod 30.
Hlásím ráno 26 st. a existenciální náhled se přiznám, že nevím, co je?
Kdepak teď existencialismus - budu ráda, když přelouskám detektivku...
Eicheriku - Osamělý mrtvý muž už asi dokonal, ale donesla jsem Denár v dívčí dlani...
intelektuálka: Na oboje se taky chystám. Teď louskám Horáce a čte se to dobře. :-)
Vy sa máte. To ja lúskam spisy, hoci jediné, čoho som schopná, je, ľudovo povedané, čumieť do blba.
Já prostě dávám teploměr do ledničky - pak počkám, až rtuť spadne na příjemných dvacet, no a zase jej vyndám. To už se pak dá nějaký čas vydržet ;-)
Text příspěvku byl upraven 02.08.18 v 10:08
Teď jsem si malovala, ale papír schne pomalu dřív, než zvednu štětec. Takže se pustím taky do čtení. Pán přílivu čeká :-)
A v knihovně na mě už čeká nová Kim Stoneová, hurá :-)
Pán přílivu je krásná kniha /i film/... ale já bych teď raději byla v tom přílivu..
Od Sarah jsem si vybrala romantiku - snad na ni v knihovně trefím..
Krásný tropický den všem ...
Eicherik: Tenhle trik přece vymyslel Cimrman. Akorát obráceně :-)
Dudu: Znalec Cimrmana mi je téměř vždy blízký. A když k tomu má ještě rád šunkofleky ... :-)
Existencialismus je teď v tom vedru moc náročné téma. Právě jsem uvařila a raději na 2 dny dopředu, je to hrozně vysilující, a to vaření i normálně nesnáším.
Práve naopak, to počasie to je čistý autentický existencializmus. Človek v hraničnej situácii, začína byť autentický.
Text příspěvku byl upraven 02.08.18 v 14:48
Kdy jste naposledy četli knížku, u které jste si řekli: "Tak tohle bych chtěl/chtěla zažít?" A nemyslím tím celý osud nějaké postavy. Stačí nějaký krátký okamžik. Která knížka to byla?
Jak já záviděla Vlaštovkám a Amazonkám ten ostrov a plachetnice! To jezero by teď vyloženě bodlo. :-)
Kdy jste naposledy.....
Listoval jsem v přečteném a na nic jsem nenarazil. Je fajn "prožít" ty příběhy v knize, ale jakmile založím záložku a sklapnu knížku jsem rád, že se "proberu" u sebe doma. :-)
Text příspěvku byl upraven 02.08.18 v 17:26
A já narazila na Barbaru Erskin - a její postavy, které se vrací do minulosti...
Celkem by mě zajímalo, zda jsem žila již před staletími...
intelektuálka: Taky si někdy říkám, jestli už jsem tady někdy v minulosti nežil. :-)
Nenapadá mě, kdy bych to chtěla prožít, spíš naopak. Možná tak v dětství v knihách Mirko Paška, třeba Děvče pro Oklahomu, tu jsem měla moc ráda.
Eicherik
někdy jsou takové momenty, že si člověk říká, že tohle zná...
v hypnoze se prý dá vrátit - ale já to nezkoušela
Vložit příspěvek