Zeměplocha
První jsem četla některou knihu s hlídkou, pravděpodobně Stráže, Stráže! - už si pořádně ani nevzpomínám. Pamatuju si ale, jak jsem kouzlu Terryho Pratchetta naprosto propadla. Když jsem pak zjistila, kolik knížek napsal, byla jsem nadšená! Bohužel jsem jich zhltla tehdy tolik najednou, že nemám v hlavě jasno, o čem která kniha je. Samozřejmě byly i takové, které mě moc nebavily, např. Nevídaní akademikové nebo Erik. První knížku jsem četla před více jak deseti lety a stejně mě to neomrzelo. Dokonce jsem měla moc ráda Mrakoplaše - Barva kouzel, Lehké fantastičko - než jsem viděla ten film. Úplně mi to zkazilo celou knihu, protože jsem si Mrakoplaše vyfantazírovala samozřejmě odlišně a to velmi, film nedoporučuju, bohužel z hlavy už to nevymažu. (Otec prasátek mi ale přijde zfilmovaný hezky). Doma mám ale truhlu, o které návštěvám říkám, že je z myslícího hruškovníku a nikdo to nechápe:D Koupenou mám teď Patýřskou korunu - poslední, co Terry napsal. Naposledy od něj jsem četla Kobercové - přepracované vydání, které není ze zeměplochy, taková oddychovka. A teď shodou okolností čtu Dlouhou cestu, kterou napsal společně s Baxterem (do výzvy), zatím bezvadná, jsem na ca 70. stránce. Z těch z nezeměplochy doporučuju NÁROD, moc se mi líbil a je to i trochu jiný styl psaní, takový naivnější, něžnější.
Z filmu jsem zvládla asi dvě minuty... potom se objevil "Mrakoplaš" a moje jediná myšlenka byla: "Tak tohle teda v žádným případě není Mrakoplaš." s tím jsem to vypnula a nemám v úmyslu to někdy pustit znovu :)
Nejvíce vrstev, kde se dá chytit autor ve své nejlepší kondici má podle mě Zloděj času... Krásné chvíle má v Malých bozích... nadchl mě i Sekáč, Čarodějky, Hlídka of course, ale to už mi nepřijde tak mnohovrstevnaté....
Myslím, že někdo kdo mi tady odpovídal chtěl vědět i jaký z toho mám dojem, takže: fanaticky fanoušek ze mně asi nebude, ale určitě si přečtu další díly.
A určitě se nepodívám na film.
Po diskuzi z října sem musím připsat pokračování mých čtecích pokusů. Pro mě nakonec byla ta správná kniha, která mi otevřela hlavní dveře do světa Zeměplochy, knížka Soudné sestry.
Vybrala jsem si ji po radách v této diskuzi, za což děkuji, a musím zkonstatovat, že mě čtení bavilo od prvních řádků :-). Celý příběh mě doslova pohltil. A už si sháním další díl - Čarodějky na cestách. Taky mám v plánu Stráže, Stráže.
Takže pokud by se mě dneska někdo zeptal, jakou knihou začít Zeměplochu číst, tak bych mu poradila, že Zeměplochu není třeba číst od začátku. Naopak je třeba se nejdřív rozhlídnout po všech dílech a pro seznámení si najít něco v duchu toho, co člověk obvykle čte. A pak, pokud ho ten Pratchettův styl vyprávění a humor chytne, už se ty ostatní díly začnou nabízet sami. A taky bych se přimluvila, že pokud by bylo první čtení ne zrovna to pravé ořechové, znovu bych se porozhlídla a zkusila jiné. Myslím, že vzhledem k obrovskému výběru knih, námětů a zpracování se v tom Pratchettovském svérázném světě najde něco skoro pro každého :-).
A ještě musím připsat zkušenost s filmem a s audioknihou. Zkoukla jsem film Barva kouzel a není to ono, zůstal tam pouze děj, ale vytratil se ten humor. Celé to působí pouze komicky.
No a audiokniha také není úplně to pravé ořechové, sice zpracování dobré, ale vytrácí se ta humornost a zábavná košatost jednotlivých vět, které jsou v knížkách Pratchetta tak výrazné. Já osobně mám audioknihy ráda, a to jak krimi, tak příběhy, někdy je dle mého audiokniha i lepší, ale tady mi zkrátka nesedla. Při čtení jsem si příběh užila daleko více.
Text příspěvku byl upraven 28.12.18 v 23:36
Tak já se rozhodla, že budu ve čtení pokračovat souvislé, podle toho seznamu co je na začátku knih. Teď mám půjčené Lehké fantastično.
Já mám doma plno knížek ze Zeměplochy :) Nejvíc mám ráda asi příběhy s Hlídkou. Četla jsem je několikrát a ani si nemůžu vybrat nejoblíbenější. Mám na nich ráda především ten humor, poutavost příběhů a jak jednoduše se člověk ponoří do světa města Ankh - Morpork. Kromě příběhů Noční hlídky jsem četla myslím Kobercové a Erika :)
Mně to nakonec asi taky nedá a v novém roce začnu číst Zeměplochu znovu, popořadě a tentokrát už konečně všechny díly. Juch!
Teď jsem četla Otce prasátek a lepší vánoční čtení mě nemohlo napadnout. Pořád dokola se vracím k tomu, jaká je škoda, že další díly už nebudou... A zároveň, jaký je štěstí, že toho Terry stihl napsat tolik.
hannah2000: mám podobnou zkušenost. Soudné sestry mi doporučila moje teta, když jsem u ní byla na návštěvě a od té chvíle, co mi knihu dala do ruky, se se mnou už nikdo nedomluvil. Od té doby TP sbírám a pořád znovu čtu, protože vždycky najdu něco, čemu se můžu zase nepříčetně smát. Ale taky nacházet spoustu moudrostí a nastavených zrcadel naší vlastní malichernosti a malosti.
Jeden článek o Zeměploše:
http://ogmios.cz/2019/01/zemeplocha-terryho-pratchetta-muze-byt-nejvyssi-formou-literatury-na-nasi-planete/?fbclid=IwAR0VSJ998BPOaPmejZWlArNlYgSuRdVDc-rBT3CTPm5lL79GaMM5cE1XdoM
Začíná slovy: "Je těžké popsat Pratchetta nezasvěceným. ... ... to, co ostatní autoři dělají pomocí jemných narážek, koná Zeměplocha kladivem…... "
a končí větou: "Během pěti set let to nebudou nositelé Nobelovy ceny, koho budeme studovat. Bude to tenhle chlápek."
Nakonec jsem skončila po přečtení dvou dílu :( Líbilo se mi to, a četla bych dál, ale když jsem se rozhodla to číst postupně tak mi zatím nezbývá než skončit, protože v knihovně mají třetí díl jen jako audioknihu. Audioknihy nějak nejsou nic pro mně.
hannah2000: sice nesdílím autorův optimismus, že za 500 let tu bude vůbec nějaký čtenář, natož někdo natolik gramotný a s dostatečným přehledem aby knihy T. Pratchetta pochopil, ale jinak je to napsáno moc vtipně
Marylaa: To je škoda, protože Čaroprávnost (chronologicky vzato) považuju za ještě lepší... Navíc tu načetl ještě Kantůrek a jeho přednes... No bavilo mne to, i když taky mám raději Zeměplochu čtenou než slyšenou.
https://www.youtube.com/watch?v=jP0BrDiZq3I
Text příspěvku byl upraven 30.03.19 v 14:15
No nakonec to vypadá nadějně. Ptala jsem se kamarádky a pry má všechny pratchetoviny. Krom jedné, tak doufám, že to nebude tahle.
reader.007: Však ten článek mě zaujal právě tím, jak knížky Zeměplochy popisuje :-D, přesně tak, jak zaujaly i mě.
Zemeplocha - prvú pratchettovku som čítal asi ako 15-ročný. Celkom sa mi páčila, ale mal som z toho takpovediac bordel. Na ostatné som zanevrel. Do zemeplochy som sa opäť vrátil po približne desiatich rokoch a hneď som si ju zamiloval. Z knihy vystúpili veci, ktoré som predtým vobec nevidel/nechápal.
Zemeplocha navonok môže pôsobiť trocha infantilne, no skutočnosť je vskutku iná. Je vnej skrytých toľko odkazov, narážok, irónie, sarkazmu a vôbec, zemeplocha je vlastne náš skutočný svet, len prevrátený na ruby. A trocha pritiahnutý za vlasy. Ale len trošku :) Pratchett bol génius.
Toľko moja skúsenosť so zemeplochou. Musel som na ňu dospieť, niečo zažiť, aby som si ju mohol užiť.
Text příspěvku byl upraven 30.03.19 v 17:55
Rybo, rybičko, a asi se taky dovzdělat - protože pochybuju, že někdo v 15 pochopí a ocení narážky na všelijakou klasiku...
Vložit příspěvek