Jerzy Kosiński

polská, 1933 - 1991

Nahrávám...

Přidat citát

Citáty (12)

Člověk řekl, je hrdý tvor. Nosí v sobě svoji vlastní soukromou válku, ve které musí bojovat a sám si ji vyhrát nebo prohrát. Má v sobě zakódovanou svoji vlastní spravedlnost, kterou se musí umět sám, bez pomoci druhých, řídit. (Nabarvené ptáče)


Dokud se člověk na lidi nedívá, tak neexistují. Začnou existovat, až když na ně upnete svůj zrak. (Byl jsem při tom)


K čemu jinému byli rodiče, když ne k tomu, aby chránili svoje děti, které se ocitnou v nebezpečí?


Knihy ma náramne zaujali. Z potlačených stránok sa dalo zistiť všetko, čo bol človek schopný vnímať zmyslami. Okrem toho, podobne ako konzervované mäso, aj svet uchovaný v knižkách bol akýsi bohatší a zaujímavejší než každodenná realita. V skutočnom živote človek napríklad stretal hromadu ľudí, o ktorých vlastne nič nevedel, kým v knižkách bolo napísané, čo si ľudia myslia a na čo sa chystajú.


Navíc byl svět popsaný v knihách, podobně jako maso v konzervách, jaksi hutnější a bohatší, daleko kořeněnější než každodenní život.


Němci byli pro mě opravdovou záhadou. Jaká ztráta času a námahy. Copak stálo vůbec za to takovému nuznému krutému světu vládnout? (Nabarvené ptáče)


Otcova touha po anonymitě byla součástí jeho celoživotní snahy vytvořit si svůj vlastní filozofický systém, svůj vlastní svět, do kterého by neměl nikdo přístup. Já, který jsem byl jako chlapec ze společenství ostatních vylučován a pro kterého anonymita byla faktem každodeního života, jsem naopak cítil povinnost vytvořit svět fikce, do kterého by měli přístup všichni.


Příhoda si opět zapnul televizor. Přemítal, jestli se člověk změní, předtím než se objeví na obrazovce, nebo až potom. A změní se napořád, nebo jen na dobu vysílání? O kterou část sama sebe bude chudší, až pořad skončí? Nebudou nakonec po skončení pořadu Příhodové dva: jeden , který televizi sleduje, a druhý, který v ní vystupuje? (Byl jsem při tom, s. 37-38)


Pud sebezáchovy, touha přežít, je vrozená a nezdolná. Jestliže nebylo možné udolat chlapcovu touhu, je snad možné spoutat a udolat fantazii?


Televize zachycuje jen lidi, jak vypadají; oloupává z lidských těl jejich obraz tak dlouho, dokud se nedostane do očních důlků diváků, kde bez naděje na záchranu mizí. (Byl jsem při tom, s. 40)


V sovietskom svete bol človek hodnotený podľa úsudku ostatných, nie svojho vlastného.


Ze všech mnohotvárných věcí na celém světě - stromů, trávy, květin, telefonů, rádií i výtahů - jedině televize je schopna sama své vlastní podobě, jež není pevná ani tekutá, neustále nastavovat zrcadlo. (Byl jsem při tom, s. 39)