jant02
diskuze
Kokoschkova loutka - Afonso Cruz
To vypadá lákavě, navíc jsem zjistil, že už to mám v seznamu 'chystám se číst'.
Calypso: 'stejně to skoro nikdo číst nebude'... což je velká škoda, protože uvnitř se nachází příběh, jaký člověk jen tak nepotká. McEwan na svém tvůrčím vrcholu, nebo spíš na své tvůrčí stolové hoře, protože on tam vystoupal už se svým prvním románem (Betonová zahrada) a už tam zůstal.
Calypso: nejste jediná, já to mám dost podobně a proto chodím do knihovny se seznamem na lístečku, stejně jako když jdu nakupovat jídlo. Ono knihy jsou svým způsobem taky potrava, že jo?
Co se týká Klubu rváčů, filmu jsem se přes dvacet let vyhýbal, protože jsem podle traileru usoudil, že je na mně moc drsný. Knihu považuji za velice zdařilou, nikoli však autorovu nejlepší. Po přečtení knihy jsem se podíval na film a zjistil, že jsem se mu vyhýbal zbytečně. Na druhou stranu, kdybych ho byl viděl tenkrát, tak bych ho zřejmě tak nedocenil.
Abych řekl pravdu, dost mě překvapilo, že se tady ukázka objevila až teď. Několikrát jsem ji chtěl zadat, ale usoudil jsem, že taková klasika už tu musela být.
Ano, je to Nícení.
Mě se hodně líbila, dokonce tak moc, že jsem si ji koupil, přestože tady jednu dobu byla ke stažení zdarma e-kniha od Městské knihovny.
A bujný fíkus bujně rostl až ke stropu. A pak už nemohl dál - byl tam ten strop.
Je to Bestiář od Barbary Nesvadbové?
Dle hodnocení tady to asi žádná sláva nebude, ale nemohu soudit, nečetl jsem a s největší pravděpodobností ani nebudu.
to Calypso:
ad Graham Greene: a to mám některé knihy v českém i ve slovenském překladu. Tenhle autor je fakt moje srdcovka, i když zatím jsem od něj taktéž víc nepřečetl, než přečetl.
ad knihotéka: rád se dívám lidem do knihotéky, a to hlavně když tam mají tituly, které mě inspirují k další četbě. Někdy člověk tímto způsobem objeví zajímavé knihy.
A teď si musím postěžovat. Sice to k ničemu nebude, ale stejně to sem napíšu.
Před tou "slavnou" změnou vzhledu stránek šlo rozkliknout roletku s abecedou a objevil se abecední seznam autorů, teď se objeví seznam titulů, což není vůbec praktické. Ano, můžu vypsat jméno autora, ale pohodlnější bylo vidět ten seznam autorů.
Co se týče množství knih, tak to je i můj problém. Ony snad přibývají geometrickou řadou:-)
A co jsem to vlastně hledal ve Vaší knihotéce a nenašel? Možná ten Dům milostných schůzek, ale už si to přesně nepamatuji (byli to už dost zadání nazpátek). Koukám ale, že ho v knihotéce máte. Prostě, neumím hledat.
Je to Chilské nokturno.
...knihy o umírání - snad to není nějaké znamení. Já si to ani neuvědomil. Snažím se vždy najít knihu začínající větou, která není úplně obyčejná, která má v sobě nějakou myšlenku. (ne vždy se mi to daří)
Tahle kniha mi od včera, kdy jsem si ji přinesl z knihovny, leží na stole, a ta věta se mi zdála zajímavá. Abych řekl pravdu, v té chvíli jsem ani nevěděl o čem vlastně kniha je. Někdy prostě vybírám knihu, kterou budu číst, trochu zvláštním způsobem. Procházím svůj seznam Chystám se číst a zjišťuji, kterou z knih mají v městské knihovně (většinou tak jednu z třiceti) a když na nějakou natrefím, tak si ji objednán a pak vyzvednu. Teď zrovna padla volba na Chilské nokturno.
Zadání:
Právě umírám, ale je toho ještě hodně, co bych chtěl říct.
Davida Lynche (spíš jeho filmy) nám docela rád, ale z nějakých záhadných důvodu jsem Twin Peaks nikdy neviděl. Budu to muset napravit.
Mimochodem, Calypso, několik příspěvků nazpátek jste psala, že soutěžící v této hře jsou na sebe už nějak synchronně napojení. A proto musím napsat, co se mi stalo. Hledal jsem ve Vaší knihotéce knihu, která se hádala (stejně jsem ji nenašel) a najednou jsem nechápal jak jsem se dostal do svojí knihotéky. Říkal jsem si, že tady to opravdu nenajdu, jenže pak jsem zjistil, že jsem přece jen ve Vaší knihotéce a ne v mojí. V některých částech se ty tituly nápadně shodovaly. Byl jsem zrovna někde kolem Grahama Greena, což je jeden z mých oblíbených autorů a mám od něj docela dost knih.
Na konkurenčním serveru CBDB je údajně funkce, která spočítá v kolika procentech se dva uživatelské profily shodují. Nevím, k čemu to přesně je dobré, ale v tu chvíli jsem si na to vzpomněl.
To jen tak na okraj.
A já si to těsně před zadáním přidal do knihotéky a pak jsem to z ní zase pro jistotu smazal, abych Vám nenapověděl :-)
Tak teď už si to tam můžu zařadit.
Když vidím, kolik to má stran, tak se mi taky do toho nechce, ale jednou...
Za jistých okolností je málo hodin v životě příjemnějších než ty věnované obřadu zvanému odpolední čaj.
Tohle bude určitě snadné.
'Myšlenka o věčném návratu je tajemná a Nietzsche jí uvedl ostatní filozofy do rozpaků: pomyslit, že by se jednou všechno opakovalo, jako jsme to už zažili, a že by se i to opakování ještě do nekonečna opakovalo!'
Zas tak jednoduché to není! Bůhví kolik knih začíná touhle větou... Každopádně jsem našel knihu, která začíná stejně, ale ta věta pokračuje dál, takže to není ta správná kniha.
Myslím, že správná odpověď je Hlava XXII - Joseph Heller
Lenko gratuluji, jste dobrá.
A Calypso děkuji za tip. Anotace knihy zní lákavě. Delší dobu se chystám přečíst si od stejného autora knihu Žárlivost, bohužel zatím jsem ji nesehnal, budu muset zapátrat po antikvariátech.
Film Loni v Marienbadu jsem viděl (předloni). Vřele doporučuji, ale jen filmovým nadšencům, a to jen když jsou právě naprosto čilí (pro jistotu kafe sebou). Jak podotkl jeden amatérský filmový kritik: kdo neusnul u Loni v Marienbadu, není žádný cinefil.
Já to vzdávám. Trochu jsem se v té nápovědě zamotal. Zásadních filmů francouzské nové vlny je celá kupa.
V Asii se odehrává Milenec Marguerite Duras. Hirošima, má láska se taky odehrává v Asii, ale není podle knihy.
Samozřejmě jako první mě napadl Jean-Luc Godard, ale ten nic moc nenapsal, aspoň tady na Databázi toho moc není.
Za "cinefila" se sice považuji, ale detektiv jsem asi dost špatný :-(
Calypso:
Ta poslední první věta je mi strašně povědomá, mám pocit, že tu knihu mám doma, ale absolutně netuším, co by to mohlo být :-(
A s tím Obscénním ptákem noci jste mě pěkně doběhla:-)