1. Domů
2. Autoři
3. Ondřej Trhoň
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 4
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze 1

Nová kniha Ondřeje Trhoně

Enter the Room

Publikace Enter the Room vychází u příležitosti stejnojmenné výstavy, kterou Galerie hlavního města Prahy pořádá v prostorách Domu U Kamenného zvonu (28. 3. – 1... detail knihy

Populární knihy

Nové komentáře u knih Ondřeje Trhoně

Ještě jeden level

„Souhrn několika úvah věnujících se současnému provázání počítačových her a některému ze (společenských) témat - kapitalismu, armádní propagandě, komercializaci umělecké tvorby, queer komunitě, předsedkům, ... Některé myšlenky mě vcelku zaujaly, jindy mě vyloženě štvalo nutkání autora podsouvat čtenáři svůj názor jako ten jediný správný. K zmíněné queer komunitě má autor evidentně velmi pozitivní vztah, ale ani tehdy by podle mého nemusel citované názoru uvádět slovy "podle nebinárního X. Y. se jedná...". A děje se to velmi často. Proč nestačí "podle X. Y. jde o"? Jak jsem zmínil, některé kapitoly však stojí za přečtení, minimálně ty věnující se Pokemon GO nebo LOL, celkově kniha ale nepřináší pro herního vývojáře ani hráče žádnou novou informaci.“... celý text
— ondra.mazurek

---

Ještě jeden level

„Autor prezentuje řádku esejí. Čtivě rozebírá slavné i veskrze drobné, indie tituly. Předkládá nové perspektivy, dodává hloubku daným titulům. Uvozuje postupy herních tvůrců, podkládá je myšlenkami vlastními i ostatních teoretiků, herních tvůrců nebo filozofů. Ale i přes nesporné kvality se nemohu přenést přes všudypřítomné levicové směřování textů. V každé kapitole se několikrát dozvíme o zhoubném kapitalismu, jeho zvůli a jedinou honbou za ziskem. O CIA, které bojovalo v Jižní Americe proti domnělým nepřátelům. Jsou protěžování levicoví teoretici a intelektuálové. Rozhodně se nemusíme v souvislosti s hrami vyhýbat politice, je všudypřítomná. Ale Ještě jeden level je zkrátka ostře, jednostranně směřován doleva. Přitom to není o tom, jestli na křižovatce zásadně zahýbáte vlevo, vpravo nebo jedete rovně. Ale jako vždy o lidech. Ideologie jsou jen prázdné schránky, které jsou bohužel plněny, otřásány a rozdupány samotnými lidmi. Jejich touhou po moci, majetku nebo prosazení vlastního názoru. Systém s tím má pramálo co dělat. Ale zkrátka bylo toho levičáctví až moc, budu si muset zahrát Svoboda 1945: Liberation, abych se zase trošku srovnal. Nebo si pro změnu přečíst o zločinech komunismu. Protože po dočtení knížky by měl jeden dojem, že máslo na hlavě má jen kapitalismus.“... celý text
— Stanley

---

Ještě jeden level

„Za mne kniha, která navádí hráče k poučenějšímu a hlubšímu hernímu zážitku. Ondřej Trhoň zde dokazuje, že hraní her nemusí být zdaleka jen povrchní záležitostí, jemuž se dnes oddávají doslova masy lidí a to jen pro zážitek ze samotného hraní. Formou krátkých esejů, postupně, hru za hrou, dokáže v rozličných herních titulech najít přesah, do různou měrou palčivých společenských témat. Queer problematika, škodlivost mikrotransakcí, postupná gamifikace společnosti, armádní nábor či kritika kapitalismu, jen jako příklad některých z nich. A poučený nemusí být nutně jen hráč, ale klidně i čtenář jako já, co gamepad za knihu vyměnil již před mnoha lety. Čehož teď lituji méně, protože díky podobným knihám jako je Ještě jeden level, zůstávám alespoň zprostředkovaně s děním v herním světě stále v kontaktu.“... celý text
— Adam84

---

---

Ještě jeden level

„Velice mě tato kniha od Ondřeje Trhoně zaujala. Nenapadlo mě, jako (v dnešní době už jen příležitostného) hráče, že mohu na videohry takto pohlížet, takto je vnímat. Zpracování a poselství většiny témat ve mně cosi zanechalo. Ještě jeden level je ale velmi povedená kritika (jestli to mohu kritikou nazvat) herního průmyslu. Velice by mě zajímal názor po přečtení někým, kdo videohry nehraje: jak by se chytal daných témat, jak by vše analyzoval, jak by na něho témata zapůsobila. A hlavní otázka: přečetl by si to ne-hráč? Sáhl by po této knize? Já pevně věřím, že se někdo takový najde. Zároveň doufám, že Trhoň vydá i další publikace podobného rázu. Zajímal by mě autorův pohled i na další herní témata a jak by s nimi dokázal naložit, co by v nich objevil, kupříkladu herní světy od Bethesdy (Fallout, The Elder Scrolls aj.) nebo virtuální realita.“... celý text
— Zdan

---

Ještě jeden level

„Člověk si dost možná neuvědomí, jak vzácnou knihou "Ještě jeden level" je, pokud si nezkusí projít kategorie knih, do kterých ji obchodní řetězce řadí. "Neoficiální průvodce Minecraftem", "Jak na Word 2008", "Nejlepší Fortnite triky" a pak kritická analýza širokého záběru her, které autor staví na stejnou úroveň jako kvalitní literaturu. Opravdu se nebojím říct, že mě kniha "chytla a nepustila". Na druhou stranu bych asi měl přiznat, že jsem poměrně zapáleným fanouškem videoesejí Jacoba Gellera, na kterého autor tu a tam odkazuje, a čtenářem Společnosti spektáklu. Jinými slovy téměr ideální cílová skupina. Pokud vám ale Geller ani Guy Debord nic neříkají, nebojte se, všechno je velmi dobře vysvětleno. Vlastně celý soubor esejí je psán velmi srozumitelně a přístupně, ať už máte na Steamu 2 000 odehraných hodin, nebo jste si teprve včera koupili Nintendo Switch. Dokonce má kniha vzadu i malý soubor vysvětlivek, takže se nebojte, že byste museli nějak zvlášť často sahat po vyhledávači. Kniha sama sebe popisuje jako průvodce, ale já bych rád zůstal u slova kritika, protože ta obsahu odpovídá dle mého mnohem lépe. Kritikou zde ale není myšlený "náš" klasický rozbor hratelnosti nebo grafiky, ale spíš analýza myšlenek autorů, potažmo nekalých záměrů korporací, které médium her až do děsivé míry zneužívají. Dočkáte se rozboru mikrotransakcí a jejich vlivu na lidskou psychiku, dočtete se o propojení vojenského průmyslu s tím zábavním a rozhodně spoustu času strávíte čtením o tom, jak autoři her vkládají velkou část své duše a své identity do her. Zkrátka věci, které je s myší v ruce velmi snadné přehlédnout. Ani nevím, jestli má nějaký zvláštní smysl to zmiňovat, ale vzhledem k "Vávrovosti" zdejšího herního průmyslu mám nutkání dopředu napsat, že identity, které jsou velkým tématem knihy, jsou často queer identity, což je samo o sobě téma, nad kterým by někteří potencionální čtenáři dost možná mohli otočit oči v sloup a knihu zavřít. Nedělejte to. "Ještě jeden level" stojí za dočtení, i když vám třeba některá témata knihy přijdou trochu neobvyklá. Vědět, jak se dívat na hry s trochou kritiky je něco, co se zkrátka nejde naučit, pokud nejste aspoň na chvilku ochotní vystoupit z pohodlného vztahu produktu a konzumenta. Rozhodně to ale stojí za to. Jestli bych měl knize něco vytknout, tak je to možná lehká nevyrovnanost témat. Jak jsem v předchozím odstavci zmínil, queer tématika je poměrně zásadní součástí celé kritické analýzy a už podle toho, kolik místa v knize zabírá, lze poznat, že jde o téma, na kterém autorovi opravdu záleží a které mu je blízké. Také bych dal body navíc za sázku na krásnou konstruktivistickou obálku.“... celý text
— Pohraničník