Pavel Batel citáty

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká

Citáty (20)

„,,Sieg Heil!“ zabouchl dveře a je pryč. To bylo ale hodně stručné. Myslím, že jsem z něho cítil trému. Byl celý nesvůj. Takhle rychle odejít? Že on se mě bál? Nesmím být nervózní, když mluvím s těmi nacisty. Jsem přece jejich nadřízený. Moje plynulá němčina mě šokuje. Ve škole jsem se sice učil německy, ale takhle plynule jsem nikdy nemluvil… (Příběh průvodce)“

„…nemám sílu vzdorovat, došly mi všechny argumenty. Už mi to nemyslí. Nevím, co je a co není přijatelné. Potřebuji zavřít oči alespoň na chvíli… (Příběh průvodce)“

„…nikdo by ho nedonutil, aby za námi přijel, kdyby věděl, co ho čeká. A tak si osud opět upředl svoji vlastní niť a jeden malý život bez otázek změnil…. (Příběh průvodce)“

„…uvědomil jsem si, že patřím k těm, kdo jsou tu vězněni. Snad abych konečně udělal to, co je správné. Snad mám zrovna já možnost změnit historii. Bože, to je přece šílená představa! Ale na druhou stranu ocitnout se v minulosti není šílené? (Příběh průvodce)“

„A hlavně nebrečet. To úplně nejvíc ze všeho nesnáším. (Příběh průvodce)“

„Budu se za vás modlit. Nevím pořád, kdo vlastně jste, ale je mi ctí, že jsem vás potkal. Jste dobrý člověk, ať přicházíte odkudkoli. Jestli se vám podaří je osvobodit, víte, kde budu čekat. Máte neuvěřitelnou odvahu. (Příběh průvodce)“

„Jak říkal Jakob: Přijde den, kdy se budete zodpovídat za své činy! Pak se dívejte, jestli uvidíte kolem sebe statečnost. Jestli ponesete hrdě následky svého řádění....JDI! (Příběh průvodce)“

„Nacisti zavírají vrata. Opět jej zamykají a pečetí. To všechno kvůli jediné židovské dívce. Nikdo nepronese ani slovo protestu. Nikdo se na nic neptá. Držím ruce za zády a stojím sebejistě a vzpřímeně…. (Příběh průvodce)“

„Nechť je tato kniha mementem pro všechny mladé muže, co bloudí ztraceni ulicemi a cítí, že život právě k nim nikdy nebyl a není fér. Pro chlapce pubertálního věku, kteří už našli odvahu utéct z domova či nápravného zařízení, a stávají se snadným cílem náborářů nabízejících členství v nových neo-nazi rodinách, které už nelze opustit. (Příběh průvodce)“

„Nemusíte se bát, já…nikomu nic neřeknu. Já sem nepatřím, stejně jako vy všichni sem nepatříte. Sbohem. A dávejte na sebe lepší pozor. (Příběh průvodce)“

„Pane podplukovníku, to přece nemůžete. To je proti všem předpisům. - Nechte nás o samotě. (Beru si Burgera stranou, ztiším hlas a šeptám mu: Vím o vašem mučení, Burgere, Vím o všem, co tady provádíte absolutně bez kontroly. Celá vaše existence je proti předpisům. Rozumíte mi? Jestli nechcete okamžitě na východní frontu do první linie, tak najdete okamžitě Rábbovou. A naložte ji do transportu s pracovní jednotkou do Německa. Hned. Rozuměl jste mi, Burgere? Odpovězte, že jste mi ksakru rozuměl! (Burger je v šoku, celý zrudl.) - Rozuměl jsem vám, pane podplukovníku. Raabová. Najděte mi Raabovou!!!! (Příběh průvodce)“

„Paule, řekněte mně, že vám můžu věřit, že to není past, že jste to, co říkáte. Nedává to totiž vůbec žádný smysl. Chlapi z vedení říkali, že jen chcete, abychom vám věřili, a pak vás dostanete všechny. Ale já Vám věřím. (Příběh průvodce)“

„Pravda bolí, řekl jednou někdo někde. Je to tak, realita může být úplně opačná. (Příběh průvodce)“

„Pravda zmizla z kníh už před mnohými rokmi, staré knihy vystriedali tie nové v pekných väzbách, s peknými slovami, pohodlnými pre súčasnosť, pre zopár tých, čo to tu radia. Chcú, aby vyzírali jako jediní hrdinovia starej doby… (Příběh průvodce)“

„Přemýšlím, kde to všechno začalo. Co ze mne udělalo někoho, komu je jedno, že chrání bestie. Takové, kteří chtějí být nějakým, kdo měl kdysi absolutní moc nad životem a smrtí nevinných lidí…(Příběh průvodce)“

„Při práci osobního strážce hodně cestujete a dostáváte nečekané noční telefonáty, pak okamžitě obléci a zmizet – klient je v nesnázích. Dva tři dny, někdy týden jste nezvěstný, když doprovázíte třeba do Bosny, na obchodní jednání například…Věřil jsem, že když budu tolerovat jejich práci, budou ony tolerovat i tu moji – toleranci za toleranci – nedává to smysl…? (Příběh průvodce)“

„V životě je jenom pár věcí, u kterých můžete prohlásit: ,,Nikdy nezapomenu, co jsem tenkrát řekl.“ Přiznám se, že takových momentů jsem doposud nasbíral jen pár, ale tenhle byl úplně první a emoci, kterou jsem tak intenzivně vnímal, jsem cítil poprvé a naposledy: ,,Strašně mu závidím, babi, strašně moc mu závidím.“ (Příběh průvodce)“

„Víte, že když vezmete andělovi jeho světlo, stane se z něho démon…? (Příběh průvodce)“

„Zatraceně. Měl jsem říci Jakobovi, ať mi s tím pomůže. Zajedu pro něho. Čeká mě v dílnách. Tak to je nesmysl. Otočím to teď, když už mě vidí? Poraď! Tady přece rozkazuji já. Mám tady pravomoc udělat cokoli. Tady ano. Tak pěkně zostra. --,,Heil Hitler, pane podplukovníku!“ – ,,Inspekce. Ty pojď se mnou a zaveď mě k sestře, co má službu…“ (Příběh průvodce)“

„Změnilo se hodně věcí, co nepracuji. Pocit bezpráví a zvláštní touha po násilí mě pomalu pohlcují celého… jsem většinu dne ticho, když nemusím, tak nemluvím. Nevzpomínám si, kdy naposledy jsem se zasmál…(Příběh průvodce)“