Zdeněk Sejček

česká, 1926

Populární knihy

Nové komentáře u autorových knih

Dolní Podoubraví - tam, kde teče Doubravka Dolní Podoubraví - tam, kde teče Doubravka

Oficiálně Doubrava, ale doma jsme jí vždycky říkali Doubravka. Rodí se z drobných pramenů v oblasti Ždárských vrchů u Radostína, nedaleko Velkého Dářka a po 88 kilometrech předává důstojně své vody Labi v Záboří nad Labem, nedaleko Kolína. Kdybych se tehdy s prutem pořádně rozmáchl, mohl jsem v řece chytat ryby přímo z kuchyně. V mém dětství (zlatá šedesátá a přelom do sedmdesátek) bylo s touto řekou spojeno téměř vše. Na jedné straně pomalu ustupující Železné hory a z druhé krásná zákoutí Doubravky, lemovaná hustým porostem olší. V zimě pravidelně zamrzala téměř celá a kromě hokeje se po ní dalo bruslit i několik kilometrů v celku. V létě docházelo na skoro každodenní chytání ryb, koupání v tůních, nebo jen bezcílné bloumání po březích. Ryby jsme převážně chytali do ruky. Pod většími kameny, v dlouhých vlnitých říčních trávách, nebo v černých kořenech stromů (dnes bych tam už ruku nestrčil). To byli v Doubravce ještě raci, říční škeble, mihule a drobné plevelné rybky : vranka obecná (místními zvaná "šulák") a mřenka mramorovaná ("židovice"). Hlavní ale byli pstruzi, bělice, jelci, lipani, občas okounek, nebo štika a za vhodných podmínek i úhoři. Po celodenním lítání venku, nebo na blízkém hřišti, jsme se v řece večer i myli, vodou zalévali zahrádky, popřípadě u ní pořádali táboráky s prvními, nesmělými kontakty s kuřivem, pitivem a tím druhým pohlavím (fakt jich víc nebylo ...). K přehradě Pařížov to Doubravka měla ještě nějakých 15 až 20 kilometrů a tak byla klidná, mírná, skromná. Zazlobila občas na jaře, při pravidelném tání, ale vždy nakoukla jen na dolní okraj naší zahrady. V tu chvíli z ní šel docela strach. K domu se ale neodvážila (ani při tisícileté vodě v roce 2002). Dnes je už jiná, ale pořád naše. Krásná, tichá, až nenápadná. Publikace je psána čtivě a svižně, se spoustou užitečných informací a místních pozoruhodností. Všem, kteří mají k tomuto kraji, či samotné řece nějaký vztah, vřele doporučuji.... celý text
jerisno


Veršovánky pro Aničku Veršovánky pro Aničku

Kniha vůbec neobsahuje pohádky a říkadla, jak říká současná anotace na webu. Jedná se o knížku básniček pro děti. Kniha je většího formátu a když ji otevřeme, najdeme na levé straně básničku, pravá je věnována celostrankové ilustraci. Básničky jsou o všem možném, co obklopuje dětský svět: o větru, podzimu, sněhulákovi, mamince, zahradě, spánku... Básničky jsou vhodné pro školkový věk. Verše jsou ale složitější, někdy opisné, metaforické. Je to ten typ básniček, který se pro složitost výrazu hůř učí,hůř pamatuje. Ale pro děti předškolního věku fajn - ideálně vytáhnout jednu básničku za čas příhodně k nějakému tématu. Souvislé čtení těchto veršů bude většinu dětí bavit několik básniček. Ilustrace připomínají dětskou kresbu a mně osobně se nijak zvlášť nelíbí. Na druhou stranu je dobré dítě seznamovat s různými formami výtvarného projevu, dítě si rozšiřuje obzory a názor na to, co se mu líbí nebo ne, dokáže bezesporu vyhodnotit dle svého vlastního úsudku samo.... celý text
mataaskorice