Carissa Broadbent

Nová kniha

Oraya si vydobyla místo ve světě, který ji chce zabít. Aby adoptovaná lidská dcera upírského krále přestala být pro ostatní jen kořistí, musí se zúčastnit Kejar... detail knihy

Související novinky

Žebříček 10 nejčtenějších knih (březen)
10 nejčtenějších a zároveň letos vydaných knih v březnovém žebříčku na Databázi knih. A které knihy z přehledu níže čtete nebo se teprve chystáte číst? :) celý text

Populární knihy

Zmije a křídla noci

Prekliaty kráľ a krvavá koruna

Nové komentáře u autorových knih

Zmije a křídla noci

„Bohužel další letošní zklamání... přitom nápad nebyl opět špatný... achjo :-/ Máme tu svět ve kterém jsou dva druhy upírů (Hiajové a Rishani - to počeštění tomu fakt neprospívá, pardon) a lidé (neskutečné že?!). Hlavní hrdinka Oraya je lidské dítě, které si adoptuje Hiajský král Vincent, takže holka vyrůstá mezi upíry a Vincent ji samozřejmě učí jak přežít a hlavně ji připravuje na Kejari, legendární turnaj. V tomto turnaji nachází spojenectví s rishanským upírem Raihnem, do kterého se nakonec zamiluje. Jo a Oraya vyhraje ten turnaj... ale to jste asi čekali ne...? Začátek, kde je popsáno jak Vincent Orayu najde se mi líbil, nevím proč jsem si myslela, že knížka bude z obou pohledů, jak jejího tak i Vincentova, bohužel není. Možná kdyby tam byl i jeho pohled mohlo to být zajímavější. Problémů s knížkou mám hned několik: 1) Oraya je nudná a naprosto tupá - co řekne Vincent je pomalu svaté; Vincent má vždycky pravdu; ona nemá vlastní názor, pouze papouškuje to, co jí nakecá Vincent; je popisována jako drsňačka, která na ulicích běžně zabíjí upíry a ani se při tom nezapotí... ale při první příležitosti v Kejari málem umře; skoro celý život žije u upírského dvora ale absolutně netuší co se tam děje nebo co její otec dělá; nehledě na to, že když proběhne povstání tak ona nemá o ničem ani ponětí; na věty typu "Vincent by tohle nikdy neudělal" nebo "to by mi Vincent řekl" apod. jsem už fakt alergická protože je to pořád dokola, takovou zabedněnost jsem už dlouho neviděla... 2) O tom začátku jsem se už zmiňovala - nebyl špatný ale kdyby tam nebyl tak to taky ničemu neuškodí; tahle událost je totiž v knížce popsána hned několikrát. 3) Máme tu dva "zvraty", schválně používám uvozovky protože jsem na to přišla hned na začátku. První zvrat - Vincent je Orayin biologický otec... Vysvětlím: Už jsem říkala, že v tom světě jsou lidé, no tak lidé nemají magické schopnosti, Oraya ji má (a hlavně Vincent ji má); navíc ji Vincent "našel" (rozumějte zničil celou vesnici a "náhodou" se objevil) na území Rishanů, jeho nepřátel; Oraya mu celou dobu tvrdí, že chce najít svou rodinu... no až na to, že její rodina už jaksi není že, to je mi ale náhodička... Druhý zvrat - Raihn je Rishanský dědic... Oraya sama zmíní, že tyhle drby kolují. Vincent je Riajský dědic (jediný dědic); má schopnost jménem Asteris (tu mimochodem nemá nikdo jiný) a teď dámy a pánové ZVRAT století Raihn tu schopnost má taky! Navíc to je Rishan... Jako myslíte, že to hlavní hrdince hned dojde? Samozřejmě, že ne... Když na konci Raihn zabije Vincenta a Oraya dostane dědické znamení tak je ze všeho vypleštěná a teprve jí to dojde. 4) Celý turnaj Kejari je napsán naprosto nudně... autorka popisuje co dělají soutěžící mezi zkouškami ale jelikož popisuje to samé pořád dokola tak mě to absolutně nezajímalo; ty zkoušky měly být drsné ale jsou popsány opět nudně a pouze na pár stranách, evidentně si to autorka chtěla ve svém seznamu odškrtnout jako splněno a šla dál... Na knížku jsem se těšila, doufala jsem, že to bude obří pecka když o tom všichni tak básnili ale bohužel, za mě to je naprosto promarněný potenciál... Jak říkám kdyby knížka byla ještě z pohledu Vincenta nebo klidně i Raihna tak by možná byla zajímavější. Za mě 1,5* a další díl si nechám ujít.“... celý text
— Julinka679

Zmije a křídla noci

„Tak tohle bylo zatím překvapení roku! Milé překvapení. Neměla jsem od knihy žádná očekávání, snažím se ho nemít u všeho, co je tak virální na sítích, páč z toho většinou kouká zklamání. Nicméně tady to tak naštěstí nedopadlo. Bavil mě svět, bavily mě hlavní postavy, bavila mě romantická linka. V podstatě nemám úplně co vyčíst, pořád se něco dělo. Jiskřeníčko jiskření mě tady extrémně bavilo, Raihn byl naprosto skvělý a Oraya (kupodivu) nebyla úplně pitomá nanynka. Bála jsem se jak to autorka na konci udělá vzhledem k tomu, že vítěz může být jen jeden že... No měla jsem pár nápadu (protože to přirovnávali k Hunger games), ale ani jeden se nevyplnil. :D Naštěstí, asi. Na konci mě kniha trošku ztratila, protože jsem si tak nějak domyslela (ale je pravda, že těsně před odhalením) jak je to vlastně s Raihnem, proto nemá plný počet, ale na další díl se stejně těším. Doufám, že bude stejně čtivý a neztratí svoje kouzlo. A že se Raihn ani Oraya nějak prudce neodchýlí od svých charakterů. :)“... celý text
— Etule

Zmije a křídla noci

„Orayu si jako dítě vezme pod svá křídla upíří král (poté, co jí zmasakroval celou vesnici) a už od mala ji učí přežít ve světě, který ji chce sežrat (doslova). Její lidská schránka je prostě příliš křehká a upírům dost voní. Jasně, nabízí se přeměna, ale tu skoro nikdo nepřežije, takže se nakonec jako pravděpodobnější jeví vyhrát Kejari, klání, jehož vítězi splní bohyně smrti jedno přání. A Oraya si přeje stát se lovcem a přestat být kořistí, být rovnocennou dcerou svého adoptivního otce. Jenomže nejdřív musí zabít desítky upírů, kteří s ní do turnaje vstupují a kteří jsou mnohem silnější než ona. O to vychytralejší a lstivější musí být ona sama. Vlastně je to takové upírské Hunger Games, které mi to připomínalo i v tom, jak není žádná volba v tomhle světě černobílá a nejste si teda jistí, na které straně je „dobro“. Ono vlastně žádné dobro možná ani není, možná je jen menší zlo. Obecně se tahle knížka s ničím nepáře (podobně jako třeba Nikdynoc), je krutá, hodně se v ní umírá, Oraya je trochu jako Mia ve smyslu, že si dost zažila a ví, že na slabost není místo. No a pak se do toho samozřejmě zamíchá hot romantika s Raihnem, proměněným badass upírem, se kterým dočasně uzavře spojenectví. Ta láska mezi nimi není vůbec naivní a snová, je to mnohem ostřejší, solidní hate to love, fakt to fungovalo parádně. Navíc je ústředním motivem hlavně v závěru, který byl krutě hustý a dost mě nalákal na další díl, protože ta dynamika je v té chvíli mezi nima skvěle nastavená. Dynamické, krvavé, hot a top, jen už mě teda trochu otravují ty bichličky.“... celý text
— nofreeusernames

Zmije a křídla noci

„Svět nejsou jen květiny a sluníčko.... Pořád si říkám, že nesmím rozečíst sérii, dokud není celá! Boje mezi - upíry, démony a bohy... Oraya - neohrožená holka, která bojuje jako Rambo, pobije všechny upíry, tak to mi fakt lezlo na nervy, i když se ukázalo, že je poloviční. Raihn - Můj přítel. Můj nepřítel. Můj milenec. Můj věznitel. Král a otrok. Člověk a upír. Jo !!! Nenáviděl jsem upíry. A sedmdesát let jsem nenáviděl sám sebe, protože jsem se stal jedním z nich.““... celý text
— evineckY

Zmije a křídla noci

„Lidská dívka Oraya byla jako dítě zachráněna mocným upírem Vincentem, který ji vychová a naučí přežít v nebezpečném světě krvežíznivých bytostí. Aby se stala silnější, zúčastní se turnaje Kejari, kde musí poměřit své nabyté schopnosti s dalšími nebezpečnými upíry. A pokud se jí podaří zvítězit, bude stále ještě člověkem? Originální upíří fantasy, plná temnoty a nebezpečí. Jsem napnutá, co si pro nás autorka připraví v dalších dílech. Hodnotila bych 4,5*.“... celý text
— Hatshepsut

Přejít na knížky autora