Jaroslav Tulka

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká

Populární knihy

Krása i jed - čtyřverší irského středověku
Krása i jed - čtyřverší irského středověku
Studium, co není výukou
Studium, co není výukou
Společenské vědy do dlaně pro střední školy
Společenské vědy do dlaně pro střední školy

Nové komentáře u autorových knih

Krása i jed - čtyřverší irského středověku Krása i jed - čtyřverší irského středověku

„Nejen krása i jed, ale i velká síla! O básnictví a básnících ve starém Irsku jsem už četl ve vynikající knize "Původ poezie". Už tam mi spadla čelist z toho, jak vážená poezie v Irsku byla (už jen proto, že po christianizaci absorbovala básnická tradice dědictví druidů) a jak silný vliv a účinek (blahodárný i smrtící) se vázané řeči přisuzoval. Tato čtyřverší sice patří mezi ty nejobyčejnější a nejjednodušší básnické formy, ale moderního čtenáře osloví o to víc svojí pádností a silou zkratky. Překladatelé podle svých slov zvolili střední cestu mezi doslovností a přebásněním, a je to znát v tom nejlepším slova smyslu – básně působí. Knihu doplňuje ohromně zajímavá předmluva uvádějící do dobového kontextu, ale také poznámky ke každé básni s řadou zajímavostí a skrytým podtextem. Jen je trochu škoda, že překladatelé nedali zaznít aspoň několika kouskům v originále pro srovnání, i když to by asi obnášelo i seznam základních pravidel výslovnosti staré irštiny. Nebo mohli trochu víc upřesnit překladatelskou metodu – někde používají rým, velmi často asonanci, různé vzorce AABB, ABAB, ABCB, ABCC... a čtenář se bohužel nedozví, jak moc se to shoduje s tím, co používali staroirští básníci. V každém případě se mi moc líbí rozmanitost námětů (byť příjemně seřazených do několika tematických oblastí), z nichž některé jsou až překvapivě nadčasové, jiné mají naopak úzkou souvislost s dobovým kontextem, místopisem, pověstmi a legendami, a jsou tedy i cenným historickým dokumentem. Jako ukázka jedna z básní, a to ve dvou překladech – první je z knihy "Dějiny Irska", druhý z této antologie. Oba jsou krásné tím, že první je věcnější, druhý básnivější: Dnes večer silný vichr bije, vlny jsou bílou pěnou vzduté. Nemám strach, že Irské moře přinese Vikingy kruté. Běs vichrů – noc bouřná jak hoře, pne, zmítá se bílý vlas moře. Jsem klidný a žehnám ten vír, dnes Viking mi nevezme mír. Knižní úprava a typografie je skvostná, akorát je trochu oříšek tak silný knižní blok otevřít a rozevřít. Jako by to souviselo s tím, že symbolem básnické inspirace byla starým Irům líska a schopnost vystihnout prožitek a myšlenku básně se přirovnávala k rozlousknutí ořechu. Ta trocha námahy při louskání tu ale rozhodně za to stojí!“... celý text
— witiko

Přejít na knížky autora