potika
diskuze
K tomu ,,souznění" v diskuzích - mezi nesouhlasným názorem a demagogickým vytrháváním vět z kontextu a opovrhováním názory druhých je velký rozdíl. Diskuze si počítám dost často, a bubka je buď provokatérka, zamindrákovaná anebo nešťastná osoba. V prvním případě se jí velmi daří, v druhých dvou je k politování.
Tenhle přístup k životu už bych se už konečně mohla naučit, po tolika letech snažení.... a nejde mi to a nejde!
Moc ráda bych poznala George Virdona z Posledního kabrioletu a kteréhokoli hrdinu Dicka Francise...moje tajné lásky. A přidávám se k výše zmíněným, slečně Marpelove a Robertu Langdonovi.
Díky za toto vlákno, kvůli některým zde uvedeným závěrům si přečtu knihy, které jsem zatím odkládala. Nikdy jsem o knize nepřemýšlela na základě jejího začátku a už vůbec ne konce. Listovala jsem svými oblíbenými a poslední věty nebo spíš odstavce jsem si připomněla, a opravdu, konec často vystihne podstatu.
Přidávám také jeden ,, ... vyšel jsem ven. Vítr mezitím rozehnal poslední zbytky mraků. Všechny hvězdy už vyšly, třpytily se a jiskřily v triádách jako drahokamy, v nedbalých trsech, v nekonečně proměnlivé mlhovině. Hvězdy umírají bez přestání - takhle jsem to někde četl - rozzáří se a pak vyhoří na prach. Jenže tomu já asi nikdy doopravdy neuvěřím. Ale prosím: Hvězdy. Hvězdný prach... " (Poslední kabriolet)
I tady ...o takto kontroverzním tématu diskutovat přes klávesnici je dost problematické
Tak - už naposledy, tohle vlákno už nemá co nabídnout, je to pořád dokola, každý obhajujeme svůj postoj k těmto věcem
bubka problém vidím v tom, že od vilného režizéra by si dnes ani pes kůrku nevzal, zato ona dáma je všemi litovaná zneužitá chudinka.
Co se týče kvót - asi jsem se nepřesně vyjádřila -myslela jsem to tak, že ony dvě ženy by byly přijaty přesto, že řada mužů byla lepších - a to pouze proto, že by NIKDO nešel do rizika, že bude následně obviněn z diskriminace a nedodržení kvót..
a klidně ať muži žehlí a ženy spravují kohoutky...to byl jen první nápad... a o to jde...KAŽDÝ a KAŽDÁ si dneska může zvolit takový životní styl, který mu vyhovuje
a ještě pro Hanku - Hanko, nevím, čím jste si prošla, ale nikdo tady ani v nejmenším nezpochybnil těžká fyzická či psychická traumata
Ještě mi nedá, k té dříve zmiňované rovnoprávnosti.Myslím, že u nás si na nerovnost
mezi muži a ženami nemusíme stěžovat - každý si může zvolit způsob života, žena nebo muž. Muži se chovají jinak než ženy, ženy jinak než muži - máme to v genech. současná doba tlačí společnost (naštěstí zatím marně, alespoň v našich končinách) do společenství jakýchsi bezpohlavně se chovajících jedinců - to by přece byla škoda, pro oba. Mimochodem - jsem žena, a v životě mi nejvíc ublížily právě ženy - nikoli muži - a upřímně - nejvíc jsem ublížila sama sobě.
Čeká nás praxe - žena muži - nevyžehlím to prádlo, muž ženě - neopravím ten kapající kohoutek?...to bude paráda... a s těmi kvótami - firma má o sadit čtyři pozice - kvóty velí 50 % žen a 50% mužů - přihlásí se 30 mužů a 2 ženy, všichni splňují předepsaná kritéria. Ženy budou přijaty obě - naplnění kvót - a z 30 mužů se vyberou 2...nevidím v tom řešení problému. Vzájemným vztahům to rozhodně nepomůže.
Ono totiž mezi např.znásilněním a sexistickou poznámkou, popřípadě dobrovolným sexem poskytnutým za účelem osobního zisku, je obrovský rozdíl... a ten Me Too setřelo. Jsou bezcharakterní muži, stejně jako bezcharakterní ženy - není to o pohlaví, ale o konkrétním člověku.
MT se vymklo. Určitě se mnohá obvinění zakládají na pravdě, ale dá se předpokládat, že je tam i spoustu ,,malých pomst" a snah o zviditelnění - a rozlišit je od sebe je už skoro nemožné.
Rozumní lidé se doufám rozeštvat nenechají, a to i případě, že nemají shodný názor. Spíš se to celé zvrhlo ve štvanici na ty ,,označené" a osočování těch (především žen), kteří se od Mee Too distancovali. Chtělo by to vychladnout.
Kvóty ale jsou o tom, že neschopný dostane přednost před schopným, pokud ten schopnější nevyhovuje určité podmínce ( pohlaví, vzdělání, cokoli...). Navíc schopnost nejde změřit a často se naplno projeví až v praxi.
Muži se většinou chovají k ženám podle toho, jak se žena prezentuje - alespoň tak to vidím já (teď mám na mysli ty, se kterými jsem v každodenním kontaktu). Možná mám štěstí na muže kolem, ale cítím to tak.
Fakt je, že vedoucích funkcích jsou i u nás teď dva muži - ale v minulém vedení byly zase dvě ženy - takže vyrovnáno - bez kvót.
S těmi platy je to opravdu problém, za stejnou práci by měla být samozřejmostí stejná mzda - ale v nařizování vidím problém - vždycky se najdou způsoby jak to obejít...tady bude asi muset zapracovat tlak veřejnosti
Tak jsem v téhle diskuzi hledala něco, co by se týkalo knih :) .... Kapr :) :) :) Ač žena, taky nevidím v chorobném důrazu na rovnoprávnost (kvóty jsou ještě to menší zlo) nějaký zvláštní přínos. Zdravý rozum umřel, MT je toho příkladem. Je mi příjemné, když se ke mě muž chová jako k ženě a ne jako k parťákovi, a když to přežene, snadno ho zchladím - a to nejsem žádná rázná žena, spíš naopak... jak bylo napsané výše, kvótami si lze zajistit postavení, ale ne respekt... a schopné ženy ho dosáhnou i bez kvót ... spousta příkladů u nás i ve světě.
Audioknihy přečtených knih poslouchám před usnutím, když jsem příliš unavená na čtení, někdy když se do knihy nemůžu načíst, ale chci jí dát šanci...stork, možná opakované čtení nepřinese tolik nového, ale to od něj ani neočekávám. To je stejné, jako bych se neměla vracet na oblíbená místa, protože už jsem tam jednou byla.
Mě k depresi stačí už i cokoli od Simmela - už ho nečtu. A vážně přemýšlím o tom, jestli se vůbec pustím do Hany.
Já už jsem na tom tak, že občas kouknu do knihovny - s tím, že bych si teď přečetla nějakou starou knížku, kterou jsem si zařadila mezi favority - a nechci si kazit dojem, tak vezmu nepřečtenou... Jak píše Aldhara, už jsem takhle ,,skončila" třeba s Posledním kabrioletem (pocity a euforie jsou prostě fuč), a nechci přjít třeba o Nesnesitelnou lehkost bytí, Pravidla moštárny, Pýchu a předsudek, zmiňovanou Janu E....
Autor, držitel ceny Edgarda Allana Poea a Řádu britského impéria. Napsal několik desítek detektivních románů, odehrávajících se téměř vždy ve stejném prostředí (čerpal z vlastní zkušenosti). Používal ,, ich " formu a hlavním hrdinou byl vždycky muž mezi 30 a 40 lety.