Knihy a láska
Byli jste někdy zamilování do nějaké literární postavy nebo jste ji pokládali za obraz svého ideálního partnera? Popřípadě totéž ohledně autora (třeba jako Rút Křížková ve vztahu k Ortenovi)?
Ale áno, pravidelne. Lenže v literatúre ma väčšinou priťahujú typy, od ktorých by som v reáli utekala kade ľahšie, takže žiadny obraz ideálneho partnera som nikde nenašla.
To Bonda: Já se většinou do postav nezamilovávám.. Je to vůbec normální, někdy o tom pochybuju, když čtu komentáře "slintajících čtenářek"... Nejblíže k takovému pocitu jsem ale měla asi u Jesseho od Meg Cabotové, ze série Mediátor, velmi se mi líbil jeho vztah se Susannah, a i když stále trvám, že se do postav nezamilovávám, tak možná takový knižní hrdina...
A i Susannah, co by hlavní hrdinka, je mou oblíbenou postavou, přesně taková bych chtěla být.-)
Dřív mi na zamilování stačila jedna knížka (takový Harry Talvace z Nebeského stromu...), ale časem jsem z toho vyrostla ;) zalíbil se mi Jamie z Cizinky, ale tím, jak to teď všude propagují, mi ho zase trochu znechutili, takže zase nic ;)
A ano, ačkoliv si myslím, že knižní postavy určitým způsobem zformovaly mé požadavky ohledně partnera, nikdy jsem nehledala jednu konkrétní postavu v reálu.
Posunula jsem to na další úroveň (vyšší? nižší?).
Zamilovávám se do svých představ o konkrétních lidech, spisovatele pochopitelně nevyjímaje.
A pak příjde ta konfrontace s realitou, někdy...
:-)
Text příspěvku byl upraven 15.06.16 v 08:09
Do filmových i literárních postav jsem zamilovaná neustále a mám několik svých "stálic" :-). Hrdě se k tomu veřejně přiznávám!
Fantazie je úžasná věc. (Já vím, že to není věc, ale nevím, jak to nazvat)
Cože? Jako ... Dobrý sluha, ale zlý pán? To se snad říká o ohni, né?
Oheň je dobrý sluha, ale zlý pán.
Text příspěvku byl upraven 19.06.16 v 16:01
Díky všem za reakce! Ohledně fantazie mám stejnou zkušenost jako Hanka: když se fantazie vymkne z kontroly, je to trochu o strach.
Bonda, Hanka: Myslíte, když člověk přestane rozlišovat, co je skutečnost, co fantazie?
To už je dávno, co jsem se zamilovávala do postav z knih. Kdysi mě oslnil Monte Christo. Vinnetou. Určitě i další, jen už si na ty dětské lásky nevzpomínám. :)
Nikdy jsem se nezamilovala do nějaké postavy z knihy, ani do jiné fiktivní postavy.
(ale... pozor! neodsuzuju to, když to někdo tak má. jak říkám, fantazie je krásná věc.
prožíváte při ní něco krásného a provází Vás to třeba i celý den. a celý den je Vám hezky. usmíváte se na lidi - oni jsou zmatení, jako ... co Vám je ...)
Já trošku ulítávám v hudbě.
Tam pár hudebníků miluju.
Text příspěvku byl upraven 21.06.16 v 02:43
Aha. Paul McCartney.
Děkuji za Vaši šlechetnost, že jste mě nechala si to najít.
Oceňuji.
Text příspěvku byl upraven 21.06.16 v 21:10
Odpověď kolegyňce Bonda: Do literárních postav občas, do historických osobností popisovaných v knihách však velice často.
Odpověď kolegyňce Marthas: Ne, za normální to nepovažuji, naopak mám to za totálně ulítlé... Ano, jsem praštěná ;-) Hledat v reálném životě Záviše z Falkenštejna, Marca Antonia nebo třeba knížete Bolkonského je naprostý nesmysl. Přesto se tyto své sny pokouším čas od času realizovat, vždy se stejně pitomým a bolestným výsledkem. :-) Takže to rozhodně nikomu nedoporučuju. Chuť žít mi to ale zatím naštěstí nesebralo a touhu hledat (v knihách) nové objevy to násobí.
Text příspěvku byl upraven 29.06.16 v 15:36
Ano ano, já taky. Když to vezmu od začátku, tak Přemysl otakaka ii, Záviš z falkenšteina, Václav II, taky Mike z kmotra, a Claudius. A takovej Jáson ze zlatýho rouna. Jo a taky jsem byla zamilovaná do Odysea z jedné knihy pro děti. a taky do kopčema. a rychlonohýho džara a Do Nika. Bylo jich tolik, ale měli něco společného. I když poslední dobou nic. I já stále hledám, kdo by se jim vyrovnal.
Text příspěvku byl upraven 29.06.16 v 17:16
Do literárních i historických chlapíků se zamilovávám pravidelně a naprosto bláznivě (už jsem tu někde psala, že se do některých knížek "připisuju" - haha). Jenže něco jiného je někoho milovat a s někým žít. S většinou bych se v reálu asi moc nesnesla, ale stejně je možné, že bych je i přesto milovala. Jen teda nevím, jestli by se některý z nich v reálu zamiloval do mě :-).
Text příspěvku byl upraven 30.06.16 v 12:15
K té diskuzi o nebezpečnosti fantazie ještě dodávám:
Strach ze šílenství není ničím, co nás donutí nechat prapor imaginace spuštěný na půl žerdi.
Breton
To se nedá přebít ničím jiným, než výrokem Jana Švankmajera:
Všechnu moc imaginaci!
Aneb, kdo nesní, žije na půl plynu!
:-)
Text příspěvku byl upraven 14.07.16 v 14:59
Hodně se mi líbí, jak se chovají k ženám muži ze série Bratrstvo Černé dýky.
Vložit příspěvek