Vladimír Hoppe

česká, 1882 - 1931

Populární knihy

Nové komentáře u autorových knih

Přirozené a duchovní základy světa a života Přirozené a duchovní základy světa a života

Osobně jsem hluboce nespokojen s tím, co mi věda nabízí; pravda, v mládí mě okouzlovala a rád jsem si budoucnost představoval jako obklopen vědeckými vynálezy. A když jsem se té budoucnosti dožil, pociťuji spíše rozčarování. (Už v tom slově je určitý rozpor...) Hoppeho doba proto podle mého teprve přijde - až toto rozčarování a pubertální okouzlení vědou pocítí více lidí. Hoppe se prostě stává stále aktuálnějším. Věda nedokáže proniknout k podstatě skutečnosti: její pojmy, zákony a teorie jsou sice „prostředkem naší orientace vůči světu, nemohou však vyjádřit svět v celé jeho hloubce“ (je to „lahvička obsahující nepatrný zbytek Oceánu kvalit“). Zvláště bezradná je se svou objektivizující a kvantifikující tendencí, když má něco říci o člověku samém, o jeho duchovním životě, hodnotách, touhách, cílech. „Moderní civilizace, tím že dala rozhostit mechanistickému světovému názoru a technické vzdělanosti, přetrhla jakékoliv spojení s duchovním a mravním kosmem.“ Věda proto také nemůže rozhodovat o „celistvé a nepřevoditelné kvalitativní oblasti náboženských zážitků“ – např. Bůh pro člověka existuje v subjektivních mravních nebo náboženských zážitcích, jež „nesmíme anulovat objektivním měřítkem a hodnocením vědeckým“. "Vědecká filozofie“ je contradictio in adiecto: filozofii musí jít o směřování k absolutnu a o život sub specie aeternitatis.... celý text
Hobo