Dokážete se vžít do myšlení zvířete?
No dobře, ten řidič mě zas až tak nezajímá, jen bych chtěl vědět, proč ses rozhodla krmit všechny kočky ve vsi?
Proč? Já kočky miluju. Protože kočka je úúúžasná. Je svá. Nikomu se nikdy nepodřizuje.
aha. a děti sousedům nekrmíš? já tomu pořád moc nerozumím. kočky jsou úžasný, takže jim podstrojuješ ve velkým. lidi úžasný nejsou?
Když si děti přivedly kamarády, tak samozřejmě dostaly také. Buď oběd, svačinu, nebo večeři.
Jinak... lidi úžasný jsou. Ale jen některý.
to je od tebe hezký, ale pořád ještě nevím, jak souvisí to, že kočky jsou úžasný, s tím, že k tobě všechny chodí snídat a večeřet. chápu, že jejich páníčkům to vyhovuje, ale tobě to fakt nepřipadá divný? kdybys krmila toulavý kočky, co žádnýho živitele nemají, tak se tomu dá rozumět, ale takhle...
Já se teď vrátím k tomu téma: Lidi jsou úžasný, ale jen některý.
To jsem napsala špatně. Mám ráda všechny lidi. Všechny.
(Odpověděla jsem zbrkle. Rychle. Aby jsi nečekal na odpověď)
Jinak k těm kočkám: Já jsem vlastně nevěděla, zda ta kočka má svého pána, nebo paní, prostě jsem jim dala do misky a hotovo. Vůbec jsem o tom nepřemýšlela, zda ta kočka někomu patří, nebo je to kočka toulavá,
když píšeš "všechny kočičky z vesnice" tak si jich představím nejmíň dvacet. na vesnici má kočku každej, ne?
Nerada se vám míchám do debaty, ale pokud kočky zahodily OP a na dotazy původu a bydliště neodpovídaly, zkrátka s Medunkavera nespolupracovaly na identifikaci, tak... :-)
R.E.M. : Klidně se míchejte... :-) Mám ráda kočky pro jejich hrdost, ale i psy pro jejich věrnost. Pes - resp. fenka mého kamaráda, když se na mě podívá, tak v tom pohledu vidím: "Mám Tě ráda." A to je úúúžasný.
Moje kočka, když se na mě podívá, tak čtu: "Jseš mi úúúplně ukradená:" A na důkaz toho zívne.
woodward dnes v 14:09:43
když píšeš "všechny kočičky z vesnice" tak si jich představím nejmíň dvacet. na vesnici má kočku každej, ne?
Ano, to máš pravdu. Jenomže ony nepřícházely najednou.
Scházely se jak šváby na pivo.
Jednou přišla takhle kočka, pak zase jiná, pak přišla kočka s koťatama,
ta dostávala nejvíc...
Už jsem kolikrát nadávala, že nic neudělám...
Jasně, představuju si to tak, že potká kočka kočku na návsi, vyprávějí si co měly k snídani a jedna pak prohodí: asi se ještě zajdu dorazit k chaloupce Medunkavery, ta nám vždycky něco podstrčí. A druhá na to: možná se tam taky zastavím později. A slyšela jste to, Vomáčkovic Micina tam prej chodí i s koťatama, jako by jim doma nedali nažrat!
woodward: To je milý, co jsi napsal. Přesně tak si to představuji. Takhle si to ty kočky říkají.
Jednou jsem byla svědkem, kdy maličké kotě vylezlo na strom, ale dolů se už bálo slézt.
A tak tam mňoukalo a naříkalo, ale jeho maminka seděla pod tím stromem a nic nedělala.
Jen mu něco říkala.
"Proč mu ta maminka nepomůže?" ptám se.
"Protože ho učí, aby si poradil sám."
Ještě chvíli ta jejich komunikace trvala a my jsme ji se zájmem sledovali.
Po chvíli tedy kotě ze stromu slezlo - i když tedy dost nemotorně, ale slezlo.
Maminka ho pochválila. Celého ho olízala.
Tak... do očí čaučákovi jsem se nikdy nedívala. Taky jsem jich moc nepotkala. Říkáš, že také dovede tak královsky vyjádřit lhostejnost? Hmm, až nějakýho potkám, zadívám se mu očí.
Schválně, co tam přečtu.
A když je kočka přátelská a doslova podlézavá, tak to něco chce.
Pokud to dostane, pak už Tě nezná...
Vložit příspěvek