1. Domů
2. Autoři
3. Fonda Lee
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 3
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha Fonda Lee

Nefritová válka

Druhý díl oceňované ságy přináší boj o rodinu, čest i nadvládu nad celou metropolí. Nelítostný spor o nadvládu nad hlavním městem a zdroji zázračného nefrit... detail knihy

Populární knihy

Nové komentáře u knih Fonda Lee

Nefritová válka

„Výborné pokračování prvního dílu, opět plné napětí, pletichaření, plánování, dějových zvratů a hlavně úžasně napsaných, propracovaných, komplexních postav. Taky oceňuju skvěle zobrazené problémy globalizace, střetu kultur a života emigrantů v novém prostředí. (Třetí díl, zatím česky nevydaný, je taky vynikající a zasloužil by snad 6 hvězdiček.)“... celý text
— knihomolka_68

---

Nefritové město

„Tohle mě hodně bavilo, jakmile jsem se dostala přes mírně pomalejší rozjezd (ale koneckonců, ten má většina knih). Poměrně originální prostředí, zajímavý systém "magie", napínavá válka gangů... A hlavně výborné postavy - trojrozměrné, rozporuplné, fascinující (hlavně Hilo mě hodně oslovil). Jdu rovnou na druhý díl.“... celý text
— knihomolka_68

---

Untethered Sky

„Já jsem vlastně strašně spoko! Malý rozsah mi tentokrát na obtíž vůbec nebyl. Fonda Lee v atmosferických uličkách Nefritového města vzbudit zájem o postavy úplně nedokázala a tady to utnula dřív, než jsem je začala víc potřebovat. Z trenek vás to asi nesvlíkne, ale má to krásnou myšlenku, melancholický nádech a přerostlý cute dravce!“... celý text
— barbora.alex

---

---

Nefritové město

„Zajímavá směs západního a východního života. Propletenina gangterek, kung-fu fantasy. Dva mocné klany na jednom území a z toho plynoucí rozkol, když se jeden rozhodne převzít moc na druhým. Seznamujeme se s hierarchií klanů a rodin, s bohatstvím, které produkuje nefrit. A taky s nenávistí, kterou produkuje jakási čest, klanová příslušnost a citlivost nebo necitlivost právě vůči nefritu. Postav je u celkem dost, ale dá se v nich orientovat. Jen se mi zdají všichni takový nemastní, neslaní. Možná je to i stylem vyprávění. Spousta řečí o klanové věrnosti, případně klanové nenávisti. V podstatě je to o tom, jak si kluci hrají na vojáčky a přímíchali se jim k tomu ženy. Tenhle aspekt je na to příběhu hodně dobrej. Doufám, že se v dalším díle dozvíme více o tom, proč se klan rozpadl na dvě frakce, proč vznikají ty souboje, proč jsou některé rodiny prokleté. I když teď se mi do druhého dílu moc nechce. "Klan je mojí krví a Pilíř je jeho pánem."“... celý text
— mnohoknih

---

Nefritové město

„Svět je postavený na stylu našeho moderního prostředí, kde jsou k dispozici auta, vlaky, zbraně, elektřina, technologie a mnoho dalšího, ale v naprosto vymyšleném místě. Fungují zde klany, které mi zní jako něco mezi gangy a samuraji. Na jednu stranu chrání lidi ve svých čtvrtích, na stranu druhou od nich vybírají "příspěvky". I když popravdě, v případě potřeby klan zaplatil lidem nějaké opravy způsobené bitkami apod. Takže spíš takový oboustranný obchod... Hlavním prvkem tu je nefrit, surovina, která znásobuje lidem jejich schopnosti. Ne každý ho ale může používat, ať už kvůli tomu, že k němu nemají všichni přístup nebo z důvodu, že na ně nepůsobí. Zvýší rychlost a sílu a někdy přidá i jiná nadání. Nicméně mi přišlo, že častěji spíše škodí. Zvlášť, když není člověk stoprocentně zdravý (stáří, zranění, duševní rozpoložení) a zvykání si na nošení nefritu může trvat měsíce i roky, přičemž v mezidobí může nositel být negativně ovlivněn. Takže proč vůbec něco takového chtít? V tomto bodě mi však chyběl větší náhled do celé situace a do možností, které nefrit dodává a hlavně větší zapojení v příběhu. Prostředí jako takové a postavy byly dostačující. Fungování ve městě bylo zajímavé a bavila mě ta představa klanů, jejich intriky, územní rozepře a boje v pozadí, které nebyly ihned vidět. Prostě machinace. Co se týče postav, tady jsem se nějak nedokázala s žádnou z nich pořádně sžít a najít si nějakého oblíbence. Přišlo mi, že prostoru mají všichni tak nastejno, charakterově vyrovnaní, nijak vyčnívající. Jak se říká, nikdo mi nebyl vyloženě sympatický a s nikým jsem nesoucítila. Největším kamenem úrazu ale pro mě bylo vyprávění. Bylo strašně pomalé, nezáživné a neustále se točilo okolo klanů, války, cti, rodinných vazeb,vztahů a podobně. Což sice hezky vykreslovalo dané téma, prostředí a svět a šlo si hezky představit, o co se jedná, ale byly to tak strašně se opakující myšlenky, spousta mluvení a samá nuda. Všechno šlo neskutečně loudavě a chyběl tomu nějaký rychlejší spád a energie. Kromě pár světlejších okamžiků, nedošlo ani k pořádné akci. Vždyť hlavní děj podle zmínek trvá měsíce, ale ten pocit z toho vůbec nemáte. Ani necítíte, že se bojuje, umírají lidé, město je ohroženo. Vůbec nic. Bohužel mám ke srovnání spoustu jiných knih, kde se taky řešila válka. Ale tady to je spíše o politice, plánování a neustálém mluvení, než o činech.“... celý text
— luculi