Ilja Hurník

Ve věku devadesáti let přešel do jiné dimenze skladatel, klavírní virtuóz, spisovatel, pedagog, slezský bard a vůbec člověk chvályhodný - Ilja Hurník.

Někdo přestal hrát tak já alespoň na malou chvíli pro změnu začnu
aby poměr dobra a zla na světě na světě zůstal zachován ….
- zpívá ve své písni Vladimír Merta.

Ale ne, Mistr Ilja Hurník hrát a psát a rozdávat radost nepřestal, jeho dílo bude ještě dlouho mezi námi. Já osobně se přiznávám, že jeho hudební dílo znám převážně ze Zpěvníků pro základní školu. (Péťa a vlk, pokud si dobře vzpomínám). Ale vždycky jsem opravdu s potěšením četl a pořád budu číst jeho knížky. Napadl mě příměr – anglickoslezský humor – ale výstižnější bude nejspíš označení – lidský, člověčenský humor, který potěší duši čtenáře i v pochmurných dobách.
Celé dílo pana Hurníka prostupuje víra ve smysl lidského života, v jednoduchost života, víra v umění a v duchovní svět. Kdo se jeho dílu dokáže otevřít, odchází bohatě obdarován a aspoň na malou chvíli pocítí potřebu stát se lepším a ještě lepším – ať si o tom okolí myslí, co chce. Aspoň na malou chvíli chce žít ve světě Ilji Hurníka, v tom světě, který pro nás tak samozřejmě a s lehkostí objevuje.
Já jsem čtenář zaujatý a přiznávám, že moje nejoblíbenější knížka je Muzikální Sherlock. Možná právě proto, že o hudbě toho moc nevím a také, že jsem vždycky fandil doktoru Watsonovi.

Aspoň jednu hurníkovsko-holmesovskou myšlenku na konec:
Vážení novomanželé!
Budete-li se brodit manželstvím jako prachem pouště, nechť ono vám přesto zní jako hudba! Vždyť i housle znějí jen v prachu kalafuny. Ba, řekl bych, že manželství, tak jako smyčec, zpívá, jen když drhne.
Váš Sherlock Holmes