Jiří Frýba

česká, 1956

Populární knihy

/ všech 5 knih

Nové komentáře u autorových knih

Tatra 813: historie, takticko-technická data, modifikace Tatra 813: historie, takticko-technická data, modifikace

Vůbec takovým knížkám nerozumím, ale když už s nimi čas od času musím pracovat, tak si je také přečtu. První mou zkušeností byly Vozíky PAv a musím říci, že ty mě zaujaly mnohem více. Zřejmě tím, že tam byly i nějaké ty informace-zajímavosti navíc, a to včetně třeba fotografií návodů na použití nebo reklam. To Tatra 813 si jde cíleně za technickými údaji a tabulkami s výsledky textů. Pro zájemce určitě moc dobrá knížka, ne že ne, ale za mě: viděla jsem i lepší.... celý text
ladyfromskye


Tatra 813: historie, takticko-technická data, modifikace Tatra 813: historie, takticko-technická data, modifikace

Kniha mapuje historii vzniku Tatry 813. V úvodní kapitole seznámí autor čtenáře s poválečnou situací v armádě, která měla velmi nejednotnou, válkou povětšinou poznamenanou techniku, a tudíž naléhavou potřebu (mimo jiné) tahače těžkých přívěsů a podvalníků pro potřeby dělostřelectva, ale nejen jeho. Ze zadání, která příslušné kruhy provedly, vyšlo to, že vývoje a výroby se - celkem logicky - ujala Tatra Kopřivnice, která vytvořila ve své době jeden z nejlepších těžkých terénních nákladních vozů světa. Z textu ovšem tak trochu včujuje i jakýsi chaos, daný tehdejší dobou a centrálním plánováním. Něco se zadalo do vývoje, vzápětí zrušilo, atd... Vývoj vozu je náplň další kapitoly, mapující vývoj a zkoušky nejprve funkčního vzorku a poté postupně 4 prototypů osmikolového tahače. Nutno uvést, že průběh zkoušek je v knize popsán celkem podrobně a zkoušky byly opravdu pečlivé. Následuje kapitola popisující všechny agregáty základní verze vozu (4-nápravový tahač s velkou kabinou a valníkovou nástavbou), a také z něj odvozené varianty - raketomet, pontonový vůz, několik verzí pro přepravu mobilních mostních konstrukcí, vozovkový automobil...) Jelikož o Tatru 813 měla zájem nejen armáda, ale v jisté míře i civilní sektor, následuje kapitola, věnující se popisu civilních verzí vozu. Jednalo se o dvou a třínápravový tahač, samostatný podvozek, autojeřáb, sklápěčkový automobil a tahač návěsů. Poslední částí jsou přílohy, popisující motor, buldozerovou radlici a hydraulický zemní vrták. Jako obvykle u těchto knih závěr tvoří barevné fotopřílohy. Zajímavá kniha, která si ty čtyři * zaslouží.... celý text
mira.l


Obrněný transportér OT- 810 Obrněný transportér OT- 810

Další z řady publikací edice Retro, která se mi dostala do ruky, je věnována trochu netradičně obrněnému polopásovému transportéru OT-810. Úvod knihy je věnován nastínění situace po skončení II. světové války, kdy naše armáda disponovala poměrně rozmanitým vozovým parkem podobných vozidel, které ovšem takřka výhradně pocházely z kategorie "válečná kořist". Tomu odpovídala jak druhová pestrost, tak ve většině případů i technický stav vozidel. Převážnou většinu vozidel tvořily polopásové transportéry HkL 6p, původně zařazené do výzbroje německé armády pod označením Sd.Kfz250, resp. 251, výrobek továrny Hanomag, v několika různých verzích. Po válce byla tato technika soustředěna na několika místech a z části renovována. Bylo však patrné, že tudy cesta z mnoha důvodů nepovede, a tak byl armádou zadán požadavek na vývoj nového vozidla na základě původního typu HkL 6p. V další, rozsáhlé a pro knihu asi stěžejní kapitole, je popsán vývoj tohoto vozidla i s mnoha peripetiemi, které jej provázely, od upraveného původního německého vzoru, přes prototyp HAKO až po finální výrobek, transportér OT-810. Dále je poměrně podrobně popsána takticko - technická charakteristika OT-810, jinak řečeno názornými kresbami a fotografiemi se čtenář podívá do útrob tohoto velmi zajímavého vozidla. Zmíněno je i několik dalších verzí OT-810, vůz s radiovými stanicemi, nosič kanónu, vůz pro přepravu osvětlovacích raket a zdravotní vůz pro přepravu raněných. Závěrem, tak jako je v edici Retro zvykem, přichází na řadu pár barevných snímků dochovaných vozidel, povětšinou z muzejních expozic. Pochvalu jistě zaslouží poměrně bohatá a v rámci možností i kvalitní fotodokumentace v celé knize, vzhledem k počtu vyrobených kusů a jejich účelu to jistě nebylo běžně fotografované vozidlo. Celá kniha obahuje množství technických údajů, čísel a zkratek, ve kterých se běžný čtenář ne vždy orientuje, zkratky jsou však vysvětleny v závěru knihy, to vše vypovídá o velkých odborných znalostech autora, který ví, o čem píše. Při čtení se nelze ubránit dojmu toho, jak nesystematická rozhodnutí se tehdy dělala, vpodstatě nebyl splněný jediný termín, který byl zadán pro splnění jednotlivých úkolů ať už při vývoji nebo následně při výrobě. Podivné mi přišlo i to, že třeba speciální verze transportéru byly vlastně vyvíjeny (či spíše po jednotlivých kusech přestavovány z už existujících vozidel) poté, co byla ukončena sériová výroba OT-810. A mnohdy byl vznesen požadavek na výrobu řádově desítek až stovek kusů jednotlivých provedení, který byl od počátku nereálný. Ale tak se prostě v naší lidově demokratické armádě fungovalo, ač to autor vyloženě v textu nepíše, vyplývá to z něj poměrně jasně.... celý text
mira.l



TATRA 805 TATRA 805

Musím přiznat, že tahle knížka mi moc "nechutnala". Celé je to napsané tak nějak chaoticky, několik přehozených popisků k obrázkům, spousta čísel, zkratek, jejichž seznam sice na konci knihy je, ale to neustálé hledání.... Poměrně velký prostor je věnován nejrůznějším verzím radiovozů všemožných názvů, o jejichž existenci nemá běžný smrtelník nejmenší tušení, s jejich podrobnými popisy. Je to sice svým způsobem chvályhodné, ale přece jenom tahle část mohla být stručnější, protože běžnému čtenáři nejrůznější názvy radiostanic nic moc neřeknou. Civilním verzím T 805 tu je věnován minimální prostor. Celkově mi ta knížka připadá proti knihám pánů Tučka, Králíka nebo Wohlmutha taková neuhlazená, chaotičtější.... celý text
mira.l