Georges Brassens
francouzská, 1921 - 1981
Nové komentáře u autorových knih
Klejme píseň dokola (výběr z textů)
„Nebylo to špatné, ale nemůžu se rozhodnout, jak moc se mi to líbilo. Určitě víc, než třeba Žáček, ale zase ne tak, že by mi něco nesmazatelně utkvělo v paměti. A jsou to písničky a hraje roli překlad... Jako ukázku jsem vybrala jednu, která se mi líbila asi nejvíc, i když pro autora asi je charakterističtější "Byl jednou jeden goril".
Poslední vůle
-------------------
Budou to chvíle neveselý,
Až ústně nebo dopisem
Pámbu mně mezi námi sdělí:
"Tak se pojď kouknout, jestli jsem."
Ještě jednou se na svět mrknu
A rozloučím se s noblesou.
Zatím snad raší listí prknu,
Na kterým si mě odnesou.
Jestli už mi ten krchov kyne,
Já chci se ulejt z obřadu.
Půjdu, co noha nohu mine,
Slepičíma a pozadu.
Aťsi se funebráci zlobí,
Pro ně jsem nebezpečněj cvok.
Až budu muset do záhrobí,
Já se chci lajdat krok-sun-krok.
Nežli se ovšem vydám svádět
Dušičky zatracených žen,
Chtěl bych si ještě zadovádět
Z řetězu lásky utržen.
Ještě mít před vyznáním trému
A ještě shořet jako vích
Otrhávaje chryzantému,
Tu sedmikrásku zemřelých.
Ať to mou vdovu sice zdrtí,
Kdyby tak pámbu ráčil dát,
Ať si popláče nad mou smrtí,
A pak se může znova vdát.
A ať si vezme beze srandy
Zas chlápka mojí figury,
Aby mu padly moje kšandy,
Mý trenky a mý bačkory.
Ať se ten člověk má k mý ženě,
Užívá mýho tabáku,
Jen doufám, že snad nevyžene
Mý kočky z mýho baráku.
Jako že nejsem vcelku mstivý,
Ať je ten chlápek, kdo to je,
Jestli těm kočkám chloupek zkřiví,
Můj duch mu nedá pokoje!
Poslední vůli v těchto místech
Na listu končím chatrném,
I nade dvěřma už mám lístek:
"Není doma je pod drnem."
V klidu se vzdávám slunce jasu,
Nemusím víckrát k doktoru.
Ležím v hromadným hrobě času
A mám hromadu prostoru.“... celý text
— Zelený_Drak
Georges Brassens - knihy
| 1988 |
 Klejme píseň dokola (výběr z textů) |
Žánry autora
Štítky z knih
Francie tlumočení, překládání texty písní
Brassens je 0x v oblíbených.