1. Domů
2. Autoři
3. Tove Ditlevsen
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 4
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze 1

Populární knihy

Nové komentáře u knih Tove Ditlevsen

Kodaňská trilogie: Dětství – Mládí – Závislost

„ČV 13/20. Vďaka výzve a hľadaniu niečoho pútavého a dánskeho som objavila pre mňa dovtedy neznámu autorku, ktorá ma najprv zaujala životným príbehom a potom odvahou ho spracovať. Je neuveriteľné, akým otvoreným spôsobom sa stavia voči vlastným démonom. Prečítala som to skoro na jeden záťah, klobúk dolu... Poznamenám si tu v rámci malej spomienky odkaz na rodinný vtip s tetou Agnes. PS: Je to drobnosť, ale opakuje sa to knižne dosť často (s. 156 tu napr.) - ak je partner nižší ako partnerka, je to skrátka hodnotené ako smiešne, on je klasifikovaný ako málo mužný, málo spoľahlivý, nejak divný, neschopný... Môj manžel je naj chlap vo vesmíre a je o 10 čísel nižší ako ja, nikdy sa necítil preto menejcenný, ani to neriešil, ani sa za to nehanbil. Len mi to udiera do očí v dnešnom svete glorifikácie 132 pohlaví, gendrov a identít, kedy Netflix do viktoriánskej šľachty zastúpi hercov Aziatov, Afroameričanov a pôvodných Američanov (lebo sa už nehodí černoch, indián, inuit), pritom zamakeupuje tetovanie (to mi príde naozaj humorný rozpor) a nenašla som JEDINÚ knihu, kde by bola partnerka objektívne vyššia od partnera a bolo to hodnotené ako prirodzené... Zvláštne, nie?“... celý text
— Hradčiatko

---

Kodaňská trilogie: Dětství – Mládí – Závislost

„"Kodaňská trilogie" Tove Ditlevsenové je literární zkušenost, která se nečte, ale prožívá. Tři autobiografické části – Dětství, Mládí a Závislost – tvoří souvislý tok života ženy, která si už od útlého věku uvědomovala, že psaní pro ni není volba, ale záchrana. Styl, kterým Ditlevsenová píše, je úsporný, neokázalý, bez příkras – a právě proto proniká až pod kůži. V Dětství sledujeme dospívání v dělnické čtvrti Kodaně, kde místo lásky vládne chlad, ticho a nepochopení. Matka je přísná a citově nedostupná, otec se uzavírá do knih. Malá Tove se cítí být vetřelcem ve vlastní rodině i společnosti, ale nachází v sobě silný vnitřní svět, kam může utéct – svět poezie. „Dětství je dlouhé a úzké jako rakev a nemůžete z něj sami ven,“ píše – a přesně vystihuje neviditelnou, ale všudypřítomnou past. Mládí přináší první kroky do dospělosti – práce, samostatnost, lásky i zklamání. V Tove se snoubí nejistota s neuvěřitelnou odhodlaností – ví, že je básnířka, i když jí to nikdo neřekl. Stále však balancuje mezi přizpůsobením se očekáváním a potřebou být sama sebou. Její pohled na svět je tichý, ale nelítostný. Nestaví se do role oběti, neprosí o soucit – jen konstatuje. Závislost je vrcholem i propadem zároveň. Už je slavná, publikovaná, uznávaná – ale uvnitř prázdná, ztracená, závislá. Demerol, methadon, toxické vztahy, nevydařená manželství a mateřství, ve kterém je vzdálená nejen svým dětem, ale i sama sobě. Přesto její styl zůstává věcný, až chladný. Tím působí ještě silněji – bolest není popisována, ona prostě je. „Ve tmavých, zašlých chodbách mé mysli je matný otisk, jako dětské stopy v mokrém písku,“ píše – a ten obraz zůstane ve vás dlouho. Ditlevsenová neskládá svůj život do dramatického oblouku. Nesnaží se ho vysvětlit ani ospravedlnit. Neslibuje naději, ale nabízí pravdu – syrovou, nepřikrášlenou, lidskou. Tím se řadí mezi nejvýraznější ženské hlasy 20. století. Dětství – Mládí – Závislost není jen literární dílo. Je to tichý výkřik, který nelze přeslechnout. Kniha, která vám možná změní pohled nejen na literaturu, ale i na samu zkušenost bytí. Děkuji nakladatelství Host za možnost seznámit se s touto knihou a poskytnutí výtisku k recenzi.“... celý text
— actavis

---

Tváře

„49/2025 TVÁŘE TOVE DITLEVSEN Nakl. HOST Rok vydání 2024 Celkem 152 stran Spisovatelka Lise má manžela, tři děti, hlasy a tváře. Proč hlasy a tváře? Lise je nemocná. Ve své hlavě slyší hlasy různých lidí ze svého okolí, které ji nabádají mnohdy k ošklivým věcem, straší ji např. tím, že ji někdo usiluje o život a chce ji otrávit, ať raději nepije a nejí, aby se mu to nepovedlo. Mimo hlasů ve své hlavě vidí kolem sebe měnící se tváře, které jí nedávají smysl... Manžel ji soustavně podvádí, zemřela manželova milenka, manžel se dal dohromady s jejich chůvou a další a další šílenosti... Myslela jsem, že spolu s Lise zešílím taky. Na pouhých cca 150 stránkách sledujete rozklad Lise, který je tak sugestivně popsaný, že ho nebudete moci dostat z hlavy. A pokud si přečtete životopis paní autorky, tak pochopíte, proč je to tak věrohodně napsáno. Holdovala alkoholu a drogám, trpěla velice vážnými psychickými potížemi, které nakonec vyústily v sebevraždu. Doufám, že si konečně jednou přečtu její asi nejznámější dílo – Kodaňskou trilogii. Náhled do hlavy psychicky nemocného člověka, člověka trpícího bludy a slyšícího hlasy, věru není nic příjemného. Strašné, místy až děsivé to bylo. Občas jsem už sama měla pocit, že se z toho zblázním, pořád jsem se musela hlídat, abych spolu s naší hrdinkou nepodlehla těm jejím představám, abych aspoň já dokázala odlišit realitu od bludů. Bylo to hodně syrové a náročné čtení. S knihou mi vůbec nebylo dobře, Zároveň jsem ji však nemohla odložit, místy jsem si už sama připadala divně. Díky tomu, že jsem se s autorkou seznámila až díky TVÁŘÍM, přijde mi tak nějak zvláštním způsobem bližší...a na KODAŇSKOU TRILOGII se teď těším ještě více, protože i ta, pokud jsem pochopila správně, bude mít do jisté míry autobiografické prvky. Každopádně, pokud jste to nepochopili, tak za mě velké doporučení tentokráte. Zároveň však i velké upozornění na to, že kniha ve vás může vzbudit hodně nepříjemné pocity. (BŘEZEN 2025)“... celý text
— Knižní střípky

---

---

Tváře

„Kniha "Tváře" je fascinující introspektivní román, který kombinuje literární kvalitu s hlubokou psychologickou analýzou. Román sleduje život Lise Mundusové, spisovatelky a matky tří dětí, která se potýká s psychickými problémy a pocitem odcizení. Děj je zasazen do typického stylu, který se vyznačuje introspektivním jazykem a hlubokým ponorem do mysli protagonistky. Autorka však nepoužívá psychické obtíže pouze jako námět, ale jako prostředek k zobrazení hloubky lidského utrpení a hledání smyslu života. Struktura knihy není lineární, což odráží chaotickou povahu myšlenek. Tento narativní přístup podtrhuje nejistotu reality, kterou Lise prožívá, a nutí čtenáře, aby sám zpochybnil, co je skutečné. "Tváře" je výrazně psychologický román, který se zaměřuje na duševní zdraví a jeho dopad na člověka i jeho okolí. Lise prochází stavy hluboké deprese, halucinacemi a nedůvěrou vůči vlastní realitě. Autorka nenápadně reflektuje i téma stigmatizace duševních onemocnění, která bylo v 60. letech stále tabuizováno. Jazyk románu je jednoduchý, přesto nabitý významy a emocemi. Autorka výborně využívá metafory a symboliku, aby zachytila komplexnost vnímání světa. "Tváře" v názvu knihy slouží jako mnohoznačný motiv, který lze interpretovat jako symbol identity, masky, kterou si lidé nasazují. Kniha "Tváře" zůstává relevantní i v současnosti. Zde otvírá témata, která jsou důležitá i dnes – duševní zdraví, role Ženy ve společnosti, izolace a smysl lidské existence. Tato recenze vznikla díky laskavému poskytnutí recenzního výtisku nakladatelstvím Host, za což jim děkuji.“... celý text
— actavis

---

Tváře

„Tove Ditlevsen mě zaujala Kodaňskou trilogií,na Tváře jsem narazila následně u paní knihovnice s dalšími informacemi Ulicu detstva jsem našla v antikvariátu,tak se těším..Je i pěkný dánsko-švédský film,kde je citována báseň z její poezie Blikající světla,dle ní se film jmenuje.“... celý text
— Marcii