Igor Fjodorovič Stravinskij

ruská, 1882 - 1971

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Série
• Životopis
• Část díla
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 6 knih

Nové komentáře u autorových knih

Kronika mého života

„Velice zajímavá kniha, která líčí první polovinu Stravinského života. Vždy akčnější lidé na Slovensku ji vydali 65 roků po prvním českém vydání . O osobu mistra se zajímám po shlédnutí úžasného představení baletu "Svěcení jara" v Národním divadle. Podotýkám, že jsem v tomto oboru pouhý laik, ale bylo to pro mne cosi jako "představení snů". Kdo tedy byl I.F.Stravinskij ? Především geniální hudebník. Narodil v r.1882 v rodině Fjodora Stravinského, basisty Mariinské opery v Petrohradu a přítele Petra Iljiče Čajkovského. V mládí neprojevoval výrazný hudební talent, který by napovídal, jak významným skladatelem se stane. Vzhledem k otcově povolání byl dům Stravinských vždy plný významných osobností ruského kulturního života té doby. Stravinskij původně studoval práva, jen zkusmo komponoval. V roce 1900, ještě za studií, ukázal některé své skladby N. A. Rimskému-Korsakovovi. Skladatel zřejmě zpočátku nerozpoznal Stravinského talent, nicméně od roku 1903 začal dávat Stravinskému soukromé lekce instrumentace a potažmo kompozice. Tyto lekce pokračovaly až do Korsakovovy smrti v roce 1908. Stravinským smrt jeho učitele velmi otřásla. V lednu roku 1906 se tajně oženil se svou sestřenicí Kateřinou Nosenkovou. V tomto roce se také poprvé setkal se Sergejem Prokofjevem, se kterým udržoval později přátelství i v Paříži, kde Prokofjev spolupracoval s „Ruským baletem“. V roce 1913 měl v Paříži premiéru Stravinského balet Svěcení jara Obrazy z pohanského Ruska, inspirované starým rituálem uctívání příchodu jara, na kterých spolupracoval s malířem Nicholasem Roerichem, způsobily při premiéře legendární poprask, vyvolaný jak hudbou, tak revoluční choreografií Vaslava Nižinského. Stravinskij i Nižinskij byli neúspěchem zklamáni. Když byl balet uveden podruhé v roce 1914 v koncertním provedení, bylo nadšení obecenstva tak veliké, že Stravinskému provolávalo slávu a dokonce byl z koncertní síně vynesen na ramenou na náměstí. Protože stále více pracoval ve Francii, rodina se tam odstěhovala z "drahého" Švýcarska v r.1920 a právě zde, možná jako jeden z prvních v hudební tvorbě začíná experimentovat s jazzem. (Mimo jiné silně ovlivnil i tvorbu Jaroslava Ježka). Bylo mu jasné, že nástup nacistů je varující. V roce 1939 odchází do USA. Další život Stravinského pak líčí kniha: Deník ze společných cest (1968), kde má velice zajímavý komentář Koka - moc děkuji za podnětné informace.“... celý text
— 1amu

---

Igor Stravinskij: deník ze společných cest

„Velmi vzácná kniha, k jejíž vydání bylo využito krátkodobé absence cenzury v roce 1968. Pak už by tyto zápisky, popisující mimo jiné Stravinského návštěvu rodné země v roce 1962, jako vůbec prvního z "bílé emigrace", který byl do SSSR po mnoha letech vpuštěn, vyjít jistě nesměly. Obálka do jisté míry klame - i když je největším písmem na ní napsáno Stravinskij, nebyl tento skladatel autorem ani jediného deníkového zápisu. Byl jím výhradně Robert Craft, jeho tajemník, sekretář, společník na cestách i při nastudování mistrových hudebních děl, umělecký nádeník a opěvovatel jeho života. Vzácný svědek, díky kterému známe nejen intimní obrázky ze života Stravinského, ale i epizody a názory celé řady tehdejší světové umělecké elity a politických vůdců, s kterými se na cestách světem setkávají v rozmezí let 1951 - 62. Craftovy postřehy jsou jedinečné. Dovedl stejně výstižně a sugestivně popsat jihoafrickou přírodu, japonské scénické umění, latinskoamerické diktátorské režimy i sovětské ideologické "tanečky" kolem slavného skladatele. Docela nediskrétně prozrazuje, jaký jen byl I. S. škudlil, jak jej kromě hudby zaměstnávaly už jenom otázky jeho daní a místních cen, a to i tehdy, kdy jeho luxusní pobyty byly plně hrazeny hostitelem. Protože jsou v knize i epizody o setkáních s některými světovými literárními veličinami, vkládám jejich citace k profilům těchto spisovatelů, jako zajímavá a neopakovatelná svědectví z první ruky. Zde uvedu alespoň Craftovu reakci na všudepřítomný nedostatek čehokoliv a současně pokrytectví vládnoucí strany, se kterými se při návštěve Sovětského svazu v roce 1962 manželé Stravinští a jejich doprovod setkávají: " 1. října Recepce pořádaná paní ministryní kultury a předními sovětskými skladateli v salónku hotelu Metropol. (Večeře – bílé telecí a kyjevské kotlety – dokazuje, že existují i velmi dobrá jídla, objedná-li je pravá osoba.) "“... celý text
— Koka

---

Rozhovory s Robertem Craftem

„Skvělá kniha, v níž se čtenář dozví vše podstatné o myšlenkovém světě hudebního génia Igora Stravinského. Knihu jsem měl pouze půjčenou z knihovny, od té doby marně čekám na její vydání. Je ostudou našich nakladatelství, že od roku 1967 nevyšla žádná reedice ! Knihu považuji za "bibli" pro milovníky hudby a muzikanty.“... celý text
— Petkon

---

---

Igor Stravinskij: deník ze společných cest

„Předesílám, že knihu jsem nečetla. Ale ta poznámka o tom koni mě ze zcela konkrétního důvodu rozveselila. Kromě knih sbírám také balety. A mám nahranou úžasnou verzi Svěcení jara, a to v provedení Theatre Zingaro, koňského baletu, jehož šéf Bartabas je zřejmě génius století. Tahle verze totiž vypadá, jakoby tu hudbu napsal Stravinskij přímo pro ně, A to jsem viděla verzi Béjartovu, původní choreografii Ďagilevova baletu, představení v ND... Ať žije Bartabasovo Svěcení jara - pocta Eponě, bohyni koní...“... celý text
— Raksa.A

---

Igor Stravinskij: deník ze společných cest

„Lákadlo k četbě v podobě kousku z recenze v legendárním časopise Tvář (1969): Jsou zde monotónní diskuse s místními komponisty, obvykle sdruženými do oficiální delegace, nábožně naslouchající Mistrovým poznámkám. („Skladatelé zpočátku zírají na I. S. s překvapením a s údivem a nadšeně reagují, i když poznamenává třeba ,ano, Bach je dobrý'.") Jsou zde hovory s místními avantgardisty, u Stravinského oblíbenými alespoň potud, že může více než kdy jindy popustit plnou uzdu svému sarkasmu. („Jako dítě jsem znal v Rusku jednoho rolníka, který dovedl tak jemně hvízdat na koně, že kůň začal močit. Tentýž hvizd jsem slyšel v několika elektronických skladbách a působí mi totéž nutkání jako tomu koni.")“... celý text
— HTO

Žánry autora

Literatura světová Literatura naučná Biografie a memoáry Umění Pro děti a mládež Pohádky

Štítky z knih

hudba hudební věda, muzikologie

Stravinskij je 0x v oblíbených.