Bertrand M. Patenaude

Nové komentáře u autorových knih

„L.D.Trockij má u mne mnoho kladů, ale také záporů. Nikdy se netajil svým židovským původem a z toho důvodu se "necpal" do funkcí, což bylo neuvěřitelné v tehdejší bolševické konkurenci. I když bez vojenské kvalifikace, ví se o něm, že byl za t.zv. Občanské války ve 20-tých létech minulého století jedním z nejlepších vůdců. Zarputilý bolševik Trockij prosazoval odzbrojení českých legií, mířících na dálný východ včetně jejich fyzické likvidace. Trockij sice dobře vycházel s Leninem, leč opakem byl jeho postoj ke Stalinovi, kde oba soudruzi věděli, že Gruzín nesahá Židovi intelektem ani po paty. Što dělať ?... Stalin měl svou strategii, tedy dostat se k moci po chátrajícím Leninovi, nakaženém syfilidou a k tomu ještě s následky atentátu na něj. Proto intriky s neúčastí Trockého na pohřbu voždě. Proto odsun mimo Moskvu do tenkrát dálné Alma-Aty. Ani to nestačilo. Oponent byl vyloučen ze strany a posléze vypovězen ze země. I přes své nezpochybnitelné organizační kvality a politický talent, Trockij prohrál souboj o moc se Stalinem, jímž opovrhoval a považoval ho za průměrného pěšáka bez invence. Stalin byl úspěšný díky tomu, že se o uchvácení moci snažil ze všech sil a svojí „flexibilností“ si získával širší podporu mezi významnými členy strany. Trockij si naproti tomu vždy myslel, že mu stačí zformulovat a popsat geniální myšlenku, kterou všichni ostatní automaticky přijmou. Pokud s ním někdo polemizoval, uchyloval se Trockij k osobnímu napadání a zesměšňování. Nikdy neustupoval, v osobním styku byl velmi chladný a strohý, a tak si postupně vytvořil příliš mnoho mocných nepřátel, ačkoliv jeho myšlenky jinak byly schopny oslovovat mnoho lidí po celém světě. Nejdříve přijal pozvání do Turecka, i ČSR mu nabídla azyl, raději však odcestoval do Paříže, tam mu ale pšenka nekvetla až posléze skončil v Mexiku, které se mu stalo osudným. Věděl, že dokud bude živ, jeho protivník mu dále půjde po krku. Napsal prozřetelně závěť, přežil 1.atentát, který agenti podcenili. Ten druhý, již musel vyjít ! Úder horolezeckým cepínem do hlavy byl samozřejmě smrtelný. Stalo se tak 20.8.1940 - o den později Trockij zemřel. Atentátník Ramón Mercader, agent NKVD byl odsouzen na 20 roků. Odseděl si je a zakotvil u Fidéla C. v Havaně. I ČSSR navštívil. Tato kniha osvětluje mnoho věcí, o kterých nebylo žádoucí hovořit. Zájemci toužící vyniknout v politice by si toto dílo měli nechat na nočním stolku u své hlavy a pečlivě občas pročítat kapitolky. Zřejmě se nyní nepohodlní nelikvidují cepíny, proslýchá se, že je v módě ricin, či upravená desinfekce, nebo otrávená bonboniéra...“... celý text
— 1amu

Trockij: Pád revolucionáře

„Výborně zpracované poslední roky LDT a náhledy do minulosti. Je vidět, že autor si dal spoustu práce s vyhledáním veškerých možných faktů. Knížka je však i psána velmi čtivým způsobem. Doporučuji!“... celý text
— Vidlička

Trockij: Pád revolucionáře

„Poměrně vyčerpávající dílo pojednávající především o údělu exulanta, jednoho z nejmocnějších mužů počátku 20. století. Záplava životopisných informací, občas až triviálních, nečekaně podnětným způsobem podepírá politické pozadí komunistických a socialistických hnutí v Americe, zejména těch, které byly přímo napojené na Sovětský svaz, nebo právě na revolucionářského exulanta Trockého. Překvapivě velice zajímavá kniha, která, s nádechem lehké politologické odbornosti, poskytuje vnitřní náhled na Trockého zápas se Stalinem, ale i sebou samým. Doporučuji všem, kteří se úzce zaměřují na historii marxismu-leninismu a jeho hlavní představitele.“... celý text
— serpent6

Přejít na knížky autora