Jean Dutourd citáty

francouzská, 1920 - 2011

Citáty (158)

Politik se musí na veřejnosti projevovat jako optimista. Je to profesionální optimista. Ale nakonec svému předstíranému optimismu sám začne věřit. Optimismus mu přejde z řečí do duše.“


Politika člověka konzervuje.


Pomyšlení, že nejsme ničím člověku, jemuž jsme byli vším, je obzvláště bolestné. To už člověk netrpí pouhou žárlivostí, tady je zraňována sebeláska.“


Popisovat neznamená fotografovat; naopak, znamená to narušit perspektivu, patřičně zvětšit jistý detail. Znamená to vidět srdcem a srdce není černá komora. Na jednom pólu realismu je Meissonier a banalita, na druhém Albrecht Dürer a šílenství. Prosťáček, který jde cestou se zrcadlem v ruce, předpokládá, že věci zůstávají takové, jakými se jeví v zrcadle. Ale cožpak už tam nejsou převrácené?“


Poslušnost je lidem samozřejmá, už proto, že jim nabízí nekomplikovaný svět, ve kterém je všechno předem malinkaté, v němž nepotřebují představivost.“


Prostá fyzická záliba není dostatečný důvod k lásce. Rozkoš je zaměnitelná.


Sen, to je dým, kterému můžeme dát libovolný tvar, všelijak ho formovat, jsme všemocní. Ale skutečnost je vzpurná, nepoddajná, nedá se hníst. Potlučeme si o ni prsty.“


Skutečný optimismus nespočívá v přesvědčení, že všechno dobře dopadne, ale v názoru, že ne všechno půjde špatně.


Srdce se nikdy neprojeví okamžitě, skoro nikdy okamžitě nezměří, nakolik je zasaženo. Dojde k tomu až později, když se krásný nebo strašný okamžik stal minulostí, když se změnil v tu zbytečnou věc, jakou je vzpomínka.“


Tělesná láska proniká do duše vsakováním.


Touha vlastnit se u ženy projevuje žárlivostí. Žena, která nežárlí, je ženou, která svého muže nemiluje, nebo už nemiluje.“


Ukrutníci, kteří tyranizují slabé, je naučí své vlastní krutosti.“


Umělci jsou specialisté na jak a filozofové na proč.“


Umělci mají své tajemství, o kterém sami nic nevědí, cítí je jenom intuitivně.“


Umělec nikdy neukazuje život takový jaký je, protože by to bylo nesnesitelně nudné. Být pravdivý není tak těžké.


Umění není demokratické. V umění nemusí vždycky nutně vyhrát dobrý žák. Vyhraje vyvolený, ten, který se rodí s malou hudbou v sobě a umí vidět pravdu světa.“


Umění, to vlastně znamená dělat ze starého nové.“


Umřít je pohodlné, když člověku všechno selže.


Úspěch není jen dotek kouzelné hůlky, musí se za ním naopak dlouho utíkat a dohoní ho jen ten, kdo běží opravdu rychle.“


Ušlechtilá duše bude ušlechtilá i v nejhorších nesnázích. Nízká duše nezapře svou nízkost, i když ji bude doprovázet na každém kroku úspěch.“


Věk okolo třicítky je pro muže kritický. Tehdy se dělají největší hlouposti, nebo spíš je to věk, kdy hlouposti, které provedeme, začínají být nenapravitelné.


Věk okolo třicítky je pro muže kritický. Tehdy se dělají největší hlouposti, nebo spíš je to věk, kdy hlouposti, které provedeme, začínají být nenapravitelné.“


Velcí duchové nejsou zábavní.“


Velcí lidé jsou lidé, kteří v padesáti letech vykonávají to, o čem snili v osmnácti.“


Všechno, co člověk z milované bytosti nevidí, nahrazuje si poezií.“


Všichni politici jsou od počátku světa stejní, přestože se okolnosti mění a události se nikdy nevyvíjejí stejným způsobem.“


Výčitky svědomí nevyvolává poklesek, nýbrž trest.


Zklamání je nejpůsobivější prostředek, jak přivést lidi na správnou cestu.


Žena opravdu někdy zvířecky trpí láskou, totiž snáší svoje neštěstí, jako zvíře snáší bolest, nesnaží se uzdravit, umí se jenom chvět a lízat si ránu.“


Žena se vždycky ráda chlubí svým milencem, obzvlášť před přítelem, o kterém ví, že je do ní beznadějně zamilován.


Jean Dutourd - knihy

1966  91%Hrůzy lásky
1962  100%Vejce pro Maršála
2012  0%Psí hlava

Žánry autora

Literatura světová Romány

Štítky z knih

Dutourd je 1x v oblíbených.