Jean Dutourd citáty
francouzská, 1920 - 2011
Citáty (158)
„Člověk není jenom tím, čím je, ale taky tím, čím by chtěl být.““
„Člověk není nikdy tak šťastný, jako ve chvíli, kdy mu lidé zavdají důvod k tomu, aby je měl rád.““
„Člověk nepozorovaně, ale vždycky jednou za deset nebo za patnáct let "naráz zestárne", jako kdyby na něj příroda zapomněla a pak se zničehonic upamatovala a honem ho posadila na úroveň jeho skutečného stáří.““
„Člověk nikdy nedostane to, po čem touží, ve chvíli, kdy po tom touží.“
„Člověk nikdy nedostane to, po čem touží, ve chvíli, kdy po tom touží.““
„Člověk nikdy nesmí dát na zdání.“
„Člověk rozprostře svou duši jako pěkný ubrus na jídelním stole, zbývá jen, aby osud začal tabuli plnit vínem a pokrmy. Člověk je připraven pochutnat si co nejlépe.““
„Člověk se nikdy neobětuje v zoufalství, nýbrž v nadšení. Neočekává od svého obětování smutek a beznaděj, nýbrž naopak blaženost, která převýší všechno, co mu může poskytnout běžný život.““
„Člověk se proslaví vždycky jen tím, co je bezcenné, protože mezi lidmi vládne soustavné nedorozumění.““
„Člověk se vždycky ukáže v tom nejhorším světle zrovna lidem, které by chtěl ohromit.“
„Člověk si musí v lásce dělat vytrvale reklamu.“
„Člověk si opravdu uvědomí marnost a nicotnost věcí, až když je má.“
„Člověk, který se chystá někomu ublížit, mluvívá o něm dvojím způsobem: buď ho pomlouvá, aby si dodal odvahy, nebo ho zahrnuje květinami, aby ho odškodnil, a možná je to taky poslední pokus, aby se na chvilku ještě na své cestě zastavil.““
„Člověk, který sní, je jako člověk, který drží hladovku. Stravuje svou vlastní podstatu.“
„Člověk, který své city podřizuje rozumu, musí být nutně pyšný.““
„Člověk, který žije dvojí život, má tykadla. Ví, kam až může zajít, aby nevzbudil pozornost.““
„Dějiny lidstva jsou jedna řada ztracených příležitostí, které člověk propásl svou krátkozrakostí, tou věčnou vnitřní lehkovážností, která je jeho údělem.““
„Dělat literaturu je daleko těžší, a tedy zábavnější než dělat politiku.““
„Demokracie značně kazí mravy. Zvyká veřejnost na žvanění, totiž na chvástavost a pomluvy.““
„Dobro pokouší člověka stejně silně jako zlo.“
„Dobro pokouší člověka stejně silně jako zlo.““
„Dohoda s čertem, ať vědomá nebo tichá, je vždycky hloupý obchod.““
„Dřina dodává hrdosti tomu, kdo ji vykonává. Dáš-li tuhle hrdost jen v nejmenším najevo, jsi vyřízený. Svět miluje a oslavuje jen lenochy, které čas od času napadne něco hezkého, co hned za tepla naservírují. Proč? Protože pohled na lenocha uklidňuje, protože jeho ochablost a malátnost vyvolává v tom, kdo se na něj dívá, příjemný pocit nadřazenosti, a konečně, protože lenoch dotvrzuje stupidní tradici, klišé bezstarostnosti a bohémského génia, který kašle na své nadání, mrhá jím a je tak zamotaný do svých nectností, že nemá nakonec vůbec žádnou hrdost. Nemluvě o tom, že dobrým nápadům lenochovým porozumějí lidé daleko snáz než velkému, důkladnému dílu svědomitého pracovníka.““
„Duše poroučí událostem a hmota ulehne před duchem jako pes.“
„Hlupák je potrava bohatá na kalorie a vitamíny. Něco jako hovězí.““
„Jeden člověk nemůže sám nést všechno soužení světa, ani ne to, které sám vyvolá.““
„Jediné, co v lidském životě stojí za vypravování, to je mládí.“
„Každá bytost je uzavřena sama v sobě jako v zapečetěné láhvi. Naslouchá jenom svým vnitřním zvykům, které přehlušují všechny ostatní zvuky vnějšího světa.““
„Každá radost má své meze.“
„Každý člověk je romanopiscem svého života; hledá čas, až když je nenávratně ztracený; prožívá své radosti a své dny ve skutečnosti, až když jsou pryč.““
Jean Dutourd - knihy
| 1966 |
 Hrůzy lásky |
| 1962 | Vejce pro Maršála |
| 2012 |  Psí hlava |
Žánry autora
Štítky z knih
Dutourd je 1x v oblíbených.