Slovník Karla Čapka diskuze

24.01.2016

5. Jazykové experimentování a hříčky se záporem.
(Lidové noviny 17.11. 1922)
Chcete ještě jeden důkaz, že tento svět a zejména jeho lidstvo je něco špatného, nepovedeného a hříšného, a že v něm naprostou převahu mají různé vady, nedostatky a úhony? Nuže, o tolika lidech můžete říci, že jsou nemehlo, nešika, nemotora, nebo dokonce nekňuba; žádný však není mehlo, šika, motora nebo kňuba; patrně takových na tomto světě není. Kdo není zrovna nekňuba, je zase snadno nemrava, necuda či nestyda; ani jednou o někom neřeknete, že je cuda a styda a mrava, ani kdyby se tvářil sebesvětěji. Žádné dítě na světě není posedný zbeda; nenajdete člověka vrlého, mravů urvalých, schopného jen samých vázaností a pravostí, omaleného , odbytného, tečného a vůbec japného, člověka, který by byl dbalec, douk, cita a nasyta, duživec, mluvně a božák. Nikdo nemůže mít tolik duhů a mocí, jako má neduhů a nemocí. Vejdete-li ven, potká vás možná nehoda nebo nesnáz, ale nikdy hoda nebo snáz. Neboť lidé nejsou schopni vole, nýbrž jenom nevole, a umí-li každý na vás nevražiti, vražiti není sto nikdo. Marně byste se ohlíželi, kde je na světě nějaká řest nebo plecha či švar, vše je nešvar a neřest a neplecha. Potrefí vás neštovice, ale nikdy ne blahodárné štovice. I nebe je záporné, a jsou-li lži světa prostě nehorázné, není jediné mírné, přijatelné lži horázné. Budiž vám v této zdrcující převaze záporu nad kladem a špatností nad dobrem útěchou aspoň to, že můžete být stvůrou nebo naopak nestvůrou, a přitom na žádné straně nic netratíte.