Bruno Ferrero citáty

italská, 1946

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Citáty (18)

„Aby se změnil svět, stačilo by, kdyby se někdo, třeba maličký, odvážil začít.“

„Děti vědí, jaký je Bůh, ale přicházejí na svět, který se činí, seč může, aby na to co možná nejdřív zapoměly.“

„Děti vědí, jaký je Bůh, ale přicházejí na svět, který se činí, seč může, aby na to co možná nejdřív zapomněly.“

„Jestliže se považuješ za nešiku a neschopného, pak se tak i chováš.“

„Jsou lidé, kteří ti hodí na hlavu vázu květin z pátého patra a pak řeknou: Tady ti daruji růže.“

„Každý náš den je jako drahocenný diamant. Jde o to, abychom si toho všimli a nepromarnili ho „lovem”.“

„Kdo žije s otevřenou náručí, obvykle neudělá kariéru, ale nalezne spoustu lidí, které může obejmout.“

„Když tě někdo „ štípe pod kůží“ tím, že ti ukazuje chyby a nedostatky, nerozčiluj se. Spíš mu poděkuj.“

„Někdy stačí jediný paprsek slunce. Jedno laskavé slovo. Pozdrav. Pohlazení. Úsměv. Stačí tak málo, aby lidé kolem nás byli šťastný.“

„Nemůžeme rozbít církev. Můžeme jen o ni rozbít sami sebe.“

„Nikoho neodsuzuj, dokud jsi nepoznal úhel jeho pohledu.“

„Opravdu existujeme jen tehdy, když nám někdo naslouchá. Největší dar, který můžeme někomu dát, je skutečně tomu druhému naslouchat.“

„Pane, učiň mě lampou. Já sám sice shořím, ale daruji světlo ostatním.“

„Pokud má člověk na nebi nějakou hvězdu svého života, neměl by ztrácet čas tím, že by si pálil křídla u nějaké lampičky.“

„Polovinu života trávíme hledáním toho, co bychom mohli dělat s časem, který jsme ušeřili.“

„Přátelé se nedívají vzájemně do očí. Dívají se společně jedním směrem.“

„Vzít na sebe riziko života je normální. Musíme počítat s tím, že jednou jsme holubem a podruhé zase sochou.“

„Zvyk zapráší, okorá, zhasí ty nejkrásnější a největší věci. Nakonec je děláme jen navenek.“