Jaroslav Blažke citáty

česká, 1938

Citáty (1)

O etice díla Umělecké dílo samozřejmě není jakousi svéráznou učebnicí mravů. Umělec se má podřizovat pouze svébytným pravidlům estetiky. Okamžikem uveřejnění se však každé dílo stává dialogem mezi tvůrcem a čtenářem /divákem, posluchačem/. Umělecké dílo vstupuje do společenského kontextu a v něm působí - ke zlepšení, nebo ke zhoršení stavu světa. Toto rozlišit je úkolem kritiky. Umělec v pravém slova smyslu nese svou kůži na trh: tvoří, protože musí, nemůže vypovídat jinak než poctivě, i kdyby ho za to měli zabít, tvoří z bolestného přetlaku - a kdo má právo upírat mu svobodu zvolit si třeba i zlo? Naproti tomu kritik, pokud uhýbá před etickým hodnocením uměleckého díla, své poslání neplní. Ustrne-li na pouhém popisu textu či na porovnávání slovesných a tvarových složek, na nekonečném vyhledávání domnělých či skutečných souvislostí v intertextové sémiotické hře, a zatímco pitvá podružnosti, podstatu zanedbává, pak na uměleckém díle pouze parazituje. Mám za to, že opravdový kritik musí umět rozlišovat texty morálně jalové, třpytky zábavního průmyslu, díla vytvářející kulturu smrti na straně jedné a na druhé straně kulturu života, umění pronikající ke kořenům podstaty bytí. Kouzelné zrcadlo literatury usiluje právě o toto rozlišení. Úvod in Kouzelné zrcadlo literatury, od železné opony k moderně, Velryba, 2005 Kouzelné zrcadlo literatury - Od žel.opony k postmoderně