U které knihy jste se opravdu báli???
Když jsem prosondoval pamět, tak jsem si vzpomněl na Draculu. Nejsem žádný strašpytel, ale přeci jen mi ten krvežíznivec, po přečtení knihy, určitý čas v palici zůstal.
U Červeného draka od Thomase Harrise. Knížku jsem přečetla přes noc a pravidelně jsem chodila kontrolovat vchodové dveře. "Králíček Zubáček" mě strašil ještě dlouho. :)
Veronique Lefleur: Dík za upozornění :-), Červeného draka mám nachystaného na hromádce na čtení.
U Kingova To.Vidět klauna je nepříjemný pocit dodnes,i když je to ten kreslený ze Simsnů.(taky pěkný prevít)
Jia: ale nezapomeň(te) na kontrolu těch dveří. :) Věřím, že se kniha bude líbit.
Jsou to dva tři dny co jsem četl povídku od Kinga - Pán v černém obleku z knihy Všechno je definitivní (http://www.databazeknih.cz/knihy/vsechno-je-definitivni-1129) a kdo četl asi pochopí proč se ještě dnes bojím v noci ve svém pokoji. No do lesa by jste mě nedostali. Autorova poznámka na konci tomu dodala jen tu třešničku.
Všechny tři díly Horory na dobrou noc :) četla jsem to když jsem byla mladší ale většina povídek mě děsí do teď...
V oblasti hororů jsem začátečník, ale husí kůži jsem měla u povídek od Josepha S. Le Fanu http://www.databazeknih.cz/knihy/zeleny-des-37575
Chvilkama byla opravdu děsivá Černá krabice od Joe Hilla. Živě jsem si představovala jak se na mě koukají ty oči.
V detstve Ježipetr a Z rozprávky do rozprávky - stačili niektoré obrázky
Mlčanie jahniat - doteraz mám problém s vysypávaním smetí
Tak ten pocit strachu si dobre pamätám. Stačil aj letmý pohľad na učebnicu matematiky a úzkosťou sa mi zvieralo hrdlo.
Ja som nepotrebovala ani letmý pohľad. Mne stačilo pomyslieť na učebnicu angličtiny a môj žalúdok predvádzal tanec svätého Víta.
bála jsme se docela nedávno u knížky Ďáblík. Jinak se polekám vždy, když jsou obětí děti, člověk si hned řekne a co kdyby.., nebo zvířata, to mne docela ničí.
Ne že bych se vyloženě bála, ale Sněhulák od Nesboa mě dostal dost .......a předtím i Americké psycho od Ellise,.....ale to je spíš dost nechutný než bojim bojim:-)):-))
Možná to bude někomu připadat k smíchu, ale mě už se to párkrát stalo. Nejnověji s knihou od mého oblíbeného autora Davida Morrella Nebezpečná minulost. Kniha mi tak drásala nervy a měla jsem z ní tak nepříjemný pocit, že jsem jí musela odložit ... Snad se k ní jednou vrátím.....
Text příspěvku byl upraven 22.11.14 v 22:47
Hororům se vyhýbám obloukem, ale thrillery mám ráda. Především od Jefferyho Deavera :-)
Ovšem nejvíc jsem se bála u jeho Katedrály hrůzy. Tu nejhorší scénu jsem četla pozdě večer po cestě z práce, kdy mě čekala cesta opuštěným úsekem města. Ale jinak vřele doporučuji :-)
Kamarád nevěří, že je možné bát se u čtení stejně jako u sledování hororu :-) Já si jsem jistá, že se to dá. Párkrát jsem se u čtení opravdu už bála, i když nečtu většinou vyloženě horory... Co vy?
Pes baskervillský je pro mě v tomhle ohledu nezapomenutelný. Děsivosti ještě dodala obálka a ilustrace - mám zrovna to vydání, od kterého je obálka tady na DK.
Žádnou další knihu, u které bych se bál, si ale nevybavuji, i když je pravda, že horory jsem vždy raději sledoval v kině nebo TV.
Když jsem prvně četla TO od Kinga, tak jsem zrovna jela ve vlaku, když To chtělo napadnout kluka ve vodojemu. To se k němu blížilo a bylo slyšet jen kroky čvachty čvacht. Tak nějak to bylo, už nevím přesně. Kolega, co jel se mnou, se mě musel zeptat, co se děje, protože jsem prý vypadala fakt vyděšeně. Smál se mi ještě několik let :-)
A ještě dávno předtím, když mi bylo asi čtrnáct, jsem četla Noční můru v Elm Street (to jsem ještě neznala ten film). Druhý den mi táta říkal, že jsem prý křičela ze spaní :-)
Obecně se dokážu hodně bát, když čtu horory. A když se na ně dívám, tak taky. A baví mě to.
Venku mrzne,hluboká noc. Všude ticho,tma,sama doma a jako společnost jsem si vybrala toto http://www.databazeknih.cz/knihy/strach-311465 Parádně jsem se bála a knihu si užila.
Vložit příspěvek