yenda1 diskuze u knih

Bavit se o Bibli, hodnotit Bibli, plivat na ni jedové sliny či ji nekriticky chválit, znamená vydat se na velmi tenký led.
Proto vždy, když se Bible probírá, nemůžu nevzpomenout klasickou metaforu, kterou všichni dobře známe.

Scéna: Matčino lůno. V něm dva zárodky, které si povídají:

- No tak já už se teda moc těším až bude po porodu. Budeme volně dýchat, budeme se moci rozeběhnout do světa po těch našich nožičkách, jíst budeme pusou......

(ten druhý už to nemůže vydržet a skočí mu do řeči)

-Prosím tě co to tady vykládáš za blbosti? Jaký nožičky? Jaký dýchání? A co ta pusa? To nevidíš že na jídlo máme pupeční šňůru? Porodem všechno končí kamaráde. Nic po tom není, nikdo se odtamtud nevrátil. Porod je konec a tečka.

-Víš já nevím přesně jak to bude, ale vím jistě, že se o nás Máma postará.

-Máma? Ty věříš na Mámu? Je to nesmysl, tomu přece nemůže nikdo věřit. Ty naivko Mámu nikdy nikdo neviděl.

-No víš to je pravda neviděl, ale vždyť přeci Máma je tady všude, v ní a díky ní žijeme a když se trochu ztišíš, tak můžeš zaslechnout, jak zpívá.....