Kralicekusacek
diskuze
AdélaF.: Jestli stačí banán (použitý jako sluchátko) tak https://www.databazeknih.cz/knihy/znovuzrozeni-hrdinu-dc-harley-quinn-1-umrit-s-usmevem-374201 . Je to velice vtipný komiks, rozhodně ho doporučuji.
Bruno91: Já také doufám ve vydání Harley Quinn: Mad Love od Pat Cadiganové a Paula Diniho, románového zpracování (včetně zajímavého rozšíření o další děj) kultovní epizody animovaného seriálu Batman z devadesátých let, protože se to skvěle hodí ke třicátému výročí prvního výskytu Harley Quinnové, takže je šance. Jenže vše bude záležet na zájmu čtenářů. Jestli se nebudou dobře prodávat https://www.databazeknih.cz/serie/dc-superhero-girls-7184 a ostatní podobné od CooBoo a https://www.databazeknih.cz/knihy/avengers-kdo-by-nechtel-vladnout-svetu-471520 od Crwe, vydavatelé na tom nevydělají dost, a další romány už nebudou chtít vydávat.
Bruno91: Takových je mnoho, nicméně většina zatím nebyla přeložena do našeho jazyka. Doporučoval bych se na toto téma otázat nakladatelství Crew. Zatím byly přeloženy spíše knihy pro děti jako https://www.databazeknih.cz/knihy/dc-superhero-girls-wonder-woman-na-super-hero-high-317872 a další tři pokračování.
x1carbon: Jestli stačí o antihrdinech komiksy, tak třeba https://www.databazeknih.cz/knihy/sebevrazedny-oddil-volume-4-kopanec-do-zubu-304177 a další díly série. O Harley Quinnové existují i nekomiksové knihy, leč většina zatím nebyla přeložena do našeho jazyka. Nicméně i přes toto omezení si můžete vybrat, od antihrdinského psychopatického masového vraha až po hodného antihrdinu pro mládež v knize Harley Quinn: Utržená ze řetězů. Tato pestrost je její obrovskou výhodou.
Osobně bych si dovolil doporučit pro nejmenší https://www.databazeknih.cz/knihy/dc-superhrdinky-zkouskove-peklo-390655 , pro větší děti https://www.databazeknih.cz/serie/dc-superhero-girls-7184 a pro ještě o něco starší https://www.databazeknih.cz/serie/ikony-dc-7905 . A hodí se to do několika kategorií výzvy.
Ono také jednu sérii může psát více lidí, takže se třeba stane, že na novém díle nepracuje právě ten autor, ale některý jiný, v jeho knihách se to tedy neobjeví.
Toto je velice složitá věc a domnívám se, že každý by si měl vybrat svou cestu. Jako vysokoškolsky vzdělaný člověk již poněkud vyššího věku jsem četl oboje a porovnával, a nejen díla, i životy autorů, jací byli Puškin či Dickinsonová, mohu však mluvit jen sám za sebe.
Postupem času jsem zjistil, že to, co je označováno jako umění, je něco jakoby vyšlé z pohádky Císařovy nové šaty, ne lepší, pouze věc někým označená za krásnou, a kdo tu krásu nevidí, je špatný. Umění je poplatné době, často mívá politický podtext, což dnes platí snad ještě více než dříve. Co je dnes uměním, to bude zítra zapadlou vzpomínkou. Pak teprve po letech či dokonce staletích vykrystalizuje to opravdu věčné.
Na druhou stranu takzvaná braková literatura je něco jako kouzelnické vystoupení, autor musí zvládnout své řemeslo, jinak se mu obecenstvo vysměje. Spisovatel píšící detektivky či SF nebo podobný žánr potřebuje znát skutečný život, psychologii, kriminalistiku, technické záležitosti, a tak dále, ale hlavně musí umět čtenáře zaujmout. I zde však jsou lidé vezoucí se na módních vlnách a často i velká dávka propagandy. Naprosto tudíž souhlasím s Mikkinnenovým hodnocením. A nejde jen o knihy, abychom si neudělali špatný obrázek, i ve filmech a televizních seriálech se dnes objevuje množství násilí a nahoty, co má zamaskovat, že ona nahá herečka ani hrát neumí.
Tak co si vybrat? Sám se dívám pod povrch a oblíbil jsem si z klasiků kupříkladu Verneovky či některé romány A.Dumase, z novější tvorby D.Gemmella, S.R.Greena, R.Ludluma (knihy, které psal on sám a dodatečně neupravené), leč i takového Lee Childa (s jistými výhradami) a podobné. Oni totiž mají to, co člověk potřebuje. A to včetně těch zmiňovaných návodů, jak se vyrovnat se životními situacemi. Neodpočinu si u popisu vražd a takovýchto pro mne nepřitažlivých odporností, naopak u toho, že sleduji hrdinu, který se snaží zabránit, aby se to nestalo, a přitom obdivuji romanopiscem vytvořenou záhadu a její postupné rozplétání, různé skvěle stvořené charaktery a scény, znalosti boje, zbraní, výcviku a tak (pokud je mají, tam bývá problém), ale i jejich psychologii a v knihách obsažená poselství. S románovými hrdiny mohu cválat prérií, potulovat se vesmírem nebo vyšetřovat zločin, a přitom se bavit interakcemi mezi Sherlockem Holmesem (Hanaudem, Poirotem, ...) a natvrdlými pomocníky či obdivovat přátelství zálesáka a jeho Indiánského druha. Zkrátka mám rád knihy, co nejen pobaví, leč pozvednou i ducha. A o tom to myslím je.
Samozřejmě jsou mnohem lepší klasické knihy, ale elektronická podoba knih může být zase dobrá jako východisko z nouze pro lidi, co musí třeba na dalekou cestu a bez velkých zavazadel, například vojáky a podobné profese.