Roman Kacew citáty

Émile Ajar, Romain Gary · pseudonymy

francouzská, 1914 - 1980

Citáty (20)

... a nepřipadli jsme zrovna v tu chvíli na nic, co bychom si mohli říct, což mezi námi vytvořilo pouto sympatického spiklenectví. (Život s krajtou)


… když jsou lidi v hajzlu, jsou si tak jak tak všichni rovni, a jestliže si Židi s Arabama dávaj přes držku, ještě to vůbec neznamená, že Židi a Arabové jsou jiní než ostatní, spíš naopak, je to právě tím, že jsme všichni bratři, jedinou výjimkou jsou snad Němci, o kterých to platí mnohem víc. (Život před sebou, str. 32-33)


... ke zbraním se lidi uchylujou, když si jich v dětství nikdo nevšímá, celý svět na ně kašle a jim to zůstane. Dětí je moc, všímat si jich nejde, a tak se nedivte, že se najdou i takové, co buď musej chcípnout hlady, aby na sebe upozornily, nebo se dát do party, aby je bylo vidět. (Život před sebou, str. 72-73)


...dvojka je jediná pochopitelná jednička. (Život s krajtou)


„Když se něčeho zdržíme, máme z toho vždycky větší zážitek.“


Dilemata jsou mimochodem mrchy jedno jako druhé, s milým dilematem jsem se ještě nesetkal. Protože mít postel pro dva každý večer a v sobotu i v neděli celý den, to se člověk cítí ještě víc sám než v posteli pro jednoho, to máte alespoň omluvu, že jste sám. (Život s krajtou)


K tomu, aby měl člověk strach, nepotřebuje důvod. (Život před sebou, str. 38)


Krajty jsou velice přítulné. Jsou od přírody popínavé. A krásně se svíjejí. (Život s krajtou)


Leckteří idealisté jsou ochotni kdykoli zničit svět, aby ho snáze zachránili.“


Lidé musí dospět tak daleko, že budou chránit nejen věci, které jim slouží k výrobě podrážek nebo šicích strojů, ale že ponechají také volná místa, rezervace, kam se budou moci čas od času uchýlit. A teprve potom můžeme začít mluvit o civilisaci.


Lidi si myslej, že život je to nejdražší, co člověk má, a je to skoro až srandovní, když si uvědomíte, co jiných krásných věcí na světě je. (Život před sebou, str. 35)


Mnoho lidí se cítí špatně ve své kůži, protože není jejich. (Život s krajtou)


Musím se přiznat, že i odjakživa chyběly paže. Ty moje dvě, to je jako když nemáte nic. Prázdno. Potřeboval bych kolem sebe ještě dvě. Ve vědě se tomu říká prekérní nedostatek vitamínů. (Život s krajtou)


Někteří lidé by raději zemřeli, než by mysleli. A také to tak dělají.“


Netvrdím, že by se matkám mělo bránit lásce k dětem. Říkám jen, že je lepší, když matky milují ještě někoho jiného


Noci byly ostrovy. Rty jsem bloudil po horkých plážích. Bojoval jsem proti spánku, který je vždycky trochu zloděj (Světlo ženy)


Stoicismus, to je když máte takový strach, že o všechno přijdete, že o to radši přijdete schválně, abyste už neměla strach. (Soukromá linka důvěry)


Tvář v zrcadle neodpovídala tomu, jak jsem byl zničený. Nebyla to tvář přemoženého. Zračila se v ní únava, a v hloubi očí ještě cosi zbývalo...Lidé stále zapomínají, že na to, co prožívají, se neumírá. (Světlo ženy)


V životě je dobré mít u sebe pár drobků koláče, když člověk chce být milován opravdu nezištně.“


Život vám za úsvitu mateřskou láskou dává slib, který nikdy nedodrží. Když vás po takové lásce nějaká žena obejme a přitiskne k sobě, je to už jenom upřímná soustrast.“