Čeština ze všech vinglů


Viki9
Viki9 18.09.2014 v 21:39

Před nedávnem hojně navštěvované vlákno „Taky máte neoblíbená slova?“ se poněkud více rozkošatělo, než bylo asi původním záměrem, a to i přes jednoznačné, úzké vymezení tématu. Z toho lze usuzovat, že téma jazykových roztodivností spolu s nezměrnou bohatostí našeho jazyka českého je vděčným debatním tématem a pouze čeká na vlákno, které by tyto rozpravy zastřešilo. Pokusme se ho tedy zde vytvořit a vkládat:
- zajímavosti o původu slov
- výklad slov zapomenutých či polozapomenutých
- krajová a nářeční srovnávání slov stejného významu
- komentáře ke vzniku novotvarů
- dotazy na slova neznámá
- příklady změny významu slov

Viki9
Viki9 18.09.2014 v 21:39

Při surfování po Wikipedii jsem narazil na tento údaj, který mě vcelku dost překvapil … cituji:

Ztracený ráj je považován za jedno z nejvýznamnějších literárních děl, napsaných v angličtině, bylo jím ovlivněno mnoho spisovatelů (William Blake aj.).
Autorem prvního českého překladu je Josef Jungmann (1811), existují ale i modernější překlady (např. Josefa Julia Davida). Právě Jungmannův překlad Ztraceného ráje byl obrozenci pokládán za důkaz, že má čeština stejné literární možnosti jako světové jazyky.

Jungmann ovšem kvůli překladu musel vytvořit řadu neologismů, které vypočítává v doslovu jako slova pozatemnělá. Mnoho z těchto jím vytvořených slov se ujalo a přešlo do běžné řeči. V doslovu k jeho vydání z roku 1811 jsou i dnes tak běžná slova jako: dech, dav (u Jungmanna je tím míněno větší množství čehokoliv, tedy i např. dav vody), dráha, látka, kolmý (ve významu přímý), mlčet, následovat, obřad, ohromný, panovník, ples (ve významu tanec), popud, předmět, přelud, příroda (předtím se říkalo přirozenost), prohlížet si, střed (dříve se říkalo prostřed), touha (dříve se říkalo toužení), tvar, výspa (u Jungmanna ostrov), zabývat se (u Jungmanna bavit se), zbožňovat, zdroj, znak a jiné.

Jiné neologismy z jeho překladu se ale samozřejmě neujaly, např. úpit se (= zabývat se něčím), brž (= nýbrž), luška (= šupina), obhled (= horizont), svládný (= harmonický), tem (místo tma), vznámit se (začít něco dělat) a mnoho dalších.

Text příspěvku byl upraven 18.09.14 v 21:52

Aiwa
Aiwa 18.09.2014 v 23:07

z hodin semitohamitských jazyků - slovo marod vychází z arabského "maríd" مريض, mešuge je z hebrejštiny מְשֻׁגָּע

Viki9
Viki9 19.09.2014 v 07:06

... děkuji za hodnotný příspěvek :-) ... jenom doplním, že zatím co z arabštiny byla přijímána slova spíše rozšířená celosvětově, tak hebrejština zanechala výraznou stopu zejména v hovorové češtině (krom zmíněného mešuge například "kibicovat" nebo "mišmaš")

Naias
Naias 19.09.2014 v 08:45

Zámer vlákna sa začína napĺňať. Práve som si zistila, čo znamená vingl a obohatila som si slovnú zásobu.

Viki9
Viki9 19.09.2014 v 12:32

Ctěná Chelonio Mydas, doufám, že i Vy brzy přispějete svou hřivnou do tohoto vlákna ...
P.S. Když už jsme u té hřivny, cituji:

Hřivna byla jednotka váhy, početní jednotka a od dob Velké Moravy také platidlo. Hřivny byly kusy vzácného kovu, často stříbra. A to nejen u našich předků, také staří Rusové měli své grivny, početní a od 12. století měnové jednotky vyjadřující určité množství stříbra. Hřivna se pak málem stala součástí československé soustavy platidel. Už na to byl roku 1929 zákon, že bude zavedena stokorunová zlatá mince jménem hřivna, ale kvůli hospodářské krizi k tomu nedošlo.

Dodejme, že hrivna je název současné ukrajinské měny a vraťme se k hřivnám starým. Důležité je, že původně měly tvar náhrdelníku. Odtud je totiž jejich pojmenování. Praslovanské grivna znamenalo náhrdelník a bylo odvozené od griva, což původně bylo pojmenování krku a šíje, které vzniklo z indoevropského ger-, pojídat, polykat. Později se griva říkalo dlouhé srsti na krku a odtud je naše dnešní slovo hříva, pojmenování srsti na těle koní, lvů a jiných živočichů.
(Český rozhlas)


Naias
Naias 19.09.2014 v 19:40

Nepreniesla by som cez srdce, keby som nenaplnila očakávanie Veľaváženého a Vysokocteného Zakladateľa vlákna, takže:

Je pravda, že takový etymolog se mnohdy při své práci cítí stejně, jakoby prožíval skutečné dobrodružství nebo hru. Protože najít příslušnost slova do jisté jazykové rodiny neboli čeledi je někdy stejně těžké jako se prodírat neprostupnou džunglí.

Velice často se stává, že dvě slova jsou si na první pohled podobná jak po hláskové stránce, tak i svým významem, ale pak se ukáže, že dotyčné termíny spolu vůbec nesouvisejí. Tak například slovo krejčí nesouvisí se slovem krýti (ačkoliv hlásková skladba obou slov je velice podobná a rovněž se zdá, že je tu i souvislost významová – krejčí totiž přikrývá lidská těla), ale je odvozeno od slovesa krájeti (krejčí – staročesky krajčí – „krájí“ plátno.)

Podobné omyly se mohou stát i s jinými slovy. Pojďte si tedy hrát s jazykem!

Nekalý – kajícník. Nekalý znělo ve staročeštině nekajilý; tedy nekalý je ten, kdo se nekaje.
Důchod – procházka. Obojí je odvozeno od slova choditi.
Rubáš – roubík. Obojí je odvozeno od slovesa rubati; rubáš je „urubnutý“ kus plátna, roubík „urubnutý“ kus dřeva.
Hůl – holota. Hůl, ve staročeštině hól, znamená holý kmínek bez větví; holota je holá, protože nic nevlastní.
Otrok – rokovat. Předpona ot- (nyní od-) naznačuje, že otrok nesměl rokovat, nesměl do ničeho mluvit.
Platiti – plátno. Platiti je odvozeno od slova plátno; u starých Čechů fungovaly dlouho místo peněz jakési šátky čili kusy plátna.

Viki9
Viki9 19.09.2014 v 21:10

... pěkně se to rozrůstá - děkuji Vám moc za příspěvek :-) ... nejvíc mě zaujala ta holota a hůl ... a jelikož znám Vaši hadačskou vášeň, dávám otázku: Copak to jsou vedřiny? ... (zkuste nejdřív bez Googlu)

Naias
Naias 19.09.2014 v 21:21

Porozmýšľam zajtra, je piatok večer, som uťahaná, schopná iba tupo opisovať. Ale – aký požičaj, taký vráť – vy zas porozmýšľajte, čo je po slovensky vrzgút.

nightlybird
nightlybird 20.09.2014 v 00:09

vedřiny alias hicy - to je to, po čem se nám bude teď dlouho stýskat, teď jsou na řadě spíš uhelné prázdniny

vrzgút - dobře až slastně vrzající vrata od stodoly, kam kráčíme si na seně ....odpočinout (z oblasti Spiše)

Viki9
Viki9 20.09.2014 v 10:39

Vrzgút – já osobně bych nejspíše tipoval na nějaké běžně užívané hospodářské náčiní, ale pravdu má samozřejmě Náš Jemnoprachý perutnatec … jen lexikálně přidávám:

vrzgút = brána
1. konštrukcia, ktorá uzatvára vchod do nejakého priestoru - vráta, vráta do dvora, dvercia, dvierka, dverce (menšia brána), záhradné dvercia
2. pri športových hrách priestor, na ktorý sa útočí - bránka, brána

… a taktéž k vedřinám:
Vedřiny měli školáci v horkých dnech za císaře pána (viz. Hašek) a za první republiky. Dnešní žáci takové prázdniny neznají, i když je sporadicky občas nějaký ředitel vyhlásí. Slovo se dnes přeneseně používá jako pojmenování období veder všeobecně.

Text příspěvku byl upraven 20.09.14 v 14:31

Naias
Naias 20.09.2014 v 12:08

Jupí, som dobrá. Najprv som tipovala najhorúcejšie obdobie roka, alebo najhorúcejšie hodiny dňa. Ešte som vymyslela:
mimořádně teplé peřiny (VEDro + peŘINY); práci, při které je třeba VEliké DŘINY.
A ten zvyšok si nechám pre seba, lebo to už hraničí s nepríčetnosťou. Ale bavila som sa dobre.

Blíži sa obed, tak niečo o jedle.
Hašlerka se jmenuje podle populárního písničkáře Karla Hašlera.
Pralinka – podle francouzského maršálka Praslina (17. stol.), jehož kuchař tuto pochoutku vymyslel.
Pišingr – podle rakouského cukráře Pischingera (19. stol.).
Grog – podle anglického generála Vernona (18. stol.), který nosil kalhoty z látky zvané grogén.
Sendvič – podle anglického náruživého hráče karet, jenž se jmenoval Earl of Sandwiche (18. stol.). Aby nemusel přerušovat karetní partie kvůli obědu, vymyslel jeho kuchař toto rychlé jídlo.

Viki9
Viki9 20.09.2014 v 20:02

… navážu na Pischingerův pišingr a přidám něco o piškotu:
V kuchařce paní Rettigové najdeme německé označení piškotu „cvípoch“. Jinak cvíboch (ze Zweiback - tedy dvakrát pečený). Stejného původu je ale i sám piškot (Piskotte z italského biscotto, opět doslova dvakrát pečený).

Alix
Alix 20.09.2014 v 20:54

Jsem z Karviné a u nás se zase říká cvibak.

Naias
Naias 20.09.2014 v 21:01

A ja dodám ešte k otrokovi:
Slovo otrok má (případně mělo) ve slovanských jazycích vedle svého dnešního českého významu i význam „dítě“, „chlapec“; v Čechách si tento význam podrželo například místy na Královéhradecku. A to podle stejné charakteristické vlastnosti dítěte i otroka – nesměli rokovat.
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=4248

Viki9
Viki9 20.09.2014 v 21:53

... „Hradečáci mají privilej na slůvko votroku“ - tvrdil Ignát Herrmann, jak se píše ve Vašem odkaze … kdysi jsem čtyři roky v Hradci Králové pracoval a je zvláštní, že mi tenkrát nikdo z místních nebyl schopen původ termínu vysvětlit – tak se tu říká odjakživa, byla odpověď … díky Vašemu odkazu jsem se to konečně dověděl :-)

Aiwa
Aiwa 20.09.2014 v 23:02

Otrok ve mně pro změnu vyvolal chabé vzpomínky na hodiny slavistiky - jednalo se o podobnost mezi slovy Slovan a otrok (např. latinsky sclavus, anglicky slave), něco ve smyslu, že jedno se vyvinulo z druhého (asi). Nepovedlo se mi vyhledat podrobnosti.
pro zajímavost ještě kus rozhovoru s archeologem:
Z období Velké Moravy. Otroci směřovali převážně do islámských zemí, ať už na západ na Pyrenejský poloostrov nebo přes Benátky na Blízký východ. Ukazuje se, že velkomoravská knížata z toho pravděpodobně výrazně profitovala a byla vlastně lovci otroků na územích na sever nebo na východ od nás. Z písemných pramenů známe dokonce centrální trh Moravanů, místo, které bylo dobře známé bavorským nebo židoarabským obchodníkům, kteří přicházeli po dálkových komunikacích, přinášeli zlato a stříbro a odváželi si lidi. V arabských pramenech se tito otroci označují jako Saqaliba, což znamená v podstatě Slovan. A ze stejného období zřejmě pochází i německý název pro otroky Sklave, což je prakticky to samé co Slawe – Slovan. Příliv slovanských otroků byl asi tak silný, že se to stalo synonymem.
http://www.veda.muni.cz/veda-a-vyzkum/4093-velkomoravane-zrejme-lovci-otroku#.VB3fZ_l_tqU

Viki9
Viki9 21.09.2014 v 18:49

... zajímavé téma ... ještě jsem k tomu dohledal, cituji:

Arabové výraz Saqaliba (z řeckého sclavoi) používaly na všechny etnika žijící v okolí Slovanů (Němci, Balti, Bulhaři ...). Slované se jako otroci dostali i do Španělska. Z otroků se rychle vypracovali na elitní oddíly arabských vládců jak ve Španělsku, tak i u umajjovských chalífů. Protože většina bílých otroků byli Slované, všem bílým otrokům se tak začalo říkat. To přešlo i do evropských jazyků, které byly v kontaktu s arabským Španělskem (anglicky-slave, německy-Sklave, francouzský-esclave).

Naias
Naias 22.09.2014 v 10:51

Keďže toto je databáza kníh – etymológia slova kniha:
Ptejte se knihovny
Kniha, starocesky mylnou analogii tez knieha, starocesky zpravidla v pluralu, dosud na venkove modlici knizky = kniha modliteb. Staroslověnsky kńiga - pismeno, k'ńigy - pismo, kniha, list.
O puvodu slova je nekolik domnenek. Nejrozumnejsi je nazor Dobrovskeho, ze slovo prislo z vychodu (skrze turkotatarske, ugrofinske a jine narody) a ze poslednim pramenem je cinske king kniha. Objasniti tu cestu podrobneji (to plati tez o mad. könyv kniha) je ukolem budoucnosti. Novejsi studie (1938-40) zjistuje postup z cin. pres bulh. turectinu do madar. Vladimir Smilauer (Š) se priklani k nazoru, ze knyga je ze slovanstiny.
Zdroj: MACHEK, Vaclav: Etymologicky slovnik jazyka ceskeho. Praha: Nakladatelstvi Lidove noviny, 1997. S.262-263.

Viki9
Viki9 23.09.2014 v 18:49

... pokud někomu nestačil zevrubný rozbor Naší Štíhloploutvé Splývatice, tak pro doplnění ještě kritický rozbor na adrese
http://www.protobulgarians.com/Czech%20translations/Kniga%20-%20etymology/Kniga%20-%20etymology.htm

Viki9
Viki9 23.09.2014 v 18:58

Spratkový kožich
... pokud vám taky vrtalo hlavou, co to proboha ten Rubeus Hagrid na sobě nosil, tak mrkněte na tuto adresu:
http://www.potterweb.cz/web/component/option,com_simpleboard/Itemid,44/func,view/id,19348/catid,13/
... pěkně to tam rozebrali

Naias
Naias 23.09.2014 v 21:33

Každý ví, že Hurvínek je Spejblův syn. Ale pražští vodaři znají ještě jeden předmět tohoto jména. Je to starý rozmrazovač vodovodního potrubí, který můžete vidět v Muzeu pražského vodárenství.

Viki9
Viki9 23.09.2014 v 21:48

Hurvínek se přezdívalo taky lokomotivě stojednatřicítce (Motorový vůz řady M 131.1) … též se jí říkalo kredenc nebo splašená bedna … foto zde: http://lokomotivy.euweb.cz/img_galerie/M1311448_01.jpg

Naias
Naias 23.09.2014 v 22:25

Čas vypršel… Tato věta pochází z dob přesýpacích hodin. Slovo pršet tehdy znamenalo prostě padat – a tak pršel déšť, pršel sníh, pršela zrnka písku.

notburga
notburga 24.09.2014 v 08:11

Tak já se taky přidám. Znám zajímavý původ slova BÁBOVKA. Základem je slovo bába, v tomto smyslu porodní bába a bábovka sloužila jako odměna po porodu právě pro tuto nepostradatelnou paní.

A pro zajímavost zatímco tvar bábovky zůstal stejný, složení těsta se lišilo. Původně se do bábovkové formy dávaly na střídačku vrstvy těsta a ovoce.



Vložit příspěvek