Petr Eybl
česká, 2002
Nová kniha
V zajetí emocí - Petr Eybl
Sbírka krátkých básní s emotivním nádechem, která vám ukáže, jak silnou moc mají lidská slova. Sbírka básní s emotivním nádechem, která vám rozšíří nejen vědom... detail knihy
Nové komentáře u autorových knih
V zajetí emocí
„Za mě velmi povedená basnická sbírka.. ... myslím, že o tomto autorovi ještě "uslyšíme" , a pár kvalitních knih ještě přečteme“
— Dasule
V zajetí emocí
„Někdo nemá vůbec nic,
zatímco ty máš všude kolem sebe
spousta citu, péči, modré nebe...
a chceš pořád víc...
Moc povedená básnická sbírka. Určitě se k ní časem vrátím.
Někdy musíš projít temnotou,
abys našel světlo.
A setkat se s hrůzou mrazivou,
abys poznal teplo.“... celý text
— Iva095
V zajetí emocí
„Po velmi dlouhé době jsem narazila v knihkupectví na nějakou nově vydanou básnickou sbírku, která dosahuje takto vysoké úrovně. Tato kniha mě naprosto uchvátila a pročítám si ji už asi počtvrté. Některé básně jsou trochu složité na pochopení, nicméně to neberu jako něco špatného, naopak člověka nutí přemýšlet do hloubky. Kniha je dotáhnutá do posledního detailu a je poznat, že si pan autor dal záležet. Od předmluvy až k názvům básní, vše má svůj význam. Právě některé názvy básní mě opravdu zaujaly, protože jejich úloha je velmi důležitá a společně s předmluvou a každou větou a básní tvoří ucelený celek, který je vyladěn do dokonalosti. Autorovi gratuluji a doufám, že se jeho sbírka dostane k většímu počtu lidí. Bezpochyby si to zaslouží.“... celý text
— nelasmejkalova
V zajetí emocí
„Knížka je prvotinou mladého autora, což samo o sobě budí zvědavost a sympatie. Tím spíš, že se v předmluvě hovoří o silné moci lidských slov a činů, o tom, jak kritickou ránu dokážou zasadit a naopak, jak hluboké rány mohou vyléčit. Jsme pozváni do světa, kde nás negativní pocity vedou k touze po něčem lepším – po lásce, empatii, spravedlnosti A k vědomí, že je třeba si všeho dobrého vážit a chránit to. Taková slova by mohla vyznít jako něco odposlouchaného, co se nabízí a je to jen tak bezmyšlenkovitě využito, ale když se začtete, vnímáte autorovu poctivost a dobrou vůli a věříte mu. Zároveň máte jeho důvěru, že svým zájmem a účastí rozšíříte okruh spřízněných duší.
Když už nemáš kam jít,
nastal čas se zastavit,
rozhlédnout se kolem sebe,
vdechnout kus modrého nebe
a jen být
(str. 51)
Tolik krajin jste zničili.
Tolik lidí jste zlomili.
A chcete, abych se klaněl?
Před čím jako?
Že máte zlato?
(str. 55)
Bezhlavé násilí není zábleskem síly
Špatně jste život pochopili.
Je jen zábleskem zvrácené mysli,
shnilého srdce, prokleté víry,
umírající na dně rumu
Je to zkrat rozumu.
Kde je bezhlavé násilí,
tam často ani žádný není.
(str. 57)
Přitáhli jsme za vlasy
důležitost lidské rasy.
A přece jsme asi
předmětem spásy.
(str. 98)
Věčné zamoření k zániku se řítící,
nebo lék na pohromu?
Hymna ze smutných tónů,
nebo dunivé tóny čistotou zářící?
Je to jen na nás
Jenom na nás
(str. 99)“... celý text
— hrdlickova_61
