Populární knihy
/ všech 6 knih
Nové komentáře u knih Karla Absolona
„Karel Absolon nebyl jen vědec, ale i velký popularizátor. Vedle spousty odborných studií vydal několik turistických průvodců po Moravském krasu. I když na první pohled by se mohlo zdát, že jde spíš o soupisy jeho speleologických prací a turistická část je jen doplňkem – ale takhle tehdy psali skoro všichni krasoví badatelé. Tahle knížka je vlastně zestručněnou verzí jeho asi nejlepší publikace – Kras moravský a jeho podzemní svět z roku 1911.
Absolon se tu soustředí výhradně na severní část Moravského krasu, ze střední zmiňuje jen Rudické propadání. A už tehdy vyslovuje myšlenku, že všechny jeskyně této oblasti vlastně tvoří jeden obrovský podzemní systém.
Při čtení mě nejvíc bavily drobné detaily, které dnes působí skoro jako okénko do doby před více než sto lety:
- Dozvíme se třeba, jak vypadala expozice „Kniesova muzea“ u Sloupu.
- V Eliščině jeskyni se prý na stalaktity hrávalo dřevěnými paličkami, aby turisté slyšeli, jak krápníky znějí.
- A už tehdy si mohli za příplatek 4–5 korun prohlédnout spodní patra Sloupských jeskyní.
- Absolon dokonce uvádí, že sám maloval turistické značky – červenomodrou trasou vyznačil cestu od hotelu Broušek do Holštejna.
- Název „Vintoky“ měl vzniknout zkomolením původního názvu „Vírtoky“.
- Zajímavá je i zmínka o tom, že už v roce 1906 v Kateřinské jeskyni spolu s Králem a Klusákem pozoroval silný průvan vycházející z místa, kde byl o čtyři roky později objeven vstup do Nové Kateřinské jeskyně.
- Velmi cenný je obrázek profilu suché části Punkevních jeskyní, které tehdy končily v Zadním dómu. Absolon si na něm dokonce načrtl svou představu ucpaného pokračování až do Macochy.
- A dokonce tu je kapitola věnovaná houbám v podzemí – což je docela rarita.
Úplně nejvíc na mě ale zapůsobil tón, jakým Absolon o všem píše. Je překvapivě skromný a nekonfliktní vůči svým kolegům. A když říká, že se cítí být „hrobařem tajemství Macochy“, které skončí jejím zpřístupněním přes Punkevní jeskyně, zní to vlastně dojemně: „Ale velí tak pokrok.““... celý text
— David81
„Po prvním zpřístupnění Kateřinské a Punkevních jeskyní pro veřejnost v roce 1910 pověřila správa jeskyní Karla Absolona, aby sepsal průvodce pro turisty. V průběhu let, kdy došlo především v Punkevních jeskyních k mnoha objevům, vycházela další vydání pod různými názvy, která Absolon postupně doplňoval o nové informace a nálezy.
Toto šesté vydání z roku 1932 obsahuje (oproti staršímu vydání z roku 1920, které jsem nedávno četl) několik zajímavých doplňků. Kromě informací o Kateřinské a Punkevních jeskyní s Macochou je zde i část věnovaná Sloupsko-šošůvským jeskyním, jeskyni Kůlna, Balcarce a Císařské jeskyni se základním popisem.
Punkevní jeskyně měly v době sepsání této knížky dva samostatné okruhy – základní okruh suchou cestou na dno Macochy a zpět Tunelovou chodbou, a pak druhou, vodní trasu s dopravou lodičkami (jedna pro dvanáct osob) od vývěru Punkvy do Masarykova dómu a zpět. (Vodní cesta tehdy ještě nebyla propojena s Macochou.) Masarykův dóm Absolon skromně označuje jako nejkrásnější jeskyně na světě. Hezká je i zmínka o tom, jak tento dóm navštívil jeho jmenovec T. G. Masaryk.
Velmi zajímavá je pochopitelně část týkající se „vybourávání“ mokré cesty k Macoše ve dvacátých letech. V poválečné době, kdy technika pro tyto účely byla nedostatkovým zbožím, pomohla známost s ministrem obrany Václavem Klofáčem, který Absolonovi přidělil vojenský oddíl i s vrtací technikou. Tím začala kontroverzní destrukce punkevní vodní cesty, o které by dnes nemohla být řeč. Vrtat se dokonce začalo i ve stěně u spodního jezírka, než se ukázalo, že kvůli značné hloubce to nemá smysl. Zajímavá je i část věnovaná stavbě odvodňovacího tunelu.
Ostatní informace jsou víceméně stejné jako v předchozích vydáních (včetně zmínky o jeskynních macarátech…)“... celý text
— David81
„Jde o soupis historie výzkumných prací v Kateřinské a Punkevních jeskyní včetně Macochy, spolu s jejich detailnějším popisem, který byl určený hlavně pro turisty. Nicméně je tu několik zvláštností.
Co zaujme na první pohled, je množství dobových reklam – na samostatných dvaadvaceti (!) stranách. Reklama byla běžnou součástí turistických knížek té doby, ale v takovém rozsahu rozhodně ne. I tak je listování starými poutači na krém na boty nebo bílé vápno docela guilty pleasure.
Po několika obecnějších informacích, jak se k jeskyním dostat po turistických cestách, následuje druhá část, která shrnuje historii výzkumu Macochy a vývěru Punkvy. Popis objevu Punkevních jeskyní je stručnou verzí pozdějšího obsáhlejšího textu Absolonovy nejznámější posmrtně vydané publikace Moravský kras 1 (1970). Co zde (a ani později) Absolon neuvádí, je tajná akce Antonína Bočka a jeho dvou kolegů, kteří 5. července 1910 překonali bahnitý sifon v Předním dómu a objevili další části jeskyně – Reichenbachův dóm, Krystalovou chodbu a Zadní dóm.
Poměrně podrobně jsou popsány následné práce až po propojení jeskyně s Macochou tzv. suchou cestou v roce 1914. Vodní trasa byla v době sepsání průvodce teprve zpřístupňována, nicméně návštěvníci se podle tohoto popisu mohli tehdy vydat od Trámových jeskyní až ke spodnímu jezírku. Z Macochy se pak vraceli zpět Tunelovou chodbou. Jedno zdejší jezírko podle tohoto textu údajně obýval tajemný Macarát jeskynní (viz str. 37), což byla podle legendy Absolonova zásluha, když se v něm tyto slepé obojživelníky pokusil uměle vysadit poté, co si je přivezl z jedné balkánské expedice. Zaujal mě ještě drobný rozpor ohledně železného žebře instalovaného do Macochy pro snazší přístup dělníků – zde je uváděna jeho hmotnost 4000 kg. V pozdější literatuře je uváděno 2700 kg.
Třetí část se věnuje hydrologii a popisuje velké povodně v roce 1917, kdy i kolem Kateřinské jeskyně vytryskly ze země mohutné prameny. Jeskyni Kateřinské je věnována celá následující čtvrtá část. Kromě jejího popisu je tu zaznamenán objev „Nové Kateřinské jeskyně“ (Dóm chaosu) v roce 1909 samotným Absolonem. Kolem této historie visí závoj kontroverze kvůli tomu, že si Absolon pravděpodobně přivlastnil při objevu zásluhy jiných, což mimo jiné postupně vedlo ke sporům se svými kolegy a následnému rozpuštění svého týmu v rámci Sekce pro výzkum Krasu moravského.
Zajímavá je Absolonova vize o propojení Kateřinské a Punkevních jeskyní, podobná vize se znovu vynořila koncem osmdesátých let a dokonce proběhlo i několik vědeckých výzkumů k její realizaci. Knížka obsahuje velké množství fotografií a plánků obou jeskyní (Punkevní ještě před dokončením tzv. mokré cesty).“... celý text
— David81
„Dobrý den,
mám zájem o dva díly Moravský kras od Karla Absolona.
Dáte mi prosím vědět,jak knihy koupit.
Děkuji S pozdravem Roman Štěpánek
tel 777856296“
— roman0690
Knihy Karla Absolona
Štítky z knih
životní prostředí ochrana životního prostředí jeskyně Moravský kras jeskyňářství, speleologie propasti Macocha Punkva
Absolon je 3x v oblíbených.