Černá smrt v Evropě: Velký mor a konec středověku diskuze

Lectore, já bych šla ještě dál, i slovo ubohá, je ještě eufemismus. A, také jste o tom již sám psal, bohužel, dle toho se odvíjí i ta morálka a chování celé společnosti, které se zkrátka za posledních 7-9 let proměnilo. A vidíme to i na zdejších debatách...nejen dlouhé psaní, ale i vhodný materiál pro sociology. Však to nejsou jen zdejší uživatelé, ale i lidé "veřejného života", akademické obce, kteří jsou, dle mého zcela nepochopitelně, fascinováni "novými pořádky". Nerozumím tomu, jestli v tom hraje roli i věk?!?

Včera jsem poslouchala pana profesora Černého z PřF UK, a ten mluvil, kromě současné pandémie, neb je imunolog, i o tom, co ta dělá s naším sociálním mikrokosmem. Změnil se a určitě ještě dlouho normální úplně nebude. A ač je opravdu smutné, bolestné sledovat, co se dělo a děje v Itálii, je to i následek právě toho, co jsme jim ještě před půl rokem záviděli, alespoň někteří mohli závidět, a to je ta jejich soudržnost a rodinný život. A kupodivu si jistou dávku této soudržnosti zachovávají i na dále. Sama žiji se starými rodiči. Když jsme na počátku stáli před tím, zdali je od nás odizolovat, a stále si nejsem jistá, jestli jsme se rozhodli správně, a těžko budu, usoudili jsme, že by to bylo pro ně nakonec vetší zátěž, než se zkrátka smířit s tím, že se může stát cokoliv. Když pak čtu zprávy, co se děje v domovech důchodců a v pečovatelských domech, když už i hejtman Plzeňského kraje poprosil, kde jen to je možné, aby si děti své rodiče a prarodiče vzali raději domů, a pak narazím na níže uvedené informace, vzpomenu si na výroky našich politických představitelů, jak jsme jediní, kteří mají cosi pod kontrolou, opravdu mi to mnoho optimismu, do dob, kdy budeme snad moci zase bez obav do společnosti, nevlévá...jaká to vlastně bude společnost?
Přišla nějaká slabší chvilka, vím, že to úplně do diskuze ke knize nepatří, ale tak nějak jsem si nemohla pomoci...

Lectore, vím, že zkrátka existují skupiny, existovali a zajisté budou existovat i v budoucnu, které se projevují podobným způsobem. V tomto případě mne ale zarazilo vedení města, jak se k problému postavilo. Vzpomněla jsem si také na knihu pana Nodla Středověk v nás.

A zdejší diskuze? Jsem tu již registrovaná relativně dlouho, takže se domnívám, že si již mohu dovolit srovnávat. Co mne na nich překvapuje, už není ani ten obsah jako takový, ale spíše kdo s ním přichází, resp. jak se myšlení některých uživatelů hodně změnilo...

"...Mluvčí pražské nemocnice Na Bulovce Simona Krautová pro iDnes sdělila: „Jsou tam hospitalizovaní lidé s mírnějším průběhem nemoci, zdravotnický personál má samozřejmě zajištěny roušky i respirátory. Nechápu obavy lidí, to se snad bojí, že budou mít ve vzduchu vyšší koncentraci koronaviru? Když jsem od paní místostarostky slyšela o tom, že by lidé mohli vzít dlažební kostky a jít budovu ničit, bylo mi úplně úzko. Vždyť jsou to starouškové, kteří potřebují pomoc a kteří samozřejmě nikam z budovy vycházet nebudou.“ ...

Když jsem si četla tento článek, s kterým 100% souzním, tedy s jeho autorem, vzpomněla jsem si i na zdejší komentáře, které také často halasně brání ty evropské hodnoty...a jak autor dále v článku uvádí, i lidé ve středověku, měli v sobě více sounáležitosti, než máme my.


"...Asi by se to mělo provést jako ve středověku s malomocnými – umístit je za hranice obce a odhánět házením kamení. Ve středověku ovšem neuměli takovým nemocem moc čelit, ale když byl někdo z města nakažen, nikam ho nevyhnali, izolovali ho v jeho domě. V 16. století v Praze za morové rány takoví lidé vyhazovali z oken vzkazy, co potřebují, a hlídač nechal vzkaz ležet na zemi, aby na něj nemusel sahat, ale přečetl si ho. ..."

https://www.forum24.cz/kdepak-jen-nejake-migranty-spoluobcane-proste-vedle-sebe-nechteji-lidi/