Bratr diskuze
Joakim Zander
Klara Walldéen série
< 2. díl
Nejžhavější politická témata naší doby v pokračování bestselleru Plavec. Jásmín Adžamová utekla před svou minulostí z drsného stockholmského předměstí Bergort do New Yorku. Ve Švédsku nechala svého bratra, který se postupně radikalizuje a odchází bojovat do Sýrie. Jednoho dne dostane Jásmín zprávu o jeho smrti a rozhodne se vrátit. Ve Stockholmu zároveň pátrá po tom, kdo stojí za současnými pouličními nepokoji. Mohou nějak souviset s osudem jejího bratra? A je skutečně mrtvý? V Londýně mezitím Klara Walldéenová našla práci v institutu pro lidská práva a připravuje zprávu o důsledcích privatizace některých policejních složek. Výsledky svého výzkumu má představit na zasedání ministrů Evropské unie ve Stockholmu. Když v jejím okolí začne docházet k děsivým událostem, pochopí, že může nevědomky přispívat k velice temné agendě. Výborně napsané, velice autentické. Jazyk či náš systém sociálních kódů — vše vylíčené do posledního detailu. Znalost společenských struktur tvoří něco jako spodní geologickou vrstvu celého románu. – ÖLANDSBLADET Díky skvělé vyprávěcí technice dokáže autor udržet řád uprostřed výbuchu událostí. (…) V rukou Joakima Zandera je totiž všechno křišťálově čisté. To je něco, co lze o jeho předchůdcích říct jen stěží. - NORRKÖPINGS TIDNINGAR Thriller kombinující napětí, svižné tempo a aktuální otázky s hlavními hrdiny, na kterých vám jako čtenáři bude opravdu záležet. - CRIMEGARDEN... celý text
Diskuze o knize (5)
Přidat komentář
Moni.ka: v diksuzi ho samosebou nech (o jeho vymazání mi nešlo). Protože mě osobně tvůj názor nevadil. Nevadí mi nikoho, přestože je třeba jiný než ten můj. Jen mi vadilo to nepoužití slova spoiler, protože já knihu ještě nečetla. A jak píše Kloki, vůči jiným čtenářům jsou nefér komentáře psané "horkou hlavou".
Sorry, kniha mě tak nadzvedla a znechutila, že jsem psala rychleji než myslela a nedošlo mi, že "vyzrazuji". Přesto svůj text v diskuzi nechám, protože celý děj byl tak prvoplánově průhledný a spěl k tak jasnému konci, že bylo jasné, jak to skončí, ať ve Stockholmu nebo v New Yorku. Vzhledem k tomu, že jsem v komunismu prožila dost podstatnou část života, mám detektory na jednoduché politické agitky pochybné kvality nastavené dost citlivě.
Jedna věc je mít svůj názor na knihu a jiná věc napsat celý její děj, aby ji pro jistotu už nikdo neměl důvod číst. Není lepší nechat ostatní, aby si svůj názor udělali sami?
Shrnu to: hlavní hrdinové - muslimští sourozenci pohrdající jak Švédskem, zemí která jim dala azyl, a jejími obyvateli, tak svým rodiči, kteří se snaží začlenit do společnosti a žít normální život v nové zemi. Ona tuto zemi "jen" nenávidí, kdežto on krade, zapaluje auta a páchá další výtržnosti. Aby toho nebylo málo, přidá se k džihádistům a odjede bojovat do Sýrie za islámský stát. Tam teprve pozná, kdo jsou praví "bratři" a ty původní, nyní "zrádce"jede zpět do Švédska zabít. Ve volných chvílích při hledání těchto švédských muslimů, kteří mu cestu do Sýrie zařídili, pomáhá rozdmýchávat rozsáhlé přistěhovalecké nepokoje na předměstí Stockholmu. V závěru knihy se dozvíme, že toto všechno je vina švédské společnosti a Ruska a "kladný" nebohý hrdina je propuštěn, odměněn a s nadějí vyhlíží nový život v New Yorku, kam je mu po zásluze a beztrestně umožněno odjet. Proč mi morální poselství této politické agitky připomíná morální kvality Pavlíka Morozova?
Štítky knihy
švédská literatura severská krimi švédské detektivky
Kniha Bratr je v
| Právě čtených | 3x |
| Přečtených | 96x |
| Čtenářské výzvě | 10x |
| Knihotéce | 87x |
| Chystám se číst | 33x |
| Chci si koupit | 11x |
| dalších seznamech | 1x |
Moni.ko, OK. Co na začátek příspěvku doplnit, že jde o spoiler?
Já si dovedu úplně přesně představit,co tě nadzvedlo. Na druhou stranu ta kritika švédské společnosti a její popis ve chvíli, kdy přijímají uprchlíky ve velkém, je z určitého úhlu obdivuhodná a ne nezajímavá. Na švédském předměstí nikdo z nás nevyrostl, natož v roli přistěhovalce. Psychologický vývoj dvou hlavních postav mi nepřipadá úplně nepravděpodobný. A celé vyústění jsem napovažovala za žádnou oslavu onoho hrdiny. To zrovna považuju za realistické - obě strany mají máslo na hlavě a vzájemně na sebe ví tolik, že se drží v šachu.