Gustav Imrýšek
česká, 1908 - 1989
Nové komentáře u autorových knih
Čertoviny z Valašska
„Skvělá knížka humorných a anekdotických povídek z Vizovicka, sepsaná učitelem, vlastivědným pracovníkem a lze říci profesionálním vypravěčem Gustavem Imrýškem. Obecně vzato je to příjemná četba pro milovníky Valašska, nářečí a lidového humoru, který navzdory jisté své banalitě a toho, že je častěji spíš k pousmání než k popukání, myslím dovede oslovit svou vřelostí a jadrností.
S knížkou mám ovšem dvě potíže, jež dílem pramení z mých chybných očekávání:
1) Nejde o autentická lidová vyprávění, která by „sebral a zaznamenal jeden z nejstarších lidových vypravěčů“, jak se uvádí v anotaci zde výše, nýbrž o povídky, které autor sepsal sám v padesátých letech, kdy se lidoví a pseudolidoví vypravěči těšili značné popularitě a hojně využívali mediálního prostoru díky významu, který komunistická moc přikládala „lidovosti“ a s ní spjatému folklorismu. Imrýšek samozřejmě sám skvěle vyprávěl, z Vizovic pocházel a příběhy slýchal od dětství, za vzory mu navíc posloužili tamní pedagog a badatel Metoděj Bakala a skutečný vypravěč z lidu Martin Kráčík z pasek pod Svéradovem, takže byl v tomto ohledu autorem z nejpovolanějších, nicméně nejde o záznamy, ale jeho výtvory. Přinejmenším tak to popisuje folklorista Oldřich Sirovátka v doslovu. To mě trochu mrzí, mnohem raději bych četl autentické, byť třeba méně uhlazené a vyšperkované texty.
2) Jazykovou koncepci a úpravu, provedenou významným slezským lingvistou Janem Balharem, s ohledem na povahu textů a cílového (či předpokládaného) čtenáře chápu. Je korektně a dostatečně popsána v ediční poznámce (ta ovšem ve 3. vydání knihy chybí!), avšak víc by mě potěšilo, kdyby byl zápis textu reálné nářeční výslovnosti co nejblíže. Neviděl bych tedy potíž v tom, aby se pravopisně reflektovalo i tvrdé ł (kupř. Antonín Satke jej ve svazku slezských pohádek a příběhů užívá), důsledněji i- bez náslovného j- (např. iný) či formy jako „býl-i“ (=byl-li). Pochopitelně za podmínky, že to tak vyslovoval rovněž Imrýšek (ale předpokládám, že ano, byl-li s daným územím celoživotně spjat). Nevím, zda, nakolik a jak tuto knihu čtou dnešní rodáci z regionu, ale myslím, že by to bylo únosné. Lidé z jiných krajů, nejsou-li to zájemci o nářečí či lidovou kulturu, patrně po knize sáhnou jen málokdy. Takže by to ničemu nevadilo. Zvlášť když je součástí tak pěkně a obšírně zpracovaný slovníček, jejž je radost číst i jen tak, bez vztahu k textům.
Na každý pád je to hezké a milé počtení, o tom žádná, zvláště pro obyvatele a příznivce Vizovicka a východomoravských karpatských pohoří. Člověk si až posteskne, že už místa v knize zmiňovaná mají dnes podobu o dost méně idylickou.“... celý text
— V_M
Čertoviny z Valašska
„Humor, který voní lesem, čerstvě zoranou půdou a slivovičkou. Jako bonus kniha obsahuje slovníček méně známých, hlavně valašských výrazů. Nádhera.“
— jimbow
Čertoviny z Valašska
„Psáno krásně a poctivě ,,po valasšky,, ! Takto už ,,mluvija malogde,, !“
— Cajda
Gustav Imrýšek - knihy
| 1988 |
 Čertoviny z Valašska |
Žánry autora
Štítky z knih
Imrýšek je 0x v oblíbených.