Mia... diskuze

Já naslouchám všem :) člověk se víc dozví ... otázkou je, co si připustí dovnitř. A v tom si vybírám poctivě.

Já jsem si jen říkala, že ikdyž mám představu jak na to, tak si radši nechám poradit. Každá rada dobrá. Umím si představit kolik práce a úsilí to bude stát a jestli výsledek nebude uspokojivý, budu vědět, že jsem se snažila, jak to šlo. Než abych si potom říkala, že jsem si o tom asi nejdřív měla něco zjistit. Ale nevím. Sama v tom všem dost tápu a vlastně dokážu vyvracet i vlastní názory. Jen to nechci zkazit. Na to to plánuji až moc dlouho a hlavně do toho taky mnoho dám a o hodně bych mohla přijít, takže když riskovat, tak promyšleně. :-D

A proč by ne? :-) ... Já vždy myslela, že moudřejší je se zeptat i na hloupou otázku než hloupě neznat odpověď i nadále ... Asi věc názoru :) ...
Každopádně nikdo netvrdí, že bez té knihy nemůžu začít psát. Jen věřím, že mi to přispěje a dozvím se nějaké názory jak na to ... ikdyž se tím řídit nakonec třeba nebudu. Jsem zastánce informovanosti. Myslím, že to není hloupé .. Ale co já vím. Ten, kdo moc myslel, .... věděl :)

Jsem líným lenochem a tak tedy se mi to nechce vše pročítat. Vlastně si i jsem jistá, že už vás to rozhodně napadlo. Ale i tak .. co děti z Bullerbynu? To je naprostá klasika a dětství si bez toho nedokážu představit :-)

Nežiju v ČR, takže musím počkat do léta, než si budu moci přečíst tu Kingovu knihu :) Takže čekání na léto ..

:-)) Marlowe ... asi máš pravdu, tak jako tak, ať už bych se tím řídila nebo ne, tak informace navíc rozhodně nemůžou uškodit .. Jen je škoda, že to pro mně znamená další několika měsíční čekání než začnu ...

Viceméně všichni tu ale píšete o tom, jestli vůbec má začínat, jestli má talent a podobně. Nebo odkazujete na knihy a nebo odrazujete od knih. Já mám stejnou otázku, ale spíš mě zajímá konkrétněji to, jak to celé uspořádat, jak zvládnout celý ten chaos, co to s sebou přináší. Tím myslím, že jediné, co mě na tom skutečně děsí je to, že se bojím, že opomenu spousty věcí, že budu přeskakovat myšlenky, skákat sama sobě do písma a podobně. Takže mě spíše zajímá, jak zorganizovat jakési schéma či osnovu. Pro každou kapitolu zvlášť? Nebo pro každou myšlenku zvlášť?
Také bych měla ještě jednu otázku .. čistě teoreticky, kdybych psala něco ve stylu deníku a začínala v jedenácti letech..bylo by podle mě lepší psát ve stylu jedenáctileté holky a trochu jednodušeji a držet se vždy myšlení daného věku. Ale na druhou stránku, když by kniha takto začínala (jednoduše, naivně a přitrouble), neodradilo by to okamžitě čtenáře? Kniha by měla eventuálně končit komplikovaně s hlubšími myšlenkami, ale dočetl by se někdo až k tomu?