Radka Vranková

Radůza o čtení:

My máme na záchodě vždycky spoustu čtení. Abysme se nenudili, když kadíme. Já si tam taky čtu. A proto je dobře, že máme záchody dva. Nejlepší časopis je Dikobraz. U dědy a u babičky to nejni takový. Záchod je v chlívě a musí se tam přes dvůr. Je prkennej a číst se tam nedá, protože je tam tma. Člověk sedí a kouká na uhlí. Je složený v koutě, co dřív stávaly krávy. V zimě je to dost nepříjemný. Ale jak ubejvá uhlí, blíží se jaro, je teplo a člověk tak nevymrzne, když běží přes dvůr. A Dikobraz děda s babičkou taky nemaj. Jenom Haló sobotu. Ale tu nesmim dědovi číst, aby moh luštit křížovku.
Můžu si ale pučovat jeho knížky. Má jich spoustu. Nejlepší jsou Povídky od Němcový a Kytice. Ale už jsem četla i Švejka, Annu Kareninu a Psohlavce. Toho Lomikara jsem se dost bála. Naši vůbec nevěděli, že už si čtu. Ani děda s babičkou. Mysleli, že jenom znám písmenka. Jenže teď už mi jsou čtyry, tak jsem se naučila i slova.Když někdy musim do školky, dá mi soudružka učitelka pohádky, abych je četla dětem. Většinou těm dědovejm knížkám nerozumim, ale stejně je čtu. Potom porád votrapuju a ptám se na různý slova, co nevim, co znamenaj. Revoluce, špičatý nůsek, hejtu a voni se divěj, kde jsem to sebrala. Ale já to neřikam, kde. Třeba by mě pak nenechali chodit do školy a já bych nedostala aktovku. A mně se jednou zdálo, že ta aktovka je lítací. Že když si ji vemu na záda, tak začnu moct lítat. A to potřebuju vyzkoušet.

http://www.baobab-books.net/raduza-cap-nejni-kondor

Radka,Raduza,Raduzka...stále překvapující. Opravdově při poslechu cd placky,na podiu společně s kapelou,při čtení něco mála z jejích písmenek a nebo při rozhovorech ve Všechnopárty či Sama doma :-) Zraje se stále novými nápady,ve stylech překypujících široký záběr talentu,s očekáváním věcí příštích čím nás opět zase překvapí,jak jinak příjemně a za to dík.Pujdu kam chci,jooooooooo,ano stále tak dál,jako doposud.